Ráno jsme se sešli v hojném počtu na nádraží v Kolíně, odkud jsme mírně zpožděným vlakem vyrazili směrem k Čáslavi, kde jsme rychle přestoupili na vlak směr zámek Žleby. Tam jsme ale dlouho nepobyli, prošli jsme se kolem místního vodopádu, počkali na opozdilce a následně vyrazili směrem do kopce přes pole s cukrovou řepou.
Po epizodě bojování s vnějším i vnitřním odporem jsme bez řepy (smutně) odešli dále. Po cestě za Bylinkovým dědečkem a Bylinkovou babičkou jsme také potkali prasátko s malými prasáčaty, kterému jsme předhodili suché pečivo poté, co nám milá paní prasátková prasátko přímo před nos přivedla.
Poté už jsme jen cestou přes vrbový ostrov zámeckého parku a hruškové a jablečné záplavy stromů podél cesty dorazili k chaloupce Bylinkového dědečka a Bylinkové babičky.
Naučili jsme se něco málo o bylinkách. Od Bylinkového dědečka a Bylinkové babičky jsme dostali bylinky na léčivý čaj, ale také mnohé dary – buřty, jablečný koláč nebo třeba zásobu švestek, které jsme si sklepali do plachet a pak odnesli domů.
Po rozloučení s Bylinkovým dědečkem a Bylinkovou babičkou jsme se s naditou švestkovou výslužkou vydali již na vlak a směrem k domovu.
Po epizodě bojování s vnějším i vnitřním odporem jsme bez řepy (smutně) odešli dále. Po cestě za Bylinkovým dědečkem a Bylinkovou babičkou jsme také potkali prasátko s malými prasáčaty, kterému jsme předhodili suché pečivo poté, co nám milá paní prasátková prasátko přímo před nos přivedla.
Poté už jsme jen cestou přes vrbový ostrov zámeckého parku a hruškové a jablečné záplavy stromů podél cesty dorazili k chaloupce Bylinkového dědečka a Bylinkové babičky.
Naučili jsme se něco málo o bylinkách. Od Bylinkového dědečka a Bylinkové babičky jsme dostali bylinky na léčivý čaj, ale také mnohé dary – buřty, jablečný koláč nebo třeba zásobu švestek, které jsme si sklepali do plachet a pak odnesli domů.
Po rozloučení s Bylinkovým dědečkem a Bylinkovou babičkou jsme se s naditou švestkovou výslužkou vydali již na vlak a směrem k domovu.