|
Kolem osmé hodiny ranní se na kolínském nádraží sešli stateční Průzkumníci, kteří se zimy nebojí a uprostřed ledna se vydají vstříc novým poznatkům. Finální počet výletníků byl třináct dětí a sedm vedoucích.
Když doběhli i ti poslední opozdilci, vydali jsme se na páté nástupiště, odkud měl za krátkou chvíli odjíždět náš vlak ve směru Nymburk, kde byl také náš první cíl v podobě místního muzea. Lokomotiva se dala do pohybu v přesný čas a my ujížděli slušnou rychlostí na severozápad. Někteří z nás se hned pustili do pojídání svačinek od maminek, jiným k zábavě postačil vynález v podobě dveří ČD ovládaných pouze jedním tlačítkem.
Po příjezdu jsme vykročili nymburskými ulicemi směrem k místu, kde se mělo nacházet zdejší Polabské muzeum. K budově muzea to byl přece jen kousek cesty. Cestou jsme míjeli zrekonstruované opevnění z dob středověku, také překrásný kostel Svatého Jiljí z roku 1280. Prohlídka se skládala ze dvou částí. První část byla věnována okolní železnici a věcem s ní spojených. K vidění byly nejen staré fotografie a dokumenty, ale i zmenšené modely parních lokomotiv a ostatních vagónů. Druhá výstava byla zaměřená na jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století, Bohumila Hrabala. Součástí expozice byl i krátký film o životě umělce. Po prohlídce přišla na řadu sváča. K tomu jsme užili nedalekých laviček s výhledem na Labe. Zde se od nás také odpojil Gagarin s Kájou, kterou bohužel nepříjemně rozbolel kotník.
Když táborníci nabrali sil, vydali jsme se na dlouhou pěší túru, která končila až ve městě Poděbrady. Cestou nám také na chviličku vysvitlo slunko a drobátko se oteplilo. Zhruba v půlce trasy se uskutečnila delší pauza, během které došlo i na hry. Družstvo Alfa se utkalo s družstvem Beta v nejrůznějších závodech, při kterých byla užitečná nejen fyzická zdatnost ale i důvtip a dobré nápady.
Kolem druhé hodiny dorazila naše skupinka do Poděbrad. Zde jsme za odměnu, jak jsme to téměř všichni ve zdraví zvládli, navštívili místní vyhlášenou cukrárnu, kde si každý nakoupil nejrůznější zákusky a cukrovinky. Poté už jen krátká procházka skrz lázeňský park a už na nás čekál další vlak, který nás odvezl zpět do rodného Kolína. A tam jsme se také hlučně rozloučili naším blahoslaveným pokřikem.
|
