|
Jen co jsme se vydali na cestu, ze svého města Temchas, potkali jsme Vás, Eleanor. Vy jste nám podala lektvar, který nám dopomohl k tomu, abychom se přenesli do dob, kdy vládla královna Nefertiti, do města Memfis.
Nefertiti nás ubytovala, pohostila a jen co to zjistil bůh Amon-Ré rozzlobil se a začal na nás posílat jednu pohromu za druhou. První pohromou byla velká bouře, která nás vyhnala pryč, postavit si přístřešky a v nich strávit noc. Obstáli jsme. Druhou pohromou bylo přemnožení komárů, a abychom se jim dokázali ubránit, museli jsme posbírat byliny a z těch uvařit lektvar. Aby toho přemnožení nebylo málo, v Nilu a kolem něho se vyrojily žáby. Ty jsme očůrali tak, že jsme od Nilu až k pyramidě došli po dřevěných kolečkách, to se nám podařilo tak dobře, že jsme se u pyramidy klaněli jako první. Pak nás postihlo velké neštěstí, vymřel nám dobytek, tudíž jsme neměli suroviny na vaření a museli jsme se pro ně vydat do okolních měst. Amon-Ré byl tak naštvaný, že použil svou tajnou zbraň, se kterou se mu podařilo pobláznit již mnoho lidí. Obrátil den, ale my jsme se nedali a hravě to zvládli. Právě těchto pět pohrom jsme museli podstoupit.
Královna Nefertiti po nás chtěla postavit pyramidu, ale jelikož byl ve městě nedostatek stavebního materiálu, byli jsme vysláni do lomu kameny nalámat. Za odměnu a pro vyzkoušení naší zdatnosti jsme museli absolvovat cestu zkoušek, která měla dvě části. První byly lanové překážky a druhou putování po azimutech s řešením různých úkolů (postavit tangram ve tvaru kočky s bohyní Baset, zvládnout sklizeň, rychlostí blesku opsat text o Amonu-Réovi, složit ódu na Nefertiti, nakreslit a zarámovat egyptského brouka skarabea).
Potom přišla ovšem velká rána, královna Nefertiti postrádala své bohy, kteří zmizeli a my je měli najít. Bohužel jsme zklamali a bohy neobjevili. Nepodařilo se nám dohonit ono světélko, které nás za nimi mělo dovést. Královna své bohy potřebuje a bez nich byla tak trochu ztracená. Toho využil faraon Achnaton, manžel Nefertiti, který ji z města vyhnal a začal nám vládnout on. A jak je ztřeštěný on, tak je ztřeštěná i jeho vláda. Aby si nás prý alespoň trochu oblíbil, nechal si od nás nanosit hromady darů. Chtěl, abychom uctívali jen a pouze boha Atona. Město Memfis přejmenoval na Achetaton. Nechal si od nás postavit pyramidu, ovšem, že ne z písku, protože ten podle jeho slov smrdí a za nanošené dary nám dal kousky Achnatonova hymnu na Slunce, který jsme mu měli později odrecitovat.
Vládne nám stále, ale královna Nefertiti slíbila, že se vrátí.
Z deníku města Temchas (1. družina), prvních 14 dní…
Milá Eleanoro!
Po příjezdu do Egypta (hlavního města Memfis) se nám představila královna Nefertiti. Dala nám za úkol, abychom po zbytek dne vytvořili naší historii. Druhý den jsme se představovali. Zanedlouho poté nám jeden královský stavitel objasnil stavbu přístřešku. Jak se ukázalo, bylo potřeba, aby si každá družina jeden postavila. Bůh slunce Amon-Ré se na nás rozhněval a seslal na nás krupobití. Noc jsme tedy museli přečkat v přístřeškách. To však Amonovi nestačilo a poslal na nás druhou egyptskou ránu – přemnožení hmyzu. Museli jsme posbírat co nejvíce bylin, abychom se zachránili. Přišla však i třetí rána. Při této ráně přemnožily žáby. Museli jsme se dostat po koláčích až k pyramidě a uklonit se jí. Přesto to nebylo vše. Čekala nás čtvrtá pohroma. Zemřel všechen dobytek a Nefertiti neměla jídlo, aby nás pohostila. Vydali jsme se proto na cestu za jídlem. Od sousedních měst jsme dostali těstoviny, konzervy, cibuli a sůl. S touto zásobou jsme se vydali k potoku, kde jsme si uvařili večeři. Nakonec na nás Amon poslal poslední ránu, obrátil den. Když jsme i tuto ráno překonali, poslala nás Nefertiti na cestu zkoušek, aby si ověřila naší věrnost. Cesta obsahovala: skládání tangramu (bohyně Bastet), měření (v královských loktech, dlaních, prstech), výrobu rámečku na obrázek, který jsme nakreslili (skarabeus), sklizeň, ódu, kterou jsme vymysleli pro královnu, přepis textu o Amonovi a odhad délky trvání cesty.
Zanedlouho poté se však ztratili bohové a my jsme je šli hledat uprostřed noci. Bohy jsme však nenašli. O den později jsme lámali kameny. To, že jsme nenašli bohy, nebylo nejhorší, protože večer nám Achnaton z trůnu sesadil královnu a stal se faraonem Egypta. Uctíval jen jediného boha – Atona. Město Memfis zmizelo a nahradilo ho město Achetaton. Král byl hodně ctižádostivý a požadoval po nás dary. Po darech se mu zachtělo pyramid. Večer byly pyramidy postaveny a on nám dal Ódu, kterou jsme se museli naučit. Když jsme ji další den odříkávali, byl spokojen. Ještě ten samý den k nám přišla Nefertiti s prosbou o pomoc. V noci šly děti, které měly další den odcestovat z Egypta, do lesa, aby vyhověly její prosbě a našly bohy. Následující den se bohové vrátili, ale naši táborníci odjeli domů…
Z deníku města Habibis (3. družina), prvních 14 dní…
Dostali jsme se do Egypta v době vlády královny Nefertiti. Bůh Amon-Ré nás však na rozdíl od královny Nefertiti nepřijal a seslal na nás pět egyptských ran:
1. rána – seslal na nás krupobití a my jsme museli stavět přístřešky.
2. rána – v Memfisu se přemnožil hmyz, museli jsme uvařit lektvar z bylin.
3. rána – Memfis postihlo přemnožení žab, přeskakovali jsme přes kameny.
4. rána – Memfis a okolní města trpěla hladomorem, šli jsme do vzdálenějších měst, abychom získali jídlo.
5. rána – den se nám obrátil naruby.
Po pěti egyptských ranách jsme museli prokázat víru v Amona-Ré zkouškou odvahy.
Lámali jsme kámen na stavbu pyramidy, v ten samý den zmizeli bohové a my jsme se je vydali hledat. Vedlo nás světlo, které jsme bohužel ztratili.
Místo Nefertiti nastoupil na egyptský trůn Achnaton, který uznával pouze boha Atona. Achnaton měl rád dárky, a tak jsme mu je vyráběli. Aby mohl být Achnaton někde pochovaný, stavěli jsme mu pyramidy. Jelikož byl Aton pro Achnatona důležitý, zapamatovali jsme si pro něho ódu…
Z deníku města Sluneční hora (4. družina), prvních 14 dní…
Temchas (1. družina)
Vznešená Nefertiti,
královno naší vlasti.
Tak krásně voníte,
jaké tajemství skrývají vaše masti?
Pohled na Vás,
v nás vyvolá příliv slasti.
Máte srdce ze zlata,
ale ne proto, že jste bohatá.
Jste tak štědrá, plná darů,
odvezme si plnou káru.
Jste krásná jako růže,
ach ta hebká kůže.
Tmavé kadeře,
bělostná pleť.
Chtěl bych Vás do lože,
tady a teď.
Je mi jasné, že to nelze,
jsem jen pouhý poddaný.
Zůstane to jen v mé touze,
budu Vám vždy oddaný.
Antira (2. družina)
Ó královno Nefertiti,
jenž bydlíš u štědrého Nilu,
necháváš nás ve svém městě přespávati
a krmíš nás jako svou věrnou kobylu.
Ó královno Nefertiti laskavá,
jenž učíš nás o své zemi,
často se nám snívává,
že hrajete si s námi všemi.
Ó královno Nefertiti krásná,
jenž svou tvář opečováváš,
máš líčka jako poupě růžová
a žádná líčidla k tomu nepoužíváš.
Ó královno Nefertiti spravedlivá,
jenž chodíš pravdě vstříc,
vždy když se lež rozkolébá,
najdeš k nápravě klíč.
Sbohem královno Nefertiti,
jenž bydlíš u štědrého Nilu…
Habibis (3. družina)
Ó královno naše milá,
jen představte si, kdybyste tu nebyla.
Štědře nás tu hostíte,
nad námi držíte ochrannou ruku,
ani velkých bohů se nebojíte
a všechny zlé zadržíte v tabu kruhu.
Grandiózní království, jež Vaší kráse se rovná
a vaše veličenstvo je pro nás královna ctihodná.
Vaše bydliště, město Memfis pro nás na 3 týdny domovem je,
i u nás v Heuréce je o něm rozsáhlý spis,
který popisuje kolik blahoslavených zážitků, se v něm prožije.
A jen pohlédněme na vaši posmrtnou komnatu,
královno, my jsme již prohlédli její podstatu,
stavitelé chtěli dokonale vystihnout Vaši krásu,
v přirovnání ke stavbě však stále nesahá Vám ani k pasu.
Všichni panovníci by k Vám měli s úctou vzhlížeti
a spousty ód a veršů na Vaši počest propěti.
Vždy s oblibou se k Vám budeme vraceti
a více než oddané Vás brániti.
Sluneční hora (4. družina)
Nefertiti je královna
s hadí korunou,
nemá daleko od boha,
i když je královnou.
Nefertiti krásná je
jako jarní květ.
Dobrou náladu nám přilije,
máme jí co závidět.
Její tvář je jako květ,
jako diamanty hladká pleť.
Její hlas jak letní vánek,
má v sobě několik dobrých stránek.
Šat prošitý nejkrásnější nití,
její oči jako slunce svítí.
Když na vlasy se podíváš,
hned Ti srdce zjihne,
jako ve snech chodíváš,
láska se už líhne.
|
