|
Dne 4.2.06 jsme se zase jednou sešli před akcí v klubovně. Po uklidnění všech dětí jsme je rozdělili do dvou skupin. Pro začátek jsme si zahráli starou oblíbenou hru na schovávání klíčů. Pak jsme vyrazili. Šli jsme okolo nádraží, kde si každý tipnul kolik přejezdů přejdeme, než dojdeme do Starého Kolína. Tipy se pohybovaly okolo pěti. Poblíž nádraží bylo pole, kde jsme si zahráli hry s šátkem. Po vysilujících hrách jsme se dali zase na cestu. Na rozcestí jsme se rozdělili. Motyčina skupina šla po silnici a Bandasčina skupina po cestě.
Nakonec jsme se setkali na rybníku, kde jsme si zahráli hru, ve které se museli útočníci z ledu dostat přes hráz k mostku. Následně jsme vyrazili po Labi. Nejprve bylo pevné, ale po pár krocích jsme se začali obávat, tak jsme nejisté Labe raději vyměnili opět za pevnou půdu vedlejšího pole.
Po několika minutách pochodu jsme zase vlezli na zamrzlou vodní hladinu, tentokrát ale na písák. Děti se začaly dožadovat přestávky na jídlo, tak jsme jim nechali nějaký čas pro nasycení. Nasvačeni a posilněni teplými řízečky a čaji z domova jsme znovu vyrazili na cestu. Prošli jsme Starým Kolínem a pokračovali jsme dále skrz les k jedné chatě, kde jsme použili jejich ohniště k rozdělání ohně. Ohřáli jsme si buřtíky a klobásy, snědli je a šli jsme se zahřát při další hře. Ta hra se jmenovala Na lovce a vlky. Prostřednictvím této hry Krtek ukázal dětem, jak je život nespravedlivý, protože díky pravidlům museli lovci zákonitě zvítězit. Následně jsme oheň zasypali a uhasili sněhem.
Po cestě na zpáteční vlak jsme se trošku zkoulovali. Na mostě ve Starém Kolíně Krtek vybral peníze, abychom se mohli dostat domů. Při čekání na vlak se ještě někteří koulovali. "Už přijíždí, už jede," ozývalo se. Byl to on, náš vlak do Kolína. Po několikaminutové jízdě jsme vystoupili v kolíně. Utvořili jsme kruh a rozloučili se oddílovým pokřikem. Doufáme, že se výprava všem líbila a že si ji všichni užili tak, jako my dva.
|
