|
Dne 26.9. se sešlo 9 odvážlivců (nepočítaje ještě odvážnější vedoucí) před budovou kolínského nádraží. Hned na srazu všichni viděli, že prší, a také věděli, že pršet bude celou dobu. Proto se hlasovalo o budoucnosti výpravového programu. Buď jsme mohli jít podle původního plánu, nebo nás čekalo přebývání v klubovně. Hlasování vyhrálo přebývání v klubovně, ale i tak se to nějak překroutilo... a mohlo se vyrazit...
Z Kolína jsme vlakem dojeli až do Všejan, kde byli všichni za stálého deště obeznámeni s úkolem naší výpravy - v hangárech v prostoru Milovic nalézt speciální sovětský mikročip. Poté jsme vyrazili do milovického prostoru... už při cestě do lesa přes polní cestu měli všichni promočené věci - a to jak boty, tak i pláštěnky... sice nechápu, jak to bylo možné, ale ani ta pláštěnka moc nefungovala...
Když jsme dorazili do lesa a jím poté prošli až k první lokaci, bylo zjištěno, že je střežena, a nám nezbývalo nic jiného, než se přesunout na lokaci č. 2.
Lokace č. 2. byla Mordová rokle a její hangáry - bohužel se zjistilo, že po mikročipu zde není ani památky a objekt využívají vyznavači airsoftu, kteří byli viditelně znaveni... jak už proviantem, tak hrou v nehostinném počasí.
My jsme byli také znaveni, a tak jsme si dali v hangáru alespoň malou přestávku, po které jsme se vydali dál na cestu do Milovic.
Stále pršelo...
A tak když jsme šli kolem ohrady s pratury a prakoni, žádné jsme neviděli... každý normální tvor byl v tom marastu zalezlý.
Nakonec jsme dorazili do Milovic, kde jsme byli pohoštěni čajem od Vlkova příbuzenstva a mohli jsme vyrazit zpět ku Kolínu.
Z nádraží jsme se odebrali rovnou do klubovny, kde nám to Duch předem zahřál... takže jsme měli skvělé podmínky pro vyluštění šifry, podle které jsme sestavili dálkový detonační přístroj, se kterým jsme čip na dálku zneškodnili...
Poté jsme výpravu zakončili oddílovým pokřikem.
PS. Díky všem, že se nerozpustili.
Díky Vlkopříbuzným za čajík a díky Duchovi za předehřátí klubovny.
|
