|
Jelikož každý rok pořádáme u nás na Nouzově Vlajkovou hru, dospěli jsme k názoru, že bychom měli navštívit i jiné obdobné akce. Přesně takovou pak byla Zimní vlajková, pořádaná Faktoriálem v Praze.
Vypravili jsme na ni tedy jeden náš tým. V Kolíně na nádraží jsme nasedli ve dvou (Kulich, Jiřička) na rychlík do Prahy. Tam na hlavním nádraží jsme se setkali s Bofíkem a nasedli jsme na metro, kterým jsme dojeli až na Chodov. Již pěšky jsme se vypravili do Kunratického lesa a hledali altán, kde hra začínala. To nám způsobilo potíže, neb vyznačené místo na mapě neodpovídalo tomu, kde akce doopravdy začínala. Našli jsme ale další dva účastníky hry, s kterými jsme už hledaný altán nalezli.
Po představení pravidel, trošku odlišných od těch našich, začala hra. K nám třem byl přidělen ještě Faktoriál a Marek. Kromě nás pak byly ve hře ještě další tři týmy. Hned ze začátku hry bylo jasné, který tým hře bude dominovat. Náš tým barvy bílé totiž získal nejednu vlajku a poslal do kempu mrtvých zhruba polovinu hráčů, a to se ztrátou jen jednoho člena, strženého ostružinou. Když se pak do hry za náš tým připojil ještě Vlk, podařily se nám neuvěřitelné kousky, jako 5 prémií během 11 minut.
Pak už bohužel bojovnost našeho týmu opadla a protivníci vymysleli strategie, jak náš tým ohrozit. Díky tomu se barva bílá objevovala na seznamu padlých stále častěji a vlajky se už tolik nedržely u nás.
Ani jsme se nenadáli a už jsme odměřovali poslední hodinu hry. Poté proběhly duely, kdy se hráči, kteří přežili konec hry, mohli vyzývat na souboje a získat tak pro svůj tým poslední body. Ty se pak sečetly a mohlo proběhnout vyhlášení. Páté místo získal tým červených, který se z recese připojil na chvíli do hry a získal pět bodů. Čtvrté místo měli modří, třetí černí, druzí žlutí a vítězi se stal náš tým bílých.
Nezbývalo už nic, než sbalit si saky a vypravit se domů.
|
