|
Chladného únorového rána se sešlo deset dětí a čtyři vedoucí na kolínském nádraží připravených na výpravu. Náhle se však z nádražní budovy začal blížit neznámý člověk. Byl to Nanni, ctihodný sumerský kupec. Nanni nám povyprávěl, že byl ostudně obalamucen podlým obchodníkem s mědí Ea-Násirem, který mu prodal nekvalitní měď a poté ani nedbal na jeho stížnosti. Nanni však zjistil, že Ea-Násir kdesi ukryl svůj drahocenný poklad, a předal nám tajenku, která k němu vedla. Pokud Průzkumníci poklad najdou, půlka bude jejich.
Rozloučili jsme se tedy se Sumeřanem a vydali jsme se do Čelákovic-Jiřiny po stopách Ea-Násirovy tajenky. Po cestě jsme do ní zapisovali informace dle toho, co jsme se dozvěděli o okolních vsích, přírodě a dějinách. Po zhruba deseti kilometrech jsme dorazili do Lysé nad Labem, kde nás po krátkém odpočinku v zámeckém parku čekala nejpodstatnější část cesty – Muzeum Bedřicha Hrozného, kde byla skryta největší část tajenky. V muzeu se nacházely dvě výstavy – jedna o dějinách Lysé a druhá o životě a kultuře starých Chetitů. Tento národ žil podobně jako Sumeřané na starověkém Blízkém východě a jejich písmo rozluštil právě Bedřich Hrozný, lyský rodák a student kolínského gymnázia. V muzeu jsme se od paní průvodkyně dozvěděli o obou tématech mnoho zajímavého. Věděli jste například, že Chetité byli indoevropský národ, stejně jako Češi?
Po prohlídce už bylo z tajenky jasné, kde se Ea-Násirův poklad nachází, a to u chráněného jírovce na lyském náměstí. Po krátkém hledání Průzkumníci poklad nalezli a podělili se o mince a pochutiny, které jim dle dohody s Nannim připadly. Pak už nastal čas vydat se na nádraží a vrátit se vlakem domů.
|
