|
Je pátek 22.5 a hodiny na budově kolínského nádraží ukazují čas 16:20. Pod nimi se začíná sbíhat skupinka lidí s krosnami. Jsou mezi nimi děti doprovázené svými rodiči a vedoucí, připraveni převzít za děti odpovědnost. A co mají společného? Všichni jsou z družiny Luskounů oddílu T.K. Průzkumník a za chvíli se vydají na svoji družinovou výpravu. I přes dopravní komplikace v centru Kolína se zanedlouho sešli v konečném počtu čtyř dětí a čtyř vedoucích. Všichni se vydali na páté nástupiště, odkud jim jel vlak. Po přestupu v Čáslavi nasedli na přímí spoj do Třemošnice.
Po příjezdu se skupinka na krátký čas rozdělila, vybraní vedoucí šli nakupovat zásoby a zbytek se s malou zastávkou na zmrzlinu odebral na dětské hřiště. Když se znovu sešli mohlo se vyrazit. Trasa byla naplánována malebnou krajinou Železných hor, jejíž cílem byla turistická útulna u obce Běstvina. Než k ní však Luskouni dorazili, čekala je sedmikilometrová cesta podél rybníků, po loukách a rozkvetlými lesy. Celou atmosféru dokresloval západ slunce s červánky.
Už se stmívalo, když dorazili k turistické útulně, malému přístřešku na rozcestí. Ta byla bohužel obsazena jiným oddílem. Vedoucí se po krátké poradě rozhodli, že oni i děti přespí v lese u útulny, kde vybrali vhodné místo a roztáhli plachtu. Tím prokázali svoji připravenost a rozhodnost v podobných situacích. K večeři si opekli buřty na ohni a pak se šlo spát.
Ráno, vedoucí probuzení podezřelým tichem v táboře zjistili, že děti už jsou na nohou a pod vedením Monči hrají hry. A tak nezbývalo než se nasnídat, sbalit tábor a vyrazit dál. Cesta toho dne vedla kolem běstvinských rybníků až k řece Doubravě, které se držela celý zbytek výletu. Při průchodu Přírodním parkem Doubravy se výrazně oteplilo, a tak se někteří v mělké ochladili.
Pauza na oběd se konala na soutoku Doubravy a Zlatého potoka, kde si na pláži všichni odpočinuli a posilnili se na závěrečný úsek trasy. Šli dál po proudu řeky Chittussiho údolím, minuli jez a stále více se blížili k cíli trasy. Tím byl Ronov nad Doubravou. Na ronovském náměstí si na chvilku odpočinuli, dali si zmrzlinu a dokoupili pití, které v takovém vedru rychle docházelo. Ke konci této nadprůměrně zdařilé výpravy už zbýval pouze sprint na vlak, krátký přestup v Čáslavi a pokřik na nástupišti pět. To všechno proběhlo bez problémů a děti i vedoucí se rozešli do svých domovů.
|
