Existuje videozáznam z této akce [Tolštejn]

Výpravu na Tolštejn pořádal 19. až 21. června Marian. Zájem byl nebývalý, 29 dětí a 10 vedoucích. Je vidět, že rodiče se dětí rádi zbaví za jakoukoli cenu (zde 140 Kč).

Ti nejotrlejší (Slon, Tom, Tomáš a kluci z Delfínů) přespali z pátku na sobotu na Milštejně a v sobotu se i s batohy vydali na Tolštejn. Na turistické ubytovně na Tolštejně spali všichni ostatní. V sobotu se Vlčata se Syslem, Martinou a Kubou vydala po okolí, zatímco Lvíčata, Myšky a zbytek Delfínů s Marianem, Šéďou, Zbyňkem a Petrem se vydali na velkou túru přes Luž, Ledovou jeskyni a Milštejn do Svoru, celkem asi 22 km. Podívejme se tedy, jak toto putování probíhalo.

První obětí putování se stala Jerčina pravá bota, na které se objevil žralok úctyhodných rozměrů. Protože se jednalo o již spravované boty, byla naštěstí Jerča pro tento případ vybavena záložními teniskami.

Jako pochodující batoh vypadala Petronela. Pozorovatel neznalý věci by si však mohl myslet, že se jedná o nový moderní druh batohu vybavený vlastním pohonem.

Prvním postupovým bodem výpravy se stal nejvyšší vrchol Lužických hor Luž, 791 m nad mořem.

Na vrcholu Luže to pěkně foukalo, ale Průzkumníky to neodradilo od oběda. Při pěkném výhledu dobře tráví.

Cesta k Luži vede po hranicích s Německem. “Jsem ještě v Čechách?”, byla otázka, která se nám drala na jazyk.

Nezapoměli jsme se podepsat do vrcholové knihy. Zápis Marianovy skupiny později nachází Slonova skupina, která postupuje opačným směrem. Podepisují se také a Slon navíc připojuje i adresu internetové stránky T. K. Průzkumník. Po chvíli se zadostiučiněním poslouchá Němce, kteří si vrcholovou knihu prohlížejí: “Ja, internet! Gut!”

Malebná přehrada Naděje slouží především k zadržování povodňových vln valících se do údolí. Pochopitelně voda láká k vodním hrátkám a především k cákání na všechny, kteří jsou dosud suší.

Ledová jeskyně se nazývá ledová proto, že ve svém nitru po celý rok skrývá led nezávisle na tom, jaké je počasí. Dříve byla volně přístupná, ale protože počet turistů, kteří byli ochotní po kovovém žebříku slézt do ledové hlubiny stále stoupal, byl nakonec žebřík vyndán a vchod uzavřen. Teď se dovnitř dostanou pouze nadšenci se základní horolezeckou výbavou.

K takovým nadšencům patřila i Slonova skupina. Po laně se dostali do jeskyně a jako důkaz vytáhli nahoru kus ledu, který zde i se vzkazem zanechali pro Marianovu skupinu, aby její členové uvěřili, že v jeskyni je opravdu i v červnu led.

Milštejn, kdysi strážní hrad postavený na skalním útvaru. Zbytky hradu jsou zde dodnes, bohužel většina jich vzala za své v době, kdy se zde těžil kámen. Dnes se zde zastavují turisté a hlavně trampi, kteří vědí, že je zde možné přespat i za horšího počasí ve skalních jeskyních a že je zde i studánka s pitnou vodou. Charakteristickou atrakcí Milštejna je především skála s “tunelem”.