První výprava roku 2005 se konala 15. ledna. Nato, že byl leden, bylo počasí téměř jarní. Průzkumníci pod vedením Jeníka odjeli vlakem do Poděbrad, kde se v parku u nádraží nejprve věnovali umělecké činnosti. Dostali totiž za úkol najít a nakreslit zdejších šest soch. Výsledky byly opravdu zajímavé. Zatímco někteří načrtli sochy celkem věrně, mnozí se naopak pěkně vyřádili. Našli se i jedinci, kteří se pokusili o založení nových uměleckých směrů. Otázkou zůstává jestli by si zasloužili přijetí na některou uměleckou školu nebo spíše do psychiatrické léčebny.

Pak Průzkumníci prošli kolonádou na náměstí. Zde Jeník každému koupil lázeňské oplatky. Všichni byli spokojeni a vůbec jim nevadilo, že nad obchodem je velký nápis Second hand. Pak se vydali podél Labe k soutoku s Cidlinou.

Přestávku si udělali u jednoho ze slepých ramen, kde si na břehu rozdělali oheň. Pravda, bylo k tomu třeba soustředěného úsilí, ale nakonec se podařilo. Ještěr a Aleš objevili nový způsob surfování. Stačí k tomu obyčejné prkénko a nějaký vyvýšený předmět, třeba lavička bez opěradla. Položíte si prkénko na betonový držák opěradla a vyskočíte na něj. Schválně, jak dlouho se na něm udržíte, pokud vůbec. Ještěr i Aleš se postupně zdokonalovali a kupodivu si neublížili.

Po polední pauze a několika masových hrách na louce se Průzkumníci přesunuli o něco dále k soutoku. Zde pokračovaly masové hry na louce. Někteří vedoucí vytvořili pomocí gumového lana obří prak a zkoušeli přestřelit Labe. Ukázalo se, že je to nesnadný úkol. Prak se choval dost zákeřně. Někdy se podařilo vystřelit klacek třeba až do dvou třetin řeky, jindy se to nějak zamotalo a klacek letěl na opačnou stranu. Pak někoho napadlo se na gumové lano přivázat a jít tak daleko, co to jen půjde. Nejdál došel Ještěr. Pak lano prasklo a Ještěr dostal asi největší výprask v životě.

Výpravu ukončili v Libici nad Cidlinou na slavníkovském hradišti. Z Libice pak odjeli vlakem domů.