Slavné výroky

Dodo spřádá plány na přestavbu krbu ve srubu.
Dodo: Uděláme to normálně. Dáme tam sklo a uděláme z toho pec na chleba.

Marian: Jíte chcíplýho zajíce, chcíplý kachny, chcíplý brambory.
Příprava zimního plesu. Řeší se problém, jestli bude pan Mráz s kapelou hrát na plese.
Mák: Zeptej se ho, jestli bude ochotnej.
Čmelák: Bude. A když nebude, tak ho zochotním.

Mary: Ty jseš jak jezinka, Evo. To je hrozný.

Marian: Mám dát do tomboly svatební dar?
Márty: A co až ti svatební dary dojdou?
Mák: Tak se rozvede a ožení se znova.

Eva: My teď nemáme čas, já musím jet na Večerníček.

Haňára: Komu se říká Pošuk?
Káťa: Tomáši Klementovi ... teda Gotvaldovi.

Nad Žurnálem.
Slůně: Tady je chyba.
Špek: Slůně, ty všude hledáš mouchy a masařky.
Slůně: To nic, to je demokracie, to se stává.

Průzkumníci v Praze v Národním muzeu.
Špek medituje nad žralokem kladivounem:
No jo, když je blbá hlava, trpí celý tělo.
Z davu: Tyhle zuby vypadají, jako kdyby byly pravý.
Haňára: Tady jsou všechny kosti pravý.
Z davu: Fuj!
Špek láká pryč Kosu, který si prohlíží slona:
S tím si to vyřídíme později, teď pojď támhle.

Dodo: Andreo, dej mu!
Andrea: Tobě dám, facku!

Johan: Kdybych si ten rohlík zaplatil, tak by mi tak nechutnal.

Dodo: Není důležitý, když ti Helčo kluk napíše, že jsou tam hrubky. Hlavně, že ti napíše.

Starosta: Mám díru.

Marian: Vojíne, ty bys šel střílet? Ne, ty roznášíš.
Dodo: Co?

Máček Myšce: Sedni si klidně na tu tvrdou židli, já si vezmu polstrovanou.

Dodo: Podle tebe soudím sebe.