Slavné výroky

Slůně, když se po něm něco chce: Je rozdíl mezi chtít a mít.

Z davu: Kde vezmeme tmu?
Vojín: Odvedeme děti fuč, oni se budou bát.

Haňára: Že se vůbec připouštějí připomínky. Pak jsou z toho hámotiny.

Andrea: Já už chápu, proč to nechápu.

Haňára: Já jsem sociální případ. Já nepřispěju.
Kosa: Vždyť je. Jen se na ni podívej.

Špek: Ty bláho, to teda bude tvrdej oheň!

Haňára: To se vám to píchá do mojí nástěnky.

Vojín organizuje výlet.
Vojín: Budu tam já, Šárka a Helča.
Máček: To teda bude brloh.

Vojín: Mám takový pocit, že se tam přesedá.

Myška: Půjdeš taky, Špekulíne?
Máček: Cože? Jaks mu to řekla? Špeku línej?

Haňára: A kdy budete posílat honorář za Žurnál? Za příspěvky? Ale já jsem to myslela vážně! To to můžu poslat do Dikobrazu.

Máček: Kolega o tom ještě neví, ale oni taky přijdou.

Šéďa na vojenské dovolené: Já jsem nesvéprávná osoba. Já nemám občanku.

Márty: Ten Žurnál mi začíná přerůstat přes hlavu.

Máček: Hurá, budou tašky! Já zas budu mít s čím chodit na nákup.