Slavné výroky

Dříve se jednalo o nejčtenější rubriku Nouzovského žurnálu, dnes o sekci, kde se každý vždy zasměje.

Rok:

tábor

Mák: Slůňáku, tak blbej jsem taky.

Káťa: On tomu rozumí, on je automechanik železničních strojů.

Jaruška nastydla.
Šéďa: Zajíc mutuje, mohl by dabovat vlka.

Křečci hrají na brambory.
Delfín jako brambora: Já se chci množit!

Na výpravě.
Marian své dceři: Veroniko, počkej na mě!
Šéďa: Táta už nemůže.
Verča: Tak si přišlápni.

Křečci hrají na schovávanou potmě.
Lenka Š.: Heleno, pojď si ošahat tohle dítě.
Helena: Šáhnu si na hlavu a vidím.

Šárka: Přišel Špek bez oka, teda měl ho zavázaný.

Helča: Koukala jsem do komína jak husa.

Šárka: Musím si zavázat ledviny v krku, nebo co to je. Jo, uzliny. No co, já nejsem tak operační.

Radek: Venku sněží mokrej déšť.