Slavné výroky

Ještěrka po lesní hře kouká na svoje zasmolené ruce: Ty brďo, příště si napřed umeju stromy.

Pavel při vzpouře odhání čumily od obsazené kuchyně: Tady je vzpoura, jděte pryč, kšá, kšá!

Cipísek: Já jsem jednou spadla z koně.
Z davu: A z živýho nebo houpacího?
Cipísek: Z dědečka.

Vojín: Jak bude letos vypadat program pro rodiče?
Čmelák: Jako vždycky. Děti, rodiče, oheň a noční masakr.

Katka: Starosto, ty máš brejle jak moucha vé cé.

Helena: Lenko, představ si, že jsem si namazala ksicht obličejem ...
Lenka Š.: Cože?
Helena: Teda obličej ksichtem ... , ale ne, krémem!

Marian: A co ty s těma cikánskejma kalhotama?
Soptík: Já tě poženu, až ti povyrostou vlasy na starý kolena, to jsou mexikánský kalhoty!

Pitras: To jsem byl ještě malý šťovík. Vystupovali jsme v Bezdězu za jízdy, protože tam vlak nestavěl.
Ostatní: ???
Pitras: No, on hodně přibrzdil, protože tam vystupovalo víc lidí.

Tom sestře: Jano, puč mi moje peníze.

Sysel: Já neumím zeměpis, já si například myslím, že Bratislava je na Slovensku.

Starosta před nástupem do svého nového zaměstnání u policie: Počkejte, až já vyjdu v pondělí do ulic!

Helena: Viděla jsem Holcmoše, jak maká do jídelny. Byl děsně produktivní a všechny děti cestou ušlapal.

Marian: A co vy? No na vás koukám!
Lenka V.: Aha, já nevěděla, kam koukáš. Já totiž nevidím.
Dáša: Lenka nosí brejle, když jde střílet.
Lenka V.: Já jsem měla dneska brejle celou dobu ve škole, a pak jsem si je sundala, protože mě bolely uši.

Helena: Jaruško, nechceš lístky na koncert? Bude tam Nohavica, Neruda, ...
Jaruška: Kdo?
Helena: Teda, Nedvěd ...