Slavné výroky

Šárka si prohlíží ostříhaného Kosu.
Šárka: Ty seš nějakej střihlej.
Kosa: Já ti taky jednu střihnu.

Šárka: Padají mi oči do vlasů.

Kuba: Tak co, Ančo, ty holka moje nešťastná.
Anča: No fuj.

Kuba v šoku: Takhle těsně přede mě spad kaštan.
Anča: To byl list.
Kuba: To nevadí, ale málem mně to zabilo brejle.

Pavel: Šárce už bude 20!
Kuba: Šárko, zažádala sis o duchovej příspěvek?
Šárka: Snad důchodovej, ne?

Ještěrka: Pozdravuje vás Kakamila.
Šárka: A jakou má letos barvu vlasů?

Šárka: A nepoznal mě. Já jsem byla umytá.

Před odjezdem autobusu na Nouzov domlouvá máma Elišce: Buď slušná na vedoucí. A nemluv sprostě!

Vzpomínání na Jaruščinu příhodu se šipkou v zádech.
Šéďa: Ale vyprovokovala sis to sama.
Ještěrka: Zasloužená odplata za můj trest.

Sysel sedí na zábradlí srubu a kape na něj voda.
Cipísek: A pak že není slepice.
Helča: Na bidýlku a ještě zmoklá.

Kuba: Smál se, pusu mezi voči, teda od ucha k uchu.

Šéďa: Vem si provaz a jdi se zastřelit do rybníka.

Herouš: Kde mám brejle? Proč je mám na nose?

Kuba: Štěpánko!
Šárka: Cože? To bylo na mě nebo na Ještěrku?
Kuba: Já nevím, já už z toho blbnu. Asi na Blonďáka.

Blonďák: Sakra, zase mi někdo leze po voku!
Ještěr: Nevíte někdo, co je to rytmus? Mně v tanečních nadávají, že se ho nedržím, a já nevím, co to je.