Vývoj celotáborových her

Celotáborová hra, to je pojem, bez kterého si tábor ani neumíme představit, i když byly samozřejmě vyjímky potvrzující pravidlo, tedy tábory bez celotáborových her. Tábory v letech 1983 a 1984, z různých důvodů pouze deseti resp. čtrnáctidenní, málokomu utkvěly pevně v paměti. Není divu, protože povedená celotáborová hra patří k vrcholům tábora.

Celotáborové hry oddílu Průzkumník procházely postupným vývojem. Většina celotáborových her, které probíhaly v Hryzelích, byla připravena tak, aby všichni uvěřili, že jde o skutečnost. Příprava takovýchto her byla náročná, ale když se hra povedla, zanechala ve všech tábornících včetně nejmladších nesmazatelné zážitky.

Jestliže příprava těchto her byla náročná, jejich uskutečnění a zejména pak utajení bylo ještě náročnější. Jedno z utajovacích pravidel znělo: Jestliže je nebezpečí, že bude hra prohlédnuta, je třeba zahájit jinou “krycí” hru, která je jednoznačně hrou, a odvést tak přílišnou pozornost od hry představující skutečnost.

Ne vždy se záměr povedl. Například v roce 1980 probíhala jakási hra s tajnými schránkami a tajnými agenty, kteří o sobě navzájem nevěděli. Bohužel se to v polovině tábora provalilo a hra byla zrušena. Většina her se však podařila a nešlo jen o klasické hry se zadáváním úkolů a jejich plněním s následným vyhodnocením. Byly tu také hry bez bodování (to obvykle obstarala nějaká běžná “krycí” hra), o to však věrnější a dobrodružnější.

Nejúspěšnější byla dnes již legendární “sci-fi série”, tedy sonda Rena v roce 1972, pátrání po zprávách mimozemšťanů v roce 1976, sonda Rena 2 v roce 1978 a přistání mimozemšťanů v roce 1980.

Tyto hry byly připravovány s velkým zapálením pro věc s pomocí spřízněných rodičů, kteří pomohli vyrobit např. různá tajná pouzdra nebo desky. Nahrávání tajemných hlasů pouštěných z magnetofonu se provádělo poloprofesionálně v divadle se všemi dostupnými efekty (různé mimozemské zvuky, ozvěna, apod.).

Smůlu měla expedice Taraque 1981, která dopadla neslavně. Špatné počasí v posledním týdnu tábora způsobilo, že se hra vůbec nedohrála. Její opakování v roce 1988 bylo úspěšnější.

To už se od předstírání skutečnosti pomalu upouštělo a na Nouzově tento druh her prakticky vymizel. Jedním z mnoha důvodů je i ta skutečnost, že dnešní děti si už máloco nechají namluvit. Díky televizi mají široký přehled, hned tak na něco neskočí a všechno jim připadá staré a okoukané.