„Co se dělo ve tmě“

1. ročník - 11. října 1985

První ročník akce Návrat se konal v noci z pátku na sobotu 11. až 12. října 1985. Už předtím se o akci hodně mluvilo. Bodejť by ne, byla to novinka. Mimo jiné se nahlas předpokládalo, že cíl bude na tábořišti v Nouzově. A v tom byl kámen úrazu.
Krátce po 17. hodině se Máček s avií zastavuje pro Mártyho a hned zjišťují spoustu průšvihů. Není igelit po celém Středočeském kraji, v nádrži není nafta, atd. V papírnictví v Jezevčíku (placatý obchodní dům na sídlišti) kupují igelitové pytle, kus za 2,50 Kčs. Prodavačka radí:

“Vezměte si jich víc, trhají se.”
“To je jen na jedno použití.”

Potom je Márty vysazen u Myšky, aby na stroji napsali pár textů k akci. Máček s Kosou tankují naftu.
V klubovně už se scházejí účastníci akce. Je jich velká síla, jak Márty překvapeně zjišťuje po příchodu do klubovny. V 17.45 jsou již u klubovny všichni. Celkový počet 20 lidí.
Nastává chaos a zmatek obvyklý při akcích tohoto druhu. Na jednu půlku vydává povely Máček, na druhou Myška, na obě Márty. Konečně všichni nalezli do Avie. Do kabiny Máček, Myška a Márty a na korbě se tlačí zbylých 17 lidí. Z tohoto důvodu byl vydán příkaz k naprosté tichosti, protože počet lidí na korbě výrazně převyšoval povolených 6. Márty ještě přečetl ideu celé akce a dodal:

“Akce je zahájena, zavažte si oči.”

Po těchto historických slovech odešel do kabiny a avia, od této chvíle průzkumný modul AVIA (nebo zkráceně PM AVIA), vyrazila na cestu. Márty v kabině zalepuje obálky s občanskými průkazy a třiceti korunami. Kdo obsah obálky použije, bude diskvalifikován. Máček za volantem Avie se snaží zmást ubohé slepce různými kličkami, ovšem někteří ostřílení borci se drží až do Golčova Jeníkova. Zde Avie odbočuje vlevo a tím se otevírá cesta do neznáma. Márty si v dobré náladě píše do deníku:

“Avie si vede fantasticky. Máme termosku s kafem a optimismus.”

Ovšem na korbě bylo mnohem hůř. Cesta byla strastiplná a všemi proklínaná. Auto konečně zastavilo a všichni se ihned rozutekli na všechny strany. Někteří na WC, jiní zvracet. Když jsme se zase sešli, Márty oznámil, že akce začíná ve 20.30, a pak řekl Čertovi, že už nemusí nasedat. Čertova reakce byla:

“Všechno vodnesu první já!”

Po 100 metrech Čerta následoval Cvrček, který s ním od této chvíle měl snášet dobré i zlé. Avia pokračuje v jízdě. V Mártyho deníku se objevuje další zápis:

“Vysadili jsme první hlídku. Termoska s kafem teče, optimismus klesá.”

Optimismus už dávno chyběl nám na korbě, kde mnozí uvažovali o aktuálním problému zvracet či nezvracet? Márty ve světle chabé baterky (nové buřty dal Máčkovi) se snaží navigovat, ale nedaří se mu tak, jak by si přál, protože avia se několikrát otáčí, než vysazuje dalšího. Adam Wisinger, který působí na korbě jako hlavní vyhazovač, posílá ven Doda. Avia pokračuje. Rozvíjím teorii o vysazování za jízdy. Adam prohlásil:

“Tak vystup, jseš na řadě.”

Ta tam je teorie. Máček naštěstí o tom nic neví a zastavuje. Druhá skupina je tedy vysazena a avia pokračuje dál. Je 20.18. To už je dávno jasné, že se nepodaří splnit Mártyho představa, že ve 20.30 budou všichni vysazeni a najednou vyrazí k cíli. Ve 20.30 se rozbíhá čas pouze třem dvojicím, tou třetí dvojicí jsou Vojín a Špek. Ostatním dvojicím se bude měřit čas od okamžiku výsadku. Avia pokračuje směrem na Horní Bradlo. Železné hory jí dávají zabrat a motor běží jen na tři válce. Praskla hadice a trojice v kabině inhaluje výpary z nafty. Chudáci na korbě se dusí.

20.34

Zorientovali jsme se jako první. Nutno ovšem podotknout, že směrové tabule na křižovatce u Borku, které oznamovaly, že do Golčova Jeníkova je 12 km a do Chotěboře 8 km, nás poněkud vyděsily. Byli jsme tedy na Českomoravské vysočině zhruba 50 km od Nouzova! Dodo si začíná zoufat a proklíná Mártyho horem dolem. Otevírám obálku XB-1, což je poslední zpráva z PM AVIA určená k otevření po zorientování. Tam stálo:

Signál NOUZE

Vzhledem k sopečné činnosti v prostoru Nouzov přistane PM AVIA v prostoru zříceniny hradu Lichnice (trojúhelník Třemošnice - Ronov nad Doubravou - Prachovice). Pokračujte v průzkumu.
velitel PM AVIA

Po zralé úvaze vyrážíme na Golčův Jeníkov.

20.43

Čert s Cvrčkem dorazili do Vilémova. Otevírají obálku XB-1 a diví se. Postranními uličkami se plíží Vilémovem, a když dorazili k hlavní silnici, vydávají se do Golčova Jeníkova.

20.54

Vojín se Špekem došli do obce Chuchel. Otevírají obálkuXB-1. A v tomto okamžiku dochází k  osudovému zvratu, protože nepochopili obsah zprávy a pokračují do Nouzova s vědomím, že je to tam nějakých 60 km. Zde také jejich deník končí a o dalším průběhu jejich cesty nejsou žádné zprávy.

20.55

Vysazena je Haňára a vzápětí Koza.

21.00

Zastavujeme se v Kraborovicích u rozcestníku. Modrá značka nabízí cestu na hřeben Železných hor. Jenže směr Pařížovská přehrada nás odrazuje, a proto jdeme stále po silnici na Golčův Jeníkov.

21.10

Vysazeni jsou Želva a Kosa. Jejich zápis je poněkud zmatený a mlhavý, stejně jako jejich orientace.

21.11

Čert a Cvrček se maskují před projíždějícím autobusem. Cvrček při té příležitosti hází krovky z třímetrového mostku. Po inventuře kostí opouštějí Vilémov.

21.25

Vysazení Ály a Káčete. Posádka Avie se pokouší o opravu závady, ale marně. Káče zapisuje první dojmy:
“Jsme vysazeni. Je hrozně zima, chce se nám čůrat a házet šavle.”
Pak vyrazili na cestu. Obešli Liboměřice, a aby se to nepletlo, dostali se zase tam, odkud vyšli. Po zorientování jdou do Bojanova.

21.28

Haňára s Kozou došli k rozcestníku Seč, Horní Bezděkov. Otevřeli obálku XB-1 a nebyli o moc chytřejší. Usoudili, že obálka je určena pro případ nouze a to jejich vlastní. A rázem tu máme další dvojici, která optimisticky míří do Nouzova.

21.36

Vcházíme do Vilémova. Narozdíl od Čerta a Cvrčka se dostáváme po hlavní silnici až na náměstí. To možná rozhodlo o pozdějším výsledku. Doleva na Golčův Jeníkov se nám nechce, ale doprava na Seč také ne. Vyhrává zlatá střední cesta a pokračujeme rovně po okresní silnici.

21.40

Vysazeni jsou Čmelák a Jarda. Chvíli se dohadují, kudy mají jít, a pak se vydávají na druhou stranu, než kam odjela avia. Jsou v obci Pohled a pokračují na Rabštejnskou Lhotu.

21.45

Vysazena je poslední dvojice, Pitras a Míša. Márty si libuje, že už je ode všech pokoj. Avia se vydává na Lichnici. Adam zmožen výpary nafty pospává na korbě. Kafe došlo. Nafta ubývá rychleji, než se očekávalo.

Pitras s Míšou po přečtení zprávy XB-1 pokračují od Morašic, kde byli vysazeni, do Dubiny.

Čert vstává a vychází z autobusové zastávky, kde si chvilku s Cvrčkem odpočinuli. Jakmile však vyleze na silnici, přefrčí okolo něj neosvětlený cyklista. Čert je z toho celý tumpachový. O chvíli později skáčí oba ze silnice před autem do kopřiv.

Haňára a Koza v Horním Bezděkově zamířili přímo na Seč.

Želva a Kosa bohužel pochopili zprávu XB-1 stejně jako Koza s Haňárou a stali se tak třetími zoufalci, kteří se chtěli dostat do Nouzova. Zatím se nacházejí u Bojanova a silný provoz na zdejších silnicích je nutí skákat do křovisek.

22.02

Ve Spyticích se okolo Doda ochomýtá nějaká větší kočka. Když zaštěkala, přidali jsme do kroku. Kočky sice obvykle nekoušou, ale tahle asi ano, protože byla veliká a navíc to byl pes.

22.03

Čmelák s Jardou dorazili do Čejkovic a zjišťují, že Chrudim je nedaleko. Napadlo je otevřít obálku XB-1, a tak se jako poslední dověděli, že mají jít na Lichnici. Třemošnici hledají podle autobusových jízdních řádů. Zjistili, že je to tím směrem, odkud přišli.

Pitras a Míša procházejí obcí Dubina a pokračují dále.

22.08

Čert a Cvrček se dostali do Golčova Jeníkova. Čertovi to nedá, aby nezačal poučovat, a v deníku se objevuje stručná historie Golčova Jeníkova. Čert ví, kde to sebral.
“Původní Jeníkov dostal druhou část svého názvu roku 1648 po generálu Martinu Maxmiliánovi Goltzovi, majiteli jeníkovského panství. Do roku 1653, kdy zemřel, zvelebil obec trvalými památkami. Pozoruhodné památky tohoto města lemují hlavní silnici. Vpravo vidíme zámek, věž staré tvrze, starou poštu, kostel a kostelní zahradu. Vlevo synagogu, bývalý hostinec Orel a Slunce, radnici, děkanství a věž. Židovský hřbitov, jeden z nejstarších v Čechách, je mimo město na západním okraji.”
Do současnosti je však vrací projíždějící hlídka VB, před kterou se jim podařilo urychleně schovat v temné uličce.

22.20

Čert a Cvrček procházejí přes jeníkovské náměstí a maskují se, kde se dá. Lezou pod lavičkami, skáčou do kašny.

Haňára a Koza se dostali do Seče a uvažují nad tím, jak je možné, že v Bezděkově byl ukazatel Seč 6 km, po ujití asi 2 km byla Seč vzdálena najednou pouhé 2 km, ale po ujití dalších 3 km jim do Seče zbýval ještě 1 km. Zřejmě v tom mají bordel, shrnuli tuto záležitost a věnovali se prohlídce autobusových zastávek a jízdních řádů. Konečně našli ten pravý, Seč - Kolín.

Želva a Kosa se za Bojanovem dali na zelenou turistickou cestu do Horního Bradla. Proč? To asi sami nevěděli.

22.23

Jsme ve Zvěstovicích a navštěvujeme autobusovou zastávku. Zde zjišťujeme, že do Třemošnice je 9 km. Dobrá nálada stoupá.

22.30

Čmelák a Jarda jsou opět v Pohledu, ale pokračují dále vytčeným směrem.

22.32

Čert a Cvrček se vymotali z Golčova Jeníkova a nezadržitelně postupují směrem na Ronov nad Doubravou.

22.42

Čmelák a Jarda pokračují přes Mladoňovice na Rtenín

Míša a Pitras se v Janovicích dovídají, že Chrudim je jen 7 km odtud a dělají čelem vzad.

22.43

Čert a Cvrček potkávají osamělého chodce. Vyhýbá se jim širokým obloukem. Ve Stupárovicích míjejí skupinku společensky unavených mladíků, kteří se projevují poněkud nahlas.

22.50

Došli jsme do Kněžice. Do Třemošnice nám zbývá 6 km. Vidíme temný obrys hřebene Železných hor, kde lze vytušit Lovětínskou rokli a nad ní Lichnici, cíl našeho putování.

23.00

Po usilovném bloudění se teprve teď dostává na Lichnici avia se svou zmoženou posádkou. Máček se bláhově pokouší vyjet až k bráně hradu, ale mokrá tráva mu v tom brání. Avia Lichnici nedobyla. Máček zaparkoval u silnice pod hradem a posádka večeří. Okolo se motá černý pěkně vyžraný kocour.

Čert a Cvrček si už zase válejí šunky a dávají si do nosu

Pitras a Míša jsou opět v Morašicích. Vyběhl na ně opilec, ale kdo uteče, ten vyhraje. Je jasné, že vyhráli oni.

23.06

Stalo se to, co se dalo čekat. Želva a Kosa ztratili zelenou značku a bloudili po lese. Náhle uviděli v dálce ne jedno, ale hned několik světélek. Vydávají se tím směrem. V dálce štěká pes.

23.07

Přecházíme v Mladoticích most přes Doubravu. Silueta Lichnice se nám na nějakou dobu ztratila z očí.

23.15

Čmelák a Jarda se dostali do Rtenína. V jejich deníku se objevuje zápis:
“Cestou nás přejel autobus, který jel přesně do našeho cíle.”
O úplné věrohodnosti této informace se dá naštěstí s úspěchem pochybovat. Přejetí autobusem se hned tak nerozchodí.

23.19

Čert a Cvrček se plíží Hostačovem

23.25

Začíná pršet. Postupujeme po silnici na Závratec. Déšť spolu s prachem vytváří na asfaltu perfektní klouzačku. Je to o přizabití.

Želva a Kosa opět ztratili světla a tím i orientaci.

Pitras a Míša jsou v Chotěnicích na rozpacích. Kudy teď? Směr do Heřmanova Městce určují podle jízdního řádu, samozřejmě špatně. Stojí je to půl hodiny bloudění, než naleznou správný směr.

Čmelák a Jarda se dostali na hlavní silnici do Seče.

Haňára a Koza se dostali do Žďárce, i když tam vlastně neměli vůbec dojít a ze čtyř dvojic, které putovaly ze Seče směrem na Třemošnici, se tam dostali jediní. Důvod je jednoduchý. Na křižovatce před Žďárcem hlavní silnice uhýbá doprava. Oni šli rovně. Místním norkům zrovna zavřeli hospodu, takže se rozcházeli do svých domovů za nemalé vzájemné podpory. Jedna vrávorající skupinka zamířila zrovna k naší dvojici. Již z dálky mžourali svýma krvavýma očíčkama a volali:
“Kdo to je?”
Koza v zájmu uvolňování napětí byl raději ticho. Při míjení jeden opilec zničehonic otevřel nějakou knihu a prohlásil:
“Jménem republiky!”
Na víc už nečekali. Na konci vesnice zjistili, že silnice dál nevede a s představou dalších 70 km cesty v dešti odmítli pokračovat. Najednou uviděli záblesk baterky a rozštěkal se zuřivě nějaký pes. V příští chvíli už si na ně svítil nějaký dědula se značně vratkým krokem. Koza z něj asi po deseti minutách vypáčil kudy do Kraskova a vydali se na cestu. Prošli zpátky vesnicí a na křižovatce pokračovali na Čáslav.

23.37

Procházíme Závratcem a za vesnicí míříme po louce přímo k lesu pod Lichnicí. Tady to znám velmi dobře, takže si troufám projít po značené cestě lesem i potmě.

23.48

Čmelák a Jarda jsou v Hrbokově.

23.50

Potmě se probíjíme lesem do strmého kopce. Člověk by nevěřil, jaká je v noci v lese tma. Ještě že máme baterku

0.05

Ála a Káče už delší dobu bloumají po Bojanově a nevědí kudy dál. Nakonec se podobně jako předtím Želva a Kosa rozhodují pro zelenou turistickou značku do Horního Bradla. Tímto okamžikem začíná takzvaná Káčecí bojanovská anabáze (podle slavného Švejkova putování z Putimi do Putimi).

0.06

Jsme v cíli. Márty gratuluje, optimismus se vrací, ale je zima, prší a fouká vítr. Adam a Márty jdou spát k bráně, ostatní se ukládají ke spánku v avii.

0.07

Čmelák a Jarda se dostali do Kovářova a dopřávají si odpočinek.

Haňára a Koza se už delší dobu snažili něco stopnout. Zastavilo jedno auto. Když na střeše začal blikat modrý majáček, bylo na útěk pozdě.
“Dobrý večer, vaše občanské průkazy.”
Jen neradi roztrhli své obálky a odevzdali občanky.
“Á, kampak cestuje pán Březina?”
“Z Kolína, vlastně do Kolína.”
“Ale odkud?”
Nezbývalo, než všechno vyklopit. Po odjezdu auta s nepříliš oblíbeným nátěrem pokračovali s veselou náladou v cestě. Bylo jim už všechno jedno.

0.10

Želva a Kosa se dostali k nějaké chalupě. S největší pravděpodobností šlo o osadu Sedliště. Už toho také mají dost a snaží se navázat kontakt s obyvateli. Chalupa je však oplocená a bez zvonku. Není možné se dopískat. Lidi jsou dnes strašně nevšímaví k cizímu neštěstí. Želva sice Kosovi jeho záměr rozmlouvala, ale on si nedal říct, a přestože je jinak v jádru hodný kluk, přelezl na cizí pozemek.

0.30

Pitras a Míša jsou konečně v Heřmanově Městci. Na Lichnici jim zbývá ještě 10 km. Styku s místním obyvatelstvem se neobávají, protože v tuto pozdní dobu se nikdo po městě necourá. A tak sedí na kašně a pořádají svačinu. Vtom slyší žigulík. Naštěstí si jich hlídka VB nevšimla. To jim ovšem připomíná, že ostražitost je namístě, a tak se raději vydávají na další cestu.

Haňára a Koza jsou v Kraskově. Je zde ještě otevřené pohostinství. Pan hostinský je velice milý a opilý.

0.45

Čert a Cvrček studují na autobusové zastávce v Mladoticích další trasu pochodu.

Želva a Kosa pokračují v Horním Bezděkově v obtěžování místního obyvatelstva a zatím dostali tři různé odpovědi, že jsou blázni. Další stavení a Kosa se ptá, kudy na Janovice. Odpověď zní:
“Podle toho, jak stojíte s autem.”
A to ještě Kosa netušil, že zatímco on má na mysli Uhlířské Janovice, domácí ho posílají do Janovic u Chrudimi. Po chvíli dohadů na něj vypustili zlého malého psíka.
O další trase této dvojice mohou být jen dohady, protože z jejich deníku se toho moc zjistit nedá. Stojí tam totiž:
“Pak jsme šli a ptali se a šli a šli...”
Ale kudy, to zřejmě sami nevěděli. S největší pravděpodobností to byla trasa Horní Bezděkov - Seč - Kraskov.

Čmelák a Jarda touto dobou v Seči řešili problém, jak se schovávat před auty v uzavřené obci. Nakonec to vzdali a předstírali spořádané chodce.

1.00

Haňára a Koza zase stopují. První auto zpomalilo, ale když řidič spatřil, co jsou zač, přidal plyn a auto zmizelo v dáli. Další auto bylo plné svatebčanů. Třetí auto konečně zastavilo. Byli to - ale ne, už zase? Hlídky VB byly tuto noc zřejmě mimořádně čilé. Koza prohodil něco v tom smyslu, že je veliké štěstí, že se s nimi opět setkávají. Jeden příslušník se zeptal:
“Už jste našli Nouzov?”
“To je ještě hodně daleko,” prohlásil Koza.
Netušil, že jeden Nouzov je od nich vzdálen asi 0,5 km. Nakonec posádku žlutého vozu napadlo, že by je mohli odvézt do Třemošnice na nádraží. Koza pustil sednout nejdříve Haňáru, pak si sedl sám. Třetí dosud nezúčastněný příslušník na zadním sedadle přitom málem vystoupil druhými dveřmi. Auto se rozjelo.

1.05

Čert a Cvrček došli k přejezdu u Závratce a pokračují po železniční trati do Třemošnice.

1.10

Haňára a Koza jsou vysazeni v Třemošnici.

1.15

Dochází k jedinému vzájemnému setkání během této noci. Čert a Cvrček zahlédli Haňáru a Kozu a schovávají se mezi uloženými kládami. Haňára a Koza si těchto dvou pochybných individuí všimli, ale nebyli schopni je identifikovat. Jen jim bylo jasné, že je to někdo z oddílu. Čert a Cvrček evakuují přes ploty k lesu. Na kraji lesa chvíli odpočívají. Haňára a Koza se uvelebili na lavičce na nádraží a začali klepat kosu.

1.25

Čert a Cvrček se vydávají po zelené značce nahoru lesem k Lichnici. Čert tuto cestu zná, nicméně i on je překvapen velkou tmou. Baterka skomírá a Čert narazil hlavou na polovyvrácený strom a málem jej dorazil.

1.42

Čmelák a Jarda došli do Kraskova a podivují se, že do Čáslavi je to už delší dobu stále 23 km.

1.45

Čert a Cvrček dorazili značně udýcháni k Avii a hned oznamují, že viděli na nádraží Haňáru a Kozu. Očekávají je každou chvíli, jenže marně.

Ála a Káče došli do Vršova a zjistili, že jdou špatně. Obracejí se a pokračují po silnici na Seč.

2.15

Čmelák s Jardou jsou ve Starém Dvoře. Obrys trosek Lichnice jim dodává optimismus.

2.24

Ála a Káče jsou v Prosíčce. Káče tvrdí, že jdou na druhou stranu a vrací se zpět na křižovatku, kde určuje směr Bojanov.

2.33

Čmelák a Jarda dorazili do Podhradí a jsou v cíli. Avia se začíná plnit. Čmelák si po chvíli bere spacák a jde spát k Mártymu a Adamovi na Lichnici.

Pitras a Míša od sebe ve Starém Dvoře odhánějí černou kočku. Cíl se blíží.

2.55

Nacházejí Avii a děkují bohu, že došli. Pak si berou spacáky a odcházejí spát do kabiny. Jeden se ukládá na sedadla, druhý na podlahu. Ráno jsme ho museli odmotávat z pedálů.

Haňára a Koza na nádraží trpí zimou a snaží se usnout. Koza se zahřívá chůzí. Po chvíli usíná vestoje. Po přistání na zemi se probral úplně.

3.20

Želva a Kosa jdou a najednou slyší auto. Schovat se už nestíhají. Auto zastavuje a kdo by to mohl být jiný než...
“Kontrola občanských průkazů.”
Marně vysvětlují, proč jsou v zalepených obálkách. Po kontrole následuje odvoz do Třemošnice na nádraží.

3.45

Haňára a Koza jsou vzhůru, protože zima jim nedovoluje usnout. Zaskřípaly brzdy a Haňára řekla:
“Přivezli nám kamarády.”
Za chvíli se na nádraží vbelhaly dvě znavené postavy, Želva a Kosa. Nastalo mohutné vítání a vyprávění zážitků.

Mezitím Ála a Káče uzavřeli svou anabázi v Bojanově a pokračují konečně do Seče.

4.20

Z Třemošnice odjíždí vlak do Čáslavi. V něm jsou Haňára, Želva, Kosa a Koza.

4.23

Ze zastávky Golčův Jeníkov město odjíždí vlak do Kolína. V něm se vezou Vojín a Špek. I oni mají již obálky rozlepené, ale ne kvůli vlaku. Byli také přistiženi hlídkou VB.

4.48

Vystupují z vlaku v Církvici a s odhodláním překonat sami sebe pokračují dále pěšky! Důvod této troufalosti nikdo včetně jich samých dodnes přesvědčivě nevysvětlil. Že by je zmátl název Církvice?

5.00

Ála a Káče v Seči nacházejí odbočku na Čáslav. V nohách mají nějakou tu desítku kilometrů, ale přesto odhodlaně skáčou před auty do příkopu.

5.55

Naše čtveřice dojela do Kolína. Zde se posilnili každý jednou silně zředěnou limonádou a usadili se ve vlaku do Hatí.

Ála a Káče šlapou, až se z nich kouří. Začíná svítat. Pozor autobus! Opět se hrabou z příkopu. Už je den a je vidět Lichnice. Káče nasazuje trhák zkratkou přes pole, Ála za ním.

6.25

Zcela vysíleni končí svou odyseu u Avie pod Lichnicí. Ála otřeseně prohlašuje, že už ji na něco takového nikdo nedostane. Aspoň ne s Káčetem. Káče se nejdříve omlouvá, pak jen provinile kouká do země.

6.28

Z Kolína odjíždí vlak do Hatí.

6.30

Márty a Adam se probouzejí. Je hezky, ale fouká vítr. Přicházejí Ála a Káče. Ála je vyčerpaná, Káče si nadává do hlupáků. Márty s Adamem jim přenechávají spacáky a jdou zjistit situaci.

7.09

V Hatích vystupuje z vlaku skupinka unavených jedinců, kteří přes svoji únavu vyrážejí hbitě do Nouzova.

7.30

Tři dvojice stále chybí. Márty budí osazenstvo Avie a s Máčkem vyrážejí hledat ztracené.

7.55

Nouzov dostává čtyři obyvatele. Ti překvapeně zjišťují, že po sopečné činnosti ani vidu ani slechu, žádná voda, žádné spacáky a vůbec nikdo tu není. Je tu jen nepořádek po mastňácích. To už je jim jasné, že měli dojít na Lichnici. A byli tak blízko. Co teď? Spát a čekat, jak se to vyvine dál. Oheň v kamnech praská, kuchyní to profukuje. A sluníčko jen pomaličku vylézá.

Márty a Máček se vracejí. Avia je v pořádku, protože si v Seči vyprosili novou hadici. Jenže to je všechno. Nikoho nepřivezli a nikdo nepřišel. Po chvíli odpočinku a dohadů provádějí ještě jedno kolečko. Náhle Márty zahlédne postavu ve vaťáku, jak se schovává za strom. Následuje výsadek a nahánění. Byl to houbař.

V 11 hodin

si všichni nasedli a avia odjíždí do Kolína. Na korbě je nezvykle volno. V Kolíně vystupují Káče a Cvrček. Adam na motorce provádí průzkum, zdali se náhodou někdo nevrátil domů. výsledek je negativní. Zbývá už jen Nouzov. Adam se loučí, jede skákat s padákem do Boleslavi. Avia odjíždí do Nouzova.

Ve 13 hodin

jsme na místě. Čtyři ztracení a hladoví, Želva, Haňára, Kosa a Koza, sledují vodáky na rozvodněném Vavřineckém potoce a radí jim, jak nejlépe a nejrychleji udělat díru do lodi. Následuje čas oběda, který připomíná krmení dravé zvěře, a i jinak klidný Kosa se změnil k nepoznání. Není divu. Jejich zásoby se rychle rozplynuly a Kosa je zřejmě ještě ve vývinu, a proto jí jak malý zájezd. Koza jakbysmet.

14.15

“Vy hadi, vy už jste tady?”
Přišli Špek a Vojín. Nebo spíš se přibelhali. V nohách něco okolo 50 km. Všechno je tedy v pořádku. Postižení sice nadávají jako špačci, ale jinak byla akce vyhodnocena jako perfektní.

Po třetí hodině odjíždíme. Na korbě je zase plno. Myška zkouší za volantem, jestli ji avia také poslechne. Avia se hnula, Myška se lekla a prudce zabrzdila. To se Máčkovi hrozně zalíbilo, vyhnal Myšku od volantu a začal trojčit. Střídal brzdu s plynem, takže na korbě to za chvíli vypadalo, jako kdyby vezl špatně složené pytle brambor. Jenže tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Máček by si taky nejradši utrhl ucho, když zjistil, že brzdy náhle nefungují, ani když jim domlouvá. Zbyla jen ruční brzda. To se málem stalo osudným jednomu Pražákovi v Bečvárech na železničním přejezdu. Nechybělo mnoho a přišel o zadní část (vozu). Ale nakonec avia šťastně dojíždí ke klubovně a zastavuje v protisvahu. 1. ročník akce Návrat zdárně končí.

Co k tomu dodat. 1. ročníku se zúčastnilo 16 lidí, tedy 8 dvojic. Bohužel zpráva o cíli nebyla napsaná dostatečně jednoznačně (mluvilo se zde o nouzovém přistání Avie), a protože si všichni pamatovali Mártyho plány na okruh 50 - 60 km, tři dvojice zprávu ignorovaly a šly do Nouzova. Další mimořádnou shodou náhod bylo, že zrovna tu noc probíhala jakási pátrací akce v okolí Seče a Třemošnice a v jejím rámci příslušníci VB lapili i 3 naše dvojice. Shodou okolností právě ty, které šly do Nouzova.

Ostatních pět dvojic zprávu pochopilo dobře a na Lichnici se dostali. Zvláštní kapitolu tvořila dvojice Ála a Káče. Káče se svojí pověstnou orientační schopností statečně bloudil a Ála se nechala důvěřivě vést.

Nikdo však neměl na Vojína a Špeka. I oni byli chyceni hlídkou VB, a přestože nasedli v Golčově Jeníkově do vlaku, vystoupili z něj v Církvici u Kutné Hory a pokračovali dál zase pěšky. Dosáhli tak primát, o který se asi už nikdo nebude pokoušet, a který vešel do dějin jako Pochod smrti. Překonali vzdálenost 67 km (z toho 20 km vlakem) za 17.45 hodin.

Úvodní stránka | Tabulka s výsledky 1. ročníku | Cookies | Bar |