„Noční cestománie“

16. ročník - 20. října 2001

16. ročník akce Návrat se konal ze soboty na neděli 20. - 21. října. Sraz je opět v 17:00. Finanční požadavky stále zůstávají na stejných hodnotách, tedy 30 Kč na naftu, 50 Kč pro případ ztroskotání. Rozvoz zajišťuje opět Kosa s avií, ale zdá se, že letos již naposledy. Nové zákony jednoznačně zakazují přítomnost lidí na korbě nákladního auta, zatímco dříve tam za určitých podmínek mohlo několik lidí být za účelem nakládání a vykládání. Teď už není o čem smlouvat, takže Kosa riskuje naposledy.

Ještě týden před akcí to vypadalo, že zájem bude poměrně malý. Nakonec se schází 23 účastníků, takže tento ročník patří k těm silnějším. Marian vybírá peníze a občanské průkazy, účastníci diskutují o minulých ročnících a straší nováčky, kteří ještě netuší, co je čeká. Ono je něco jiného o akci Návrat číst a něco jiného zažít ji na vlastní kůži. Ti zkušenější naopak rozebírají své šance na postup v historické tabulce. Po dvou vynechaných ročnících se opět objevuje na scéně Čert, který se nechce smířit se třetím místem, na které ho odsunul Slon. Čert sice ztrácí na Slona 6 bodů, ale sebevědomí mu nechybí a prohlašuje, že ho dožene a předežene.

Kolem 18. hodiny přijíždí Kosa s avií. Marian ukončuje úřadování a stěhujeme se do avie. Vyjíždíme ještě za světla. Avia se vydává z kopce po hlavní silnici ke kruhovému objezdu u bývalé Jednoty, na což všichni na korbě reagují s neskrývaným zděšením. Jízda na tomto druhu kolotoče nepatří zrovna k oblíbeným atrakcím. Kosa ale tentokrát kruhový objezd jen projel a pokračuje na Čáslav.

"Je měkkej," konstatuje Čert.
"Asi už stárne," přidávám se.

Všem se ale znatelně ulevilo. Avia se žene po silnici na Čáslav a doslova tancuje ve vyježděných kolejích. Kosa tentokrát zvolil jinou fintu na naše zmatení. V Čáslavi se otáčí, vrací se do Kutné Hory a zde odbočuje na Zbraslavice. To už i ti nejvytrvalejší jen tuší, že jsou někde na jih od Kolína. Už je tma a blíží se první výsadek.

19:05

A je to tady. Avia zastavuje a Marian vyvolává jako první hned trojici, Lucii, Janinku a Kamču. Jsou vysazeny nedaleko Polanky na silnici z Malešova do Uhlířských Janovic. V okolí není vidět nic. Jen pole, les a na obzoru světla, zkrátka klasika. Avia odjíždí a děvčata otevírají obálku, aby se dozvěděla cíl putování.

"Tak moji milí kamarádi, právě jste byli vysazeni na vám zatím neznámém místě a máte to právě 10 km vzdušnou čarou na tábořiště kamarádů Havráňat, kteří byli tak hodní a dali nám střechu nad hlavu. Cíl cesty leží v trojúhelníku obcí, viz mapa. Myslím, že víte, kam máte jít. Tedy zlomte vaz.
Doufám, že všichni dojdete. Kdo to vzdá, nechť o sobě podá zprávu. Nejlépe do schránky v klubovně. Postřehy z cesty pište na druhou stranu"

Děvčata vyrazila směrem k nejbližším světlům.

19:15

I další výsadek je ryze dívčí. Sysel a Martina tolik toužily jít Návrat spolu a teď to tedy mají. Vydávají se za avií a za chvíli přicházejí do Chroustkova.

Lucie, Janinka a Kamča procházejí Polánkou a nacházejí turistické směrovky. Na jedné směrovce je Kutná Hora a ukazuje směrem, odkud přišly. Protože se jim z nabízených směrů zdála Kutná Hora nejvhodnější, vydaly se tedy nazpět. Že turistická značka hned za vesnicí odbočuje do polí, si už nevšimly.

19:30

Třetí výsadek tvoří Zuzka a Minirys. Vydávají se za nejbližšími světly, což je Hetlín. To jim nic neříká, ale je zde autobusová zastávka a ta prozrazuje, že jsou blízko Zbraslavic.

19:35

Ještěrka a Aleš jsou vysazeni v lese nedaleko Štipoklas. Vydávají se na cestu směrem, kam odjela avia.

19:40

Lucie, Janinka a Kamča přišly na křižovatku, kde je směr Uhlířské Janovice rovně a Roztěž vpravo. Odbočují tedy na Roztěž.

19:46

Ještěr a Honza jsou vysazeni v naprosté tmě uprostřed lesa. Kosa navíc, aby je trochu poškádlil, zhasl světla, takže tma byla téměř absolutní. Naštěstí pro ně musel před odjezdem světla rozsvítit, takže se objevila asfaltová silnice jako jediná známka civilizace. Teď si stačí vybrat ten správný směr. Bohužel uprostřed lesa nebylo vidět jediné světlo, ani turistická značka. Tak se vydali směrem, kterým odjížděla avia, což byla chyba. ale to v té chvíli samozřejmě nevěděli.

19:50

Zuzka a Minirys v Kateřinkách odbočují do Zbraslavic.

19:53

Ještěrka a Aleš jsou v Radvančicích. Došli doprostřed vesnice a jsou v koncích. Zatímco na ně mává traktorista, ti dva si nechají poradit od láhve a to tak, že ji roztočí a ona jim ukáže směr. Láhev ukázala, a tak se vrátili zpět a pokračují na Prostřední Ves. Ovšem vzápětí se na křižovatce otáčejí na Zbraslavice.

20:05

Vysazeni jsou Dan a Kůzle.

20:10

Na širé silnici jsou vysazeni Komár a Hop. Po rozpočítání se vydávají na cestu. Náhodou zvolili dobře.

Lucie, Janinka a Kamča procházejí Roztěží.

20:17

Dan a Kůzle jsou v Michalovicích a bez zaváhání pokračují dále. Jejich deník je poněkud strohý, obsahuje všehovšudy pouhé tři řádky. Prý nebylo co řešit.

Ještěr a Honza došli do Třebětína. Ihned zamířili k autobusové zastávce, kde sice našli jízdní řád, ale ten jim moc nepomohl. Pokoušejí se zde najít nějakou turistickou mapu, ale ve vesnici, která má dvě pouliční lampy, se něco takového nedá očekávat. Po chvilce pátrání však uviděli veliký strom a na něm turistický ukazatel. Vydali jsme se tedy po žluté a co nenašli - telefonní budku SPT Telekom. V telefonní budce je telefonní seznam se žlutými deskami a nápisem Zlaté stránky a v seznamu jsou mapy okresů. Po chvilce listování velmi starým, nebo možná velmi používaným telefonním seznamem objevili to, co hledali, mapu okresu Kutná Hora, kde je dokonce zakreslen i Třebětín. Podle Marianovy mapy věděli, že jejich cíl je v okolí Čáslavi. Listovali tedy Zlatými stránkami asi o 139 stran nazpátek, kde se nachází stránka číslo 43 s mapou Čáslavi a okolí. Rozhodli se, že se vydají po žluté turistické značce směrem na Hostkovice. Když se ovšem blížili k hlubokému lesu, zjistili, že žlutou značku už dlouho neviděli a ten les se jim vůbec nelíbil. Museli se tedy vrátit k poslední značce, kterou však nemohli najít, a tak se vydali, inspirováni pohádkou O perníkové chaloupce, za světélkem. Po chvíli opět narazili na žlutou a to už věděli, že do Hostkovic se přeci jen dostanou.

20:20

Sysel a Martina jsou v Kralicích. Před chvílí viděly město veliké a myslely si, že je to Čáslav. To však samozřejmě nebyla pravda. Pokračují dále, vše jim je jasné, jsou plné optimismu a věří, že vítězství je nemine.

Zuzka a Minirys jsou ve Zbraslavicích a kolem letiště pokračují na Štipoklasy.

20:23

Ještěrka a Aleš jsou opět v Radvančicích, ale tentokrát na druhém konci, který míjí silnice do Zbraslavic.

20:25

Vysazeni jsou Adéla a Čert. Mají štěstí, po pár metrech Adéla zjišťuje, že tady to zná. Čert ne, a tak se bez reptání nechá vést.

20:30

Komár a Hop procházejí Dobrovítov.

20:39

A je tu světélko. Ještěrka a Aleš už jsou nedočkaví. Jsou tu Zbraslavice, ale hned na kraji policejní stanice. Tak rychle pryč. Na náměstí je k vidění mapa ČR autoatlas a v telefonní budce jedna "bodová" mapa ve Zlatých stránkách. Ta má jednu vadu, a jak se později ukáže, dost podstatnou. Nejsou na ní silnice, jen vesnice.

20:40

Avii opouštějí Káťa a Slon. Na nich si Marian s Kosou obzvlášť smlsli. Vysadili je do absolutní tmy uprostřed lesa. To ale ještě nebylo všechno, pořádný šok přichází s dopadem při seskoku z avie na zem. Vždyť tady není asfalt, ale jen lesní cesta! Naštěstí je to opravdu jen žertík, Kosa prostě s avií couvl do lesa, od asfaltky jsou co by kamenem dohodil. Vyrážejí za nejbližším světlem a stejně jako loni sami sebe týrají a stále nerozdělávají obálku s cílem cesty.

Lucie, Janinka a Kamča přicházejí na okraji Malešova na křižovatku a nestačí se divit. Vpravo je Polánka pouhé 2 km od nich, zatímco ony mají v nohách už dobrých 7 km. Pokračují vlevo na Čáslav.

Adéla a Čert na autobusové zastávce v Chlumu tipují směr. Zde ale není příliš co řešit. Směr Zbýšov je správný a také jediný možný.

20:45

Sysel a Martina jsou v Krsovicích a zdá se jim, že vše jde podle plánu.

20:50

Předposlední výsadek tvoří Štěně a Tom. Od Mariana dostali obálku a avia odjíždí. Všude okolo je les, a protože tady se není podle čeho orientovat, vydávají se cestou, kudy odjela avia.

Zuzka a Minirys jsou ve Štipoklasech a chtějí pokračovat na Červené Janovice. Jenže chybička se vloudí. Přestože před křižovatkou jsou cedule jak vrata (navíc v celé vesnici jsou křižovatky dvě a tahle je ta větší), místo aby šli rovně na Čáslav, odbočili doleva na Kutnou Horu.

Hostkovice jsou sice ještě menší vesnice než Třebětín, ale jsou na mapě Telekomu a je tu i směrovka na Dobrovítov a ten je vhodně zakreslen na mapě okolí Čáslavi. Ještěr a Honza neváhají a vydávají se po asfaltce. Tady začíná trochu foukat nepříjemný studený vítr, ale to je nemůže odradit. Před začátkem lesa objevili na vozovce svítící světlušku. Ještěr jí chtěl pomoci na druhou stranu, a tak ji odnesl za krajnici do trávy. Po chvíli si uvědomil, že světluška se možná jen ohřívala na teplejším asfaltu, nebo chtěla na druhou stranu, než na kterou ji odnesl a teď chudák světluška, která nelétala, bude muset přes silnici znovu.

Dan a Kůzle jsou v Petrovicích I.

21:00

Dochází k hororové scéně. Představte si situaci. Všude tma, jen nedaleko lze tušit temnou hladinu rybníka. Hodina duchů je sice ještě daleko, ale tady už straší vodník a splašený Sysel prchá před ještě víc splašeným toulavým psem. Děsné.

21:04

Zuzka a Minirys dorazili do Černín a to už jim je jasné, že jdou jinam, než původně chtěli. Minirysa láká zelená turistická značka, ale ta záhy končí v poli. Byl by to sice ten správný směr, jenže jít v noci podle turistického značení je jen pro silné povahy. Nezbývá jim nic jiného, než se vrátit zpět.

Káťa a Slon přicházejí do Vlkanče a dohadují se, odkud tohle jméno znají. No ovšem, párkrát zde byli na výpravě. Teď tedy přichází ten pravý čas na otevření obálky. Marian letos místo cíle našeho putování neskryl do žádných hádanek ani tajenek, a tak není pochyb. Slon sice má strach, že okolí tábořiště Mustangu je pro něj zakleté, protože při jednom z minulých Návratů tady zabloudil. A ani nikdy poté, ačkoliv se o to snažil sebevíc, tam nedorazil.

A tak oba bloudí Vlkančí, prohledávají nádraží a marně hledají turistickou mapu. Tuší, že cíl je někde u Čáslavi, vyrážejí tedy tam. Svorně nadávají na technické služby, protože nikde není žádná cedule. Slon zde sice byl před čtrnácti dny pro cihly na podlahu v jídelně na tábořišti, ale přesto netuší, kudy dál. Silnice z Vlkanče se ztrácí ve tmě a to se jim nelíbí. Vracejí se tedy zpět do Vlkanče, což byla chyba. Kdyby vydrželi, došli by k ceduli směr Zbýšov. Teď vyrážejí po hlavní silnici snad na Čáslav.

21:05

Samozřejmě si mě nechal Marian nakonec. Se mnou tu zbyl Buggy. Vystupujeme ven a Marian nám předává obálku.

"Kdo ty dvojice losoval?" ptá se Buggy.
"Já jsem si hrál na pánaboha," připustil skromně Marian.
"Jako pánbůh ses moc nevyznamenal," konstatuju.

Avia odjíždí a my jdeme k nejbližší křižovatce. Okolo nás jezdí vlaky. Trať je dvoukolejná elektrifikovaná a my tušíme, že se jedná o trať Kolín - Havlíčkův Brod. Směrovky to potvrzují, jsme u Golčova Jeníkova. Po chvíli se dostáváme k silnici Kolín - Havlíčkův Brod a vydáváme se na Čáslav.

Buggy je rozladěn z toho, že nedostal do dvojice ženskou. Prý by mu nevadila ani Lucie. Měl připravená nějaká konverzační témata a ta mu jsou teď na nic.

21:05

Štěně a Tom jsou v Římovicích. Nejsou tady žádné pořádné ukazatele, a tak šlapou dál po jediné vhodné silničce.

21:10

Komár a Hop procházejí Zbýšov. Tady to Hop dobře zná a už ví, kudy půjdou. Bohužel se brzy ukáže, že jeho znalost prostředí jim bude spíše ke škodě. Vydávají se na Opatovice.

21:20

Ještěrka a Aleš jsou ve Štipoklasech. Opět se setkávají s policií, tentokrát v podobě hlídkového vozu, který dokonce zastavuje, ale naštěstí zase odjíždí pryč.

21:21

Adéla a Čert došli do Zbýšova a mají z toho radost. Tady už si i Čert ví rady. Pokračují dále na Opatovice.

21:25

Lucie, Janinka a Kamča procházejí Křesetice a pokračují stále na Čáslav.

Dan a Kůzle jsou v Paběnicích.

21:30

Zuzka a Minirys jsou opět ve Štipoklasech, kde napravují svoji chybu a jdou tentokrát už správným směrem.

Ještěr a Honza došli do Dobrovítova. Tady zkontrolovali trasu s jízdním řádem zdejší autobusové linky a podle zapůjčené mapy z Třebětína se vydali na Zbýšov. Za vesnicí je opět čekala jen tma.

21:35

Štěně a Tom dorazili na velkou křižovatku. Je před nimi nový obchvat Golčova Jeníkova a za ním celý Jeníkov. Teprve teď se dostali na místo, kde mohou správně určit svojí polohu. V této situaci se Tom nachází poslední ročníky pokaždé, přesně ví, kde jsou, ale neznají ty správné silnice, kterými se dostat co nejrychleji k cíli. A tak s vědomím, že si asi zacházejí, se vydávají po obchvatu směrem na Čáslav. Na značkách místních či dálkových vůbec není kilometráž, což je zarážející. Nálada není valná, ukusují müslityčinky a rozprávějí.

21:40

A je tu další horor. Představte si autobusovou zastávku ve Vernýřově, v ní se k sobě tisknou dva milenci. Náhle se ze tmy zničehonic vynoří Sysel s Martinou. Milenci jsou zděšeni, no neprchli byste taky?

Káťa a Slon jsou v Kozohlodech. Cestou potkali asi dvě křižovatky, ale směrovky na žádné z nich nebyly, takže stále nevědí, jestli jdou dobře. Pokračují tedy dále směrem na Čáslav, i když tak nějak podvědomě tuší, že to asi nebude přesně ono. Přesto ale mají pocit, že letos to bude určitě kratší než loni.

21:43

Adéla a Čert dorazili do Opatovic. Mají problém. Před nimi jde nějaká jiná dvojice a vleče se jak šneci a zdržuje. My víme, že jsou to Komár a Hop.

21:45

Ještěrka a Aleš se drží mapy z telefonního seznamu a odbočili z hlavní silnice do Zdeslavic, které jsou vytčeným směrem. Je tu nějaká zábava a oni si dávají čtvrthodinovou přestávku na svačinu. Pak pokračují dál, jenže silnice končí a dál vede už jen cesta do hustého černého lesa. Navíc jsou zde proradné klacky, které kdosi hází Ještěrce pod nohy tak dlouho, až Ještěrka zakopne a padne k zemi.

Po dvaceti minutách náročné cesty po hlavní silnici v silném provozu jsme využili první odbočku vlevo na Zbýšov a jsme v Bratčicích. Na křižovatce se chvíli dohadujeme, kudy jít. Nechci jít na Zbýšov, protože si myslím, že je to příliš stranou. Pokračujeme tedy na Potěhy.

21:55

Adéla a Čert nevěří svým očím. Dvojice, která se ještě před chvílí motala před nimi, je najednou pryč, jako by se vypařila. Adéla a Čert se opatrně přibližují a čekají, jestli se zase ti dva nevynoří z lesa. Ale nikde nikdo. Cesta je tedy volná a mohou opět v klidu vyrazit k cíli.

22:00

Zuzka a Minirys procházejí Červené Janovice. Teď už to jde samo, pořád rovně po hlavní silnici.

22:05

Komár a Hop se samozřejmě nevypařili, ale jdou po trase, kterou určil Hop. Údolí Jánského potoka zná jak svoje boty. Teď jsou na tábořišti Krokoklubu a Hop ví, že Havráňata mají tábořiště dále po proudu. Budou-li se držet potoka, nemůžou cíl minout. To je sice pravda, ale že je to po silnici mnohem blíž, nad tím už nepřemýšleli.

22:11

A jsou tu Potěhy. Pokračujeme směrem na Močovice.

22:15

Sysel a Martina procházejí Všesoky a pokračují dále, snad jen ony vědí kam a spíš ani to ne.

Do Zbýšova dorazili Ještěr a Honza. Tady nastalo veliké rozhodování kudy dál. Věděli, že musí jít na Opatovice, ale nevěděli kudy. Opatovice nejsou tak velké, aby tu byl na ně nějaký ukazatel. Pokusili se tedy zorientovat "telekomáckou" mapu a podle ní riskli jeden směr. Ukázalo se, že dobře. Za Zbýšovem po krátkém pochodu uviděli nějaký osobní automobil, jak vyjíždí z vedlejší silnice, které by si bývali ani nevšimli. Podle ukazatele ale zjistili, že právě tudy je třeba se vydat.

22:25

Lucie, Janinka a Kamča procházejí Pucheř a vzápětí Kluky, kde odbočují na Souňov. Tahle vesnice už je na Marianově mapce, takže nálada je dobrá.

Štěně a Tom odbočili z hlavní silnice na Bratčice. Až doteď šli velice svižně, jak to na začátku každého Návratu bývá zvykem. Teď v Bratčicích přibrzdili a zkoumají telefonní budku. Přibyslavice jsou podle značení 1 km. Zdá se to být nejkratší možná cesta. Jdou tedy tímto směrem.

22:30

Adéla a Čert jsou v Hraběšíně. Cíl je na dosah.

Náhle okolo nás zhasíná veřejné osvětlení, zatímco kousek od nás se svítí dál. Že by porucha? Ne, to jen Potěhy šetří, ale tam, kde se svítí, už začínají Tupadly a zde ještě večer neskončil. Na návsi se dohadujeme, kam dál. Šel bych stále na Močovice, protože se chci dostat na silnici Čáslav - Chedrbí, která vede okolo cílového tábořiště. Buggy naopak oponuje, že přes Močovice se jezdí z Kutné Hory do Čáslavi a tudíž je to příliš stranou. Prosazuje směr na Zbudovice. Tenhle název si prý pamatuje, když na tábořišti Havráňat byl. Nechávám se přemluvit, což byla chyba.

Zuzka a Minirys jsou v Lánech. Trochu znejistěli. Na předchozí křižovatce koketovali s myšlenkou jít na Úmonín. Naštěstí je to přešlo. To by si dali.

22:35

Ještěr a Honza procházejí Opatovice a pokračují do Hraběšína.

22:40

Dan a Kůzle dorazili do cíle. Jsou tu první ve výborném čase a teď napjatě čekají, co soupeři.

Sysel a Martina jsou v Chroustkově a právě dokončily okruh. Po třech hodinách chůze jsou na místě, kde byly vysazeny. Ovšem je to jasné, jednalo se pouze o malé zahřívací kolečko pro zlepšení kondice, protože teď to vypukne. Aktivita stoupá, svaly jsou řádně procvičené a děvčata s čokoládou v ruce se nedočkavě vydávají vstříc dalšímu dobrodružství. Tak praví deník. Můžeme si domyslet, že skutečnost je poněkud prozaičtější.

Komár a Hop procházejí okolo tábořiště Mustangu. Hop je jako správný průvodce, každá skála má své jméno. Jen kdyby se do cesty občas nepletly ty stromy. Hop každou chvílí některý obejme. S pařezy je to ještě horší, ty se objímají dost těžko, leda snad vleže.

Po 15 minutách chůze se Štěně a Tom zastavují. Už měli dávno být v Přibyslavicích, ale vesnice nikde. Takhle dlouhý kilometr ještě nešli (podle mapy to jsou totiž zhruba 2 km). Změnili směr a přes pole zamířili k nejbližším světlům. Tomova zásada "aspoň jedno pole za Návrat musí být, i kdyby na boty nebylo", byla dodržena.

22:47

Ještěrka a Aleš se vynořili z lesa a jsou, velké překvapení, opět v Radvančicích. Mapa evidentně zklamala. Vracejí se tedy na místo svého výsadku a pokračují dál tímto směrem.

22:50

Adéla a Čert jsou v cíli a berou Danovi a Kůzleti naději na vítězství. Jsou totiž rychlejší o 10 minut.

22:54

Jsme ve Schořově, kam jsme odbočili v naději, že se dostaneme do oblasti vytyčené mapkou, kterou jsme dostali od Mariana. Na kraji této mapky jsou jen písmena Sch, ale jsme si jisti, že je to Schořov. Jenže jak se ukazuje, žádná silnice odtud do Štrampouchu nevede. Jediná silnice nás vede stále na Zbudovice.

22:55

Lucie, Janinka a Kamča už vidí před sebou Souňov. Je to vesnice, jejíž převážná část lemuje jednu silnici. Světla svítí v řadě vedle sebe. Janinka a Lucie v tom vidí důkaz, že jde o jednu stranu Marianova trojúhelníku.

23:00

Zuzka a Minirys jsou na křižovatce u Třebonína a teď už zbývá jen najít v lese cílové tábořiště.

Káťa a Slon doputovali do Bratčic. Jezdí tady sice další nová autobusová linka, ale ta jim moc radosti neudělala, stále mají jedinou jistotu a to Čáslav. Jdou tedy dál s nadějí, že někde už konečně potkají ten správný rozcestník.

Štěně a Tom se po cestě polem ocitli v Adamově. Je to malá vesnička, kde nic zajímavého není. Dále jdou po silnici.

23:06

Jsme ve Zbudovicích. Nikde nic zajímavého. Jediná cesta vede do Šebestěnic a Zbýšova. Buggymu už je jasné, že se spletl. Není jiné cesty, pokračujeme dál.

23:13

Ještěrka a Aleš došli do Štipoklas, kde už to také dobře znají. Tak tedy ještě jednou a lépe.

23:15

Sysel a Martina procházejí Chlístovice a za nimi odbočují na Malešov.

Ještěr a Honza prošli Hraběšín a orientují se už podle Marianovy mapky.

23:20

Lucie, Janinka a Kamča přicházejí do cíle.

Štěně a Tom jsou v Tupadlech. Po chvíli uvažování se rozhodují pro cestu přes Březí a tábořiště Mustangu. Jdou tedy na Zbudovice.

23:30

Zuzka a Minirys jsou v cíli.

Jsme v Šebestěnicích a dostáváme se na silnici Čáslav - Zbýšov. Všude je tma. Buggy jde na průzkum, jestli tu není cesta do Opatovic. Nic nenašel, zato se na něj začal lepit nějaký opilec. Odcházíme do Březí s cílem zkrátit si cestu přes tábořiště Mustangu.

Káťa a Slon procházejí Potěhy. Autobusů tu jezdí habaděj, ale všechny jen do Čáslavi nebo do Golčova Jeníkova. V jednom z jízdních řádů spatřují i Borek, vesnici poblíž cíle minulého Návratu. Jenže letos se jde zase jinam. Káťa si vzpomíná, že do Tupadel vozí Formánek nějaké zboží. Bude to tedy určitě další velká ves a třeba i tam bude již dlouho očekávaná směrovka. Vyrážejí tedy do Tupadel.

23:55

Jsme v Březí a u kříže odbočujeme mezi ploty do údolí.

Káťa a Slon v Tupadlech žádnou rozumnou směrovku nenacházejí, zklamáni pokračují dál po hlavní silnici, která pomalu ale jistě směřuje k Čáslavi. Nálada dost upadá, oba začínají cítit únavu a nožičky je začínají bolet. Je to až s podivem, že se ještě nezastavili. Stále jdou a jdou.

Ještěr a Honza přešli mostek přes potok a tuší, že nejsou daleko od cíle. Po příchodu na křižovatku se vydali vpravo do Chedrbí. Na začátku vesnice je však čeká nemilé překvapení. Slyší zuřivě štěkat nějakého psa. Ještěr posvítil k lesu a uviděli mezi plotem rodinného domku a lesem blýskající se očka nemalého psíka. Podle mapky se vydávají na jih, kde by se měl objevit cíl. Bohužel se objevil jen potok, a tak musí hledat.

23:57

Skoro nic nenasvědčuje tomu, že okolo Ještěrky a Aleše jsou Červené Janovice. Je tu jen cedule se jménem a jinak tma. Obecní světla už nesvítí, obec šetří. Jestli za to může tma, nebo něco jiného, kdo ví. Zkrátka zase zahnuli jinam, než měli.

0:05

Jsme v údolí Jánského potoka a Buggy hledá betonový mostek, který tu prý je vedle brodu. Nic takového tu není. Ukončuju jeho pátrací akci a jdeme přes tábořiště Mustangu, kde mají lávku, dokonce asi čerstvě opravenou, protože přímo svítí do tmy. Hned na druhém břehu se škrábeme do kopce. Když jsme se na něj vyškrábali, zjistili jsme, že jsme na úplném vrcholku a že musíme zase z kopce. Takovýto terénní kros jsem sice neměl v úmyslu, ale směr držíme a za chvíli se napojujeme na lesní cestu, která nás postupně vyvádí ven z lesa.

0.15

Ještěr a Honza uviděli světlo a došli do cílového tábořiště.

Štěně a Tom procházejí Zbudovicemi.

0:25

Sysel a Martina jsou v Maxovně a před sebou vidí Kutnou Horu. Zrodil se nápad stopnout ráno Kosu na Kaňku. Nápad přijat, ale pak nerealizován.

0:29

Cesta nás dovedla do Hraběšína a teď už zbývá jen najít tábořiště Havráňat.

0:43

Ještěrka a Aleš se opět netrefili. To už je jim jasné hned u cedule s názvem Zhoř. Jediná možnost, uhnout do polí a vzhůru za světélky.

0:45

Komár a Hop se konečně doplahočili do cíle. Podrobná prohlídka údolí je stála dobré dvě hodiny navíc.

0:50

Zhruba vím, kde bych odbočil na tábořiště, jenže to místo nemůžu najít. To už jsme u křižovatky u Třebonína a vracíme se zpět. Buggy tvrdí, že správná je lesní cesta u mostu, ale nemám v něj příliš velkou důvěru. Buggy si je však naprosto jistý, takže nakonec jdeme podle něj.

1:00

Tentokrát měl Buggy pravdu. Jsme v cíli ke značné nelibosti Zuzky a Minirysa, které jsme předstihli o pouhých 5 minut a jsme kupodivu na třetím místě. Protože jsme byli vysazeni jako poslední, je toto umístění už definitivní. Chybí ještě čtyři dvojice a něco nám říká, že hned tak nedojdou.

Štěně a Tom v Šebestěnicích odbočují na Březí.

Sysel a Martina v Malešově odbočují na Čáslav.

1:20

Štěně a Tom došli do Březí. Tady to znají a bez problémů sestupují do údolí k tábořišti Mustangu. Tady překonávají potok a stoupají po lesní cestě.

1:30

Sysel a Martina jsou v Křeseticích na pochybách. Nebyly jsme tu už? Pečlivě psaný deník tuto pochybnost vyvrací, ale je tu další otázka. Navštívit místní velice bouřlivou diskotéku, nebo ne? Vítězí odhodlání pokračovat v pochodu.

Káťa a Slon se dotrmáceli na náměstí v Čáslavi a skoro se bojí podívat na mapu, která zde stojí. Ani jeden nechce vidět tu šílenou okliku. Teď tedy aspoň přesně vědí, kde jsou, a měla by být otázka chvilky zvolit správný směr a jít do cíle. Opak se ale stává pravdou. Mají totiž velké problémy vyjít z Čáslavi po té správné silnici.

1:40

Ještěrka a Aleš se vynořili u Petrovic I. Vydali se na Újezdec.

1:50

Cesta se začala odchylovat a Štěně a Tom už tuší, že je do Hraběšína nedovede. Berou tedy útokem lesní houští. Asi po 10 minutách jsou z nejhoršího venku a ocitají se na poli obaleni bodláčím. Jdou v přibližném směru cíle a cestou míjí nějakou chajdu, která roste přímo na poli. Ze směru se neodchylují podle svého vědomí ani o píď a je tu další les. Ovšem podle Marianovy mapky tady vůbec neměl být. Že by hodně stará mapa?

2:00

Ještěrka a Aleš se ocitli v Újezdci a v první chvíli se trochu lekli. Je tady totiž stejný kravín jako ve Zhoři. Ale není to Zhoř, cedule Újezdec to dokazuje.

2:05

Káťa a Slon jsou opět na náměstí v Čáslavi a zhluboka si oddechli, že se včas vrátili. Prohlídka Žlebů by jistě byla úchvatná, ale oni přece potřebují jít úplně jinam. Znovu prohlížejí mapu a vyrážejí z náměstí na druhou stranu. Teď už to vypadá lépe, ale směrovky stále nestojí při nich. U silnice sice nějaké jsou, ale jejich informace jsou docela k ničemu. Uznejte sami, je teď důležité vědět, že do Tábora to je 100 km?

2:25

Ještěrka a Aleš procházejí Paběnice a už se hlásí únava a ospalost.

3:00

Káťa a Slon jsou v Krchlebech, do Chedrbí jim chybí jen 2 km a už snad bude konec téhle strašné noční túry. Oba se bojí si jen na chviličku sednout. Obava z toho, že by se už nezvedli je velká. Jediné, co je ještě drží na nohou, je představa, že tady někde kousek je snad oheň a spacák....

3:10

Štěně a Tom už propadli beznaději, že se naprosto odchýlili ze směru, když uslyšeli zurčení potůčku. Jdou z kopce a brzy se ocitají ve vytouženém údolí Havráňat a už je tu cíl. Už jsou zase čilí a veselí, přestože jim ještě před chvílí moc do smíchu nebylo.

3:15

Sysel a Martina prošly Pucheř. Před chvílí míjely odbočku na Perštejnec. Jen 2 km od nich má Sysel tetu, co takhle bramboráček? Svodům odolaly a míří do Kluků, kde odbočují na Souňov.

3:20

Ještěrka a Aleš jsou na křižovatce u Třebonína. Odtud už je to jen kousek do cíle.

3:30

Ještěrka a Aleš dorazili do cíle a mají z toho velkou radost.

Radost mají i Káťa a Slon, kteří došli do Chedrbí. Cíl je nedaleko. Odbočují na lesní cestu, ale nezdá se jim dost dobrá. Hlavně proto, že jde mírně do kopce. U mostku znovu prohlížejí plánek a shodují se na tom, že dnes již žádné okliky. Podle hesla "oč byla cesta delší, o to byla obtížnější" se vydávají lesem podle potoka.

3:45

Konečně se mezi stromy objevuje světlo a Káťa a Slon jsou v cíli. Slon se utvrzuje v tom, že tato oblast je pro něj zakletá. K tomu Káťa dodává, že pár posledních Návratů je to pro ně zakleté všude. Když ráno zjistili, že 50 metrů od míst, kterými se podél potoka plahočili, vede lesní cesta přímo k tábořišti, ani se tomu nedivili.

4:00

Sysel a Martina prošly okolo Souňova a na křižovatce pokračují na Hraběšín. Cíl se blíží, jenže lesy jsou tak hluboké.

5:00

Sysel a Martina se vydávají na lesní cestu a doslova a do písmene mizí v lese.

6:25

Po víc jak hodině bloudění po lese se náhle zjevuje avia a to už stačí sejít do údolí a je tu tábořiště a s ním cíl v podobě spacáku. A ti všichni lumpové už spí, ale to mají smůlu, protože Sysel už je tady a kde je Sysel, tam se spát nedá. Minimálně do chvíle, než Sysel usne.

Nakonec tedy všichni došli do cíle, ale podíváme-li se na výsledky, tentokrát se časy výrazně liší. První dvě dvojice dokonale využily výhodnou výchozí pozici a dorazily do cíle v čase, kterému ostatní jen stěží mohli konkurovat. Dalších pět výsadků se standardním časem okolo 4 hodin si to rozdalo spolu a šlo o minuty. Zbylé čtyři dvojice měly co dělat samy se sebou.

Letos byly v módě zahřívací okruhy nebo aspoň smyčky. Je to názorná ukázka toho, že okamžiky po vysazení, kdy se určuje směr putování, jsou nejkrizovější. Navíc populární mapky v telefonních seznamech nepatří zrovna mezi spolehlivé průvodce.

Co se týče historické tabulky, Čert opravdu Slona nejen dohnal, ale i předehnal a posunul se opět na druhé místo s náskokem jednoho bodu. I většina ostatních zúčastněných zaznamenala mírný posun v tabulce na úkor těch, kteří se nezúčastnili.

A jak to bude za rok? Marian hodlá vyřešit problém rozvozu pronájmem autobusu, takže uvidíme.

Úvodní stránka | Společná fotografie | Tabulka s výsledky 16. ročníku | Cookies | Bar |