Již zprvu bych rád prozradil, že tato výprava nebyla pro slabé nátury. V plánu bylo navštívit mosty, jejichž stavba probíhala přibližně ve 40. letech minulého století. Tyto mosty měly být postaveny přes Želivku jako součást plánované dálnice D1. Jejich dokončení se ale nikdo z náš již nejspíš nedočká.
Naše výprava ovšem začala na nádraží. Na nádraží v Kolíně. Z něj jsme se nechali odvézt vlakovou soupravou do Zruče nad Sázavou. Vzali jsme do ruky mapu a naplánovali jsme cestu přes Hulice ku Želivce (tak se říká vodní nádrži Švihov). Byl s námi i pes, vlastně fenka. Babeta. A s Babetou se výpravy zúčastnili i rodiče Váňovi. Měli totiž v ten den výročí svatby. A kde strávit výročí lépe, než na výpravě s průzkumníky?
Cesta nám v klidu utíkala. Za chvíli jsme byli v Hulicích. Tam jsme ovšem zjistili nemilou věc. Času nebylo dost, abych dorazili na místo určení, tedy na nedokončené mosty, všichni. Museli jsme se rozdělit. Na pohodáře, kteří se vydali na alternativní cestu zpět do Zruče (se zastávkou v cukrárně). Druhou část tvořili ostřílení vlci, včetně rodičů Váňových a Babety. Cíl této skupiny byl jasný. Dojít na mosty. A jelikož to byli vlci vskutku ostřílení, světe div se, zvládli to! Odměnou jim byl krásný výhled, který z pouhého břehu spratřit lze jen stěží. Výhled takový, který můžete vidět ve fotogalerii "Výprava za nedokončenými mosty".
Časový pres se ovšem zvětšoval. Na cestu zpátky jsme měli něco kolem hodiny na sedm kilometrů. Nuže, dali jsme se do běhu. Nesměli jsme to podcenit. Celá smečka ostřílených vlků běžela jako kdyby pronásledovala cennou kořist. Sprintovali. Nemohli. Brečeli a lapali po dechu. Ale nevzdávali to. Mladší skupina již byla ve vlaku. Netrpělivě vyhlíželi smečku vlků. Pořád je neviděli. Už si snad i začali myslet, že to nestihnou. Když v tom se za horizontem objevila vlčí hlava. Najednou byl vlk vidět celý a za ním se rýsoval zbytek celé smečky. Mladší fandili vlkům a zároveň prosili průvodčího, aby ještě minutu počkal. Počkal. Uřícená smečka se vřítila do vagónu a ten se rozjel. Zpět do Kolína.
Rodiče Váňovi, doufám že jste si s námi své výročí užili! :-)
|