|
Dne 18. 4. se na kolínském nádraží shromáždilo 11 dětských odvážlivců a 4 vedoucí, aby absolvovali již třetí výpravu ze série Götterdämmerung, známou pro extrémní podmínky a účast Králika. Rychlíkem jsme dojeli do Pardubic, kde jsme ho vyměnili za vlak do Doudleb nad Orlicí. Na cestě jsem chybně vyhodnotil Častolovice jako Doudleby, ovšem mé rozhodnutí nemělo vážnější následky. V nyní již opravdových Doudlebech jsme nastoupili na vlak do Rokytnice v Orlických horách. Odtud nás autobus dovezl do místa našeho ubytování, Neratova. Chata č. p. 77, kde jsme přebývali, byla od zastávky vzdálená asi 1 km výšlapu do kopce, což se pro některé táborníky ukázalo jako nadlidský výkon. Po zabydlení se v chatě a obědě jsme se vydali prozkoumat krásy Neratova, především proslulý kostel s prosklenou střechou, kde mnou byly některé děti vyvedeny pro rouhačské chování. Táborníci samozřejmě neodolali lákadlům místního dětského hřiště, takže jsme se na chatu vrátili až v pět hodin. Mezitím, když si většina dětí hrála u potoka s bahnem, vedoucí za použití hrubé síly připravili celkem chutné rizoto. Následující den po snězení snídaně a vypití Čaje pro dobrou náladu jsme se vypravili na túru Neratov-Mezivrší-U Černodolské rezervace-Neratov. Trasa Mezivrší-U Černodolské rezervace kopírovala linii čs. meziválečného opevnění, a tak bylo naprostou povinností se zastavit u každého řopíku, srubu i tvrze (což v pozdější fázi cesty nesli někteří členové vedení velmi nelibě). Díky přítomnosti sourozenců Vašatových jsme byli oblaženi cennými informacemi a komentovanou prohlídkou všech bunkrů s nezamřížovaným vchodem. Večer jsme si naplnili břichy výbornými špekáčky a užili spoustu zábavy s větvemi jehličnanů a ohněm. Den nato jsme se nechali vyvézt autobusem na Šerlich. Odtud naše cesta vedla po červené na vrchol Velké Deštné, ke Kunštátské kapli a následně přes Mezivrší k naší chatě. Byť jsme byli v horách Orlických, byla cesta ke Kunštátské kapli Krušná. Stezka byla místy hluboce podmáčená a po chvíli měli někteří boty tak mokré, že si vyhrnuli nohavice a procházeli středem všech tuní a jezírek. Pro protijdoucí výletníky to byla vskutku pozoruhodná podívaná. Po příchodu na ubytovnu byla kamna okamžitě obložena botami a zatímco si děti balili před odjezdem, vedení za usilovné snahy o nepřipálení připravovalo krupičnou kaši. Večer byl věnován především oslavě mých osmnáctých narozenin. Děti mi věnovali Krtkův dort a čtyřveršovou báseň. Ráno se sestávalo ze snídaně a hektického uklízení. Po uzamknutí chaty jsme se vydali na autobusovou zastávku. Zde děti nalezly spoustu literatury, nevhodné pro kohokoliv v jejich věku. Z Neratova jsme byli dopraveni autobusem do Rokytnice v Orlických horách, odtud do Ústí nad Orlicí a konečně vlakem do Kolína.
|
