|
Dne 28. 9. 2019 se na hlavním nádraží v Kolíně sešlo 12 dětských odvážlivců a dva vedoucí: já a Kryštof. Dětem jsem rozdělil jídlo a náčiní a vyrazili jsme do Třemošnice. Odtud jsme svižným krokem mašírovali k vodní nádrži Seč. Tak svižným, že u Seče jsem si uvědomil, že na Oheb bychom došli už v 15:00. Bál jsem, co by děti prováděly z nedostatku únavy a přebytku volného času, a tak jsem cestu prodloužil cca o 10 km (Seč jsme obcházeli z jihu; ne ze severu, jak bylo původně plánováno). Děti si dlouhou chvíli krátily sběrem hub a dotazy, kdy už tam budem. Záhy jsme začali pociťovat nedostatek vody, a proto jsme ve vsi Ústupky doplnili zásoby v místním hostinci (zadarmo, k mému potěšení). Poté nás čekali poslední 2 km na Oheb. Tam se děti rozutekly sbírat dřevo a s Kryštofem jsme začali zajišťovat nocoviště. Vzhledem k tomu, že jsme si vybrali snad největrnější místo, jaké bylo k dispozici, shodli jsme se, že se musíme přemístit. Poté jsem děti donutil přenést batohy a dřevo k níže položenému ohništi, chráněnému před větrem mocnými buky. Děti jsem poslal připravit si nocleh a s Kryštofem jsme začali připravovat těstoviny a požádal Nelu, zda by nakrájela cibuli. Večeře byla rychle hotová a všichni si pochutnali na těstovinách s masem a cibulí. Pak byla vyhlášena volná zábava. Já jsem se věnoval Kulichovi, který připravoval na ohni devět let starý popcorn. Přibližně v 22:00 jsme se uložili ke spánku. Noc se nesla ve znamení vichru a zimy. Ráno mě v 7:00 děti probudily svým švitořením. Nevrle jsem je instruoval, aby si zabalily věci. Bohužel při balení jeden spacák nenávratně skončil v Seči. Po snídani jsme vyrazili směr Třemošnice. V Seči jsme ponechali Toma napospas jeho rodičům a pokračovali dále. V Třemošnici jsme nastoupili na vlak do Čáslavi. Tam mě nemile překvapil k prasknutí nacpaný rychlík Brno-Praha. Ovšem nějakým způsobem jsme to zvládli a dopravili se do Kolína.
|
