Drazí průzkumníci,
jmenuji se František Svoboda a celý život se věnuji středověké historii. Ve svém nejnovějším bádání ve starých knihách a zprávách z té doby jsem se dozvěděl o jistém pokladu kutnohorského horníka Odolena. Ten měl žít a pracovat v tomto městě ve 13. století. Údajně byl velmi pilný a při práci si s nikým nepovídal, přesto však na konci dne odevzdával svému zaměstnavateli méně stříbra než ostatní. Právě proto se o něm rozšířili pověry, že stříbro krade a někde ho ukrývá. Jednoho dne si na něj počíhala parta opilých havířů a s touhou zisku ho zabili. Odelenovo stříbro ale nikdy nenašli, takže se nejspíš nalézá do dnes někde v okolí Hory Kutné.
Už je mi téměř 90 let a na cestu za pokladem nemám sílu, ale doslechl jsem se o vašich schopnostech, a proto vás pověřuji, abyste po pokladu pátrali za mě. Vašemu vedoucímu jsem dal několik dopisů se šiframi, které vás dovedou až k místům, kde by se měl poklad schovávat. Zároveň šifry prověří, jestli jsem svou důvěru svěřil do správných rukou.
Hodně síly a zdaru při hledání, Váš Dr. František Svoboda
Tyto instrukce obdržela skupina devíti nejodvážnějších dětí, které i přes chladné počasí vyrazily na výpravu do Kutné Hory. Hned po výstupu z vlaku jsme se z nádraží vydali podle zpráv od našeho historika podél Vrchlice až k Velkému rybníku. Cestou jsme si udělali přestávku v bývalém lomu, kde jsme jezdili po igelitkách dolů z kopečka a hráli buldoky. Ve starém mlýně u Velkého rybníka nás čekala velká výzva. Museli jsme strhat ze začarovaných mlynářů prokletí a nalézt zde další indicii, která nás dovede k pokladu. Od vodní nádrže jsme pokračovali do Bylan, pak k pramenu sv. Vojtěcha, dále k Akvaduktu, až jsme došli k místům, kde měla stát štola, poblíž ní jsme měli hledat poklad. A skutečně jsme ho tam našli. Přesněji, nalezla ho Bíba. S pokladem v rukou nezbývalo než se vrátit do města, prohlédnout si památky za tmy, nasednout do motoráku a jet domů do Kolína.
|