|
V sobotu 17. 6. jsme se v počtu pěti dětí a dvou vedoucích sešli v Kolíně na nádraží a vlakem vyrazili do matičky Prahy. Tam se k nám přidaly ještě další tři děti a vydali jsme se vlakem do Berouna.
Z Berouna jsme šli k Berounce, u které jsme navštívili zesílený bunkr vz. 37 (řopík). Pokračovali jsme pak po proudu řeky až k lomu Alkazar, kde jsme si dali oběd a prostě se kochali. Po obědě a setkání s jedním slovutným pánem jsme šli k blízkým štolám, do kterých jsme posílali děti po dvojicích se svíčkami místo baterek. Poté jsme si ještě štoly prohlédli za pomoci světla elektrického a pokračovali jsme dál.
Po cestě jsme nakoukli do malých jeskyněk. Avšak v tuto chvíli se začínalo schylovat k dešti a tak padl příkaz shora nasadit pláštěnky, v kterých jsme došli až na vlakovou zastávku ve Srbsku. Tam jsme cca dvě hodiny čekali na konec šíleného deště, tento čas si některé děti krátily čutanou v podchodu. Po skončení deště jsme pokračovali na Bubovické vodopády, nebo spíš možná suchopády, s ohledem na množství protékající vody. Poté jsme vylezli na blízký kopec Doutnáč, na kterém rostou zajímavé samovzněcující se kytky. Pak už následovala pouze krátká cesta do blízkého ,,Liščího lomu”, kde jsme si uvařili večeři a šli spát.
Ráno po snídani jsme se šli podívat na blízký lom ,,Malá Amerika” a pokračovali směrem na hornický skanzen ,,Solvayovy Lomy”, Zde jsme se naobědvali a svezli důlním vláčkem. Na muzeum bohužel nebyl čas ani finance a tak jsme pokračovali do Svatého Jana pod Skalou. Zde jsme dobrali drahocennou vodu a vydali se směrem na Beroun. Tam jsme také dorazili, sedli na vlak a jeli do Prahy. V Praze se tři členové odpojili a zbytek pokračoval směr Kolín.
Pak už jen pokřik a rozchod.
|
