|
Ve čtvrtek jsme se sešli v Kolíně na nádražím v hojném počtu deset dětí a stejný počet vedoucích, nu a nakonec nesmíme opomenout fenku Raylu. Po zdárném zakoupení lístků jsme se přesunuli do vlaku, s kterým jsme odcestovali až do Chlumce nad Cidlinou, kde jsme potkali dva slovutné mladíky. Přestoupili jsme zde také na vlak, který nás dovezl již přímo do Červeného Kostelce.
V Kostelci na nádraží jsme hodili batohy na záda a vydali se na cestu k nedaleké klubovně. Po získání klíčů jsme se zabydleli a děti šly trávit čas na louku přilehlou ke klubovně. Mezitím vedoucí nachystali oběd, po jehož konzumaci jsme se vypravili na první výlet. Naše kroky nás po zdolání několika kopců zanesly na zříceninu hradu Vízmburk. Tato zřícenina nás velmi překvapila, neboť přestože byla volně přístupná, obsahovala bohatou výzdobu. Tudíž jsme si mohli prohlédnout královský sál, vyzkoušet práci archeologů nebo se děsit výbavou mučírny. Také jsme si zde zahráli oblíbenou hru bang, kdy proti sobě bojují dva týmy. Bohužel začalo poprchávat a nic nenasvědčovalo tomu, že by se situace měla zlepšit, tedy jsme se vypravili na cestu zpět.
V klubovně byla uvařena večeře, po jejíž konzumaci a pár hrách městečka Palerma se děti odebraly na kutě. Ráno po snídani a sbalení batůžků jsme se vydali na autobusové nádraží. Odtud jsme autobusem dojeli až do Náchoda. Zde jsme začali stoupat na kopec Rozkoš, z kterého byl opravdu rozkošný výhled. Naše kroky dále směřovali přes Jiráskovu rozhlednu do obce Dobrošov. Zde naši pozornost upoutala dělostřelecká tvrz Dobrošov, čili jsme museli detailně prozkoumat každý jeden objekt, okolo kterého jsme šli. U jednoho z objektů jsme si pak také dali oběd. Po chvíli nás uvítal pěchotní srub Polsko, u kterého jsme si dali přestávku, jež se záhy změnila v bitvu mezi několika vedoucími, jež obsadili stropnici objektu, a zbytkem skupiny. Po dlouhých bojích bylo vzhledem k času uzavřeno příměří a vydali jsme se dál na cestu. Ta však nebyla moc dlouhá, neb jsme došli o tři bunkry dále, a to na srub Březinka. Zde jsme měli sjednanou prohlídku, takže jsme se dozvěděli něco o účelu opevnění a jeho vybavení. Po prohlídce následoval návrat do Náchoda a autobusem zpět do klubovny na večeři a následný spánek.
V sobotu ráno jsme se vydali do údolí řeky Úpy. Šli jsme po proudu řeky až k Bušínské lávce, zde jsme si dali svačinu a opláchli nohy v ledové vodě. Pokračovali jsme podél proudu až k nově zrekonstruovanému Červenému mostu. Následně jsme dobyli zříceninu hradu Rýzmburk. Z něj jsme sešli z kopce a dostali jsme se opět na most, tentokrát Bílý most. Odtud to byl už jen kousek ke Starému bělidlu, Viktorčinu splavu či jiným místům charakteristickým pro Babiččino údolí. Nyní jsme již jen došli skrze ratibořický zámek na vlakové nádraží ve Zlíči. Odtud jsme dojeli zpět do Kostelce, kde jsme se po večeři odebrali na kutě.
V neděli jsme vstali trochu později, neboť bylo střídání času a navíc byl včerejší výlet trochu delší, nežli slibovaných deset kilometrů. Uklidili jsme klubovnu, zabalili své věci a po snědení oběda byl akorát čas vyrazit na nádraží. Zde jsme nastoupili do vlaku, díky výluce na trati byla doprava lehce zkomplikována náhradními spoji, ale i tak jsme přijeli do Kolína pouze s maličkým zpožděním. Zde jsme se po odříkání pokřiku vypravili do svých domovů.
|
