|
Dnes jsme se na kolínském nádraží sešli již ve čtvrt na osm, což pro někoho znamenalo hned první překážku v cestě na výpravu. I přes brzkou hodinu jsme se dopočítali až k číslu 30 účastníků. A mohlo nás být i více, ale Nikča přiběhla na nádraží, až když se náš vlak již rozjížděl. Její škoda. Na lístku jsme měli jako cílovou stanici uvedeny Petrovice nad Orlicí a tam jsme také vyrazili. Cesta vlakem uběhla velmi rychle a už jsme vystupovali na osamělé zastávce. Naše putování mělo vést po zelené turistické značce až do Třebechovic pod Orebem.
Protože výprava byla výpravou vánoční - cestou do Betléma, tak i úkoly, které jsme plnili se věnovaly vánoční tematice. Úplně na začátku jsme měli sepsat co nejvíce vánočních koled, a tak jsme vzpomínali na známé i neznámé písně, které ožívají vždy na jeden měsíc v roce. Z velkého počtu pak Zuzka vybrala jednu, kterou jsme se v družstvu museli všichni naučit, a pak sborem před ostatními zazpívat. Všichni úkol splnili a nutno zmínit i Alešův výkon, který si vybral "Lustig, lustig tralalala", tedy německou koledu, kterou doplnil i hereckým výkonem.
Když jsme ušli asi 3 km po zelené, vrhli jsme se do lesa, kde jsme si zahráli několik her. První z nich byla Škatulata batulata, kdy si každý zvolí svůj strom, a pak se podle známé říkánky přebíhá od stromu ke stromu. Další hrou byla honěná ocásků či uprchni z kruhu. Pak již byl čas na svačinu či oběd, a poté jsme se vrátili na cestu, odkud jsme dál pokračovali za Betlémem. Cestou jsme potkali i ohradu s koňmi a obory s bílými daňky, o kterých si někteří mysleli, že jde o pouhé kozy.
Dorazili jsme do Třebechovic a podle značek i k muzeu betlémů. Prohlídka se skládala ze tří výstav. Tou první byla ta nejnavštěvovanější, tedy dřevěný, vyřezávaný betlém Josefa Probošta. Poslechli jsme si krátkou historii tohoto betlému a obdivovali jsme pohybující se postavičky. Když jsme se dostatečně vynadívali, přesunuli jsme se k expozici menších betlémů, které se lišily svým zpracováním a také materiálem, z kterého byly vyrobeny. Ať již velký papírový, či skleněný, všechny betlémy byly velmi pěkné a určitě nás naladily na vánoční náladu. Třetí místnost byla věnována dřevěným hračkám, mnozí zde koupili něco malého pod stromeček.
Muzeum jsme opustili a protože jsme měli ještě trochu času před návratem domů, vyrazili jsme za město, kde jsme zahráli ještě několik her a pak se již těšili do teplého vláčku.
Domů jsme dorazili unavení, ale s vánoční náladou. Rozloučili jsme se pokřikem a hurá do pelíšků.
|
