impozantní dílo dětského kolektivu autorů tábornického klubu Průzkumník
sbírka je výsledkem jedné z etap CTH na letním táboře klubu, děti měli básní popsat atmosféru před poslední etapou hry

Bitva
Nikča
Nejdřív bude svačina,
potom bitva začíná.
Těšíme se do boje,
nepřítel jde do hnoje.
Jestli bitvu vyhrajem,
čtyři body dostanem.
Když nevyhrajem,
smutní nebudem.

MASO KASO TO JE PRASO
Bašó (Ted)padesátý měsíc – Rakamazuki (bez krků)
A to se sluší?
Já nemám ani plazmovod, pušku
a ono se válčí!
Já nemám ani brokovku
a tatínek má plazmovku.
Já nemám ani kouličky
a mamka má bombičky.
Já nemám ani klacíček
a bratříček má brunďáček.
Náš pes má boudičku
a já jsem z ní dostal blešičku.
Od mámi jsem dostal placičku
a já jsem jí dal pacičku –
to už bylo MASO KASO...
Půjčil jsem si rotačák
a rozstřílel jsem obývák.
Půjčil jsem si krumpáček
a rozlomil jsem kartáček.
Půjčil jsem si plazmovku
a rozpálil jsem kamnovku.
Pak se na mně naštvali,
boxérky si nandali,
bouchli mě pak do bříška
a já chrápu u kříska.
Pak z papíru od latríny
stal jsem se mumií
zales jsem si do postýlky
s plišákami i barbínkami.
Ráno jsem se neprobudil,
protože mě bůh zahubil??!...!!
Konec The End

ÓDA NA BITVU
Pingu
Bitva o japonsko se blíží,
zlo a nenávist se šíří,
i k naší vesničce Andžiro se plíží.

BITVABinča
Než jdeme do bitvy,
nakoupíme břitvy.
Břitvy, břitvy, břitvičky,
posekejte hlavičky.
Oběd bude z masa krve,
hlavně když nám neuplave.
Češi vítězí, Rusi vítězí,
ale oni nezpanikaří,
ale i Rusíni umí
a oni jenom čumí.

BITVA O JAPONSKO
Kokos
K velké bitvě se schyluje,
protože šógun mrtev je.
Samurajové a samurajky,
zvedají hrdě svoje vlajky,
zpříma s meči stojí
nepřítele se nebojí.
Jediný rod, který vyhraje
Minowara se jmenuje.

ÓDA NA BITVU
Petra
V boji,
tancuje se v kroji.
Samurajové půjdou do boje,
propíchnou je všechny ve stoje.
Protivník zranění podlehne
a vítěz na trůn dosedne.
Když do boje půjdou
poraženi budou.
Oni se tím nechtějí smířit,
proto budou marně na ostatní mířit.
To víte nejsou to žádní kendové,
ale počestní otcové.
Ratolesti na ně doma čekají,
matky přitom z okna
strachy skákají.

ÓDA NA BITVU
Kamila
V celotáborové hře
nevede se nám moc dobře.
Bitvou o Japonsko se to snad spraví,
hlavně ať zní vyjdem zdraví.
Na bitvu se těšíme,
co nás čeká nevíme.
Nejdřív budem bojovat,
pak se z výhry radovat.

BITVA
Monika
Bitva, bitva, bitvička
otevřela očička.
A když bitvu vyhrajem
pár bodů dostanem.
A když bitvu prohrajem
na zadek dostanem.

ÓDA NA BITVU
Klavíďo (Walter Sanky)
Beďar se na obličeji směje
a vojáci skáčou do závěje.
Vojáci se plíží
a 3. družina se klíží.
Náš velitel Slon
v bitvě přeskočil lom
a znělo to jak tón,
který zahrál na kytaru Tom.
A pak se zjistilo,
že to byl on,
strejda Slon.

BIG WAR OF THE JAPAN
Verča
Než jdeme do války,
makoupíme si dárky.
Dárečky pro Tenna
– je to velký nezbeda.
Všechno se to blíží,
víčka se nám klíží.
Brzo bude po válce,
blíží se k nám vánoce.
To chodí Santa Klaus,
co má hustý plnovous.
Dětem dárky nadělí,
čtyřiadvácátého v pondělí.
A teď zpátky k naší válce –
všechny samuraje nám zabili krátce.

ÓDA NA BITVU
Dr. Ledvina- Busse
Když jdou vojáci proti sobě
rozmyslí se
mají vzít roha
nebo jim rozpárat střeva.
Střeva lítaj, voči tečou,
supi lítaj nad zdechlinou.
Země smrdí, těla tlejou
dětičky si s nimi hrajou.
Tady ruce, támhle nohy
dětičky je cucaj s chutí.
Zítra jdeme zas.

NOUNEJM
Verča
Zítra mi kdekdo bude říkat:
„Jsi voják a jdi do boje.“
A krev bude stříkat.
Dneska mi každý říká:
„Střely budou dělat zlo a prsty lítat.“
A krev stříká.
Včera mi ošetřovatelka říkala:
„Máš po noze a z oka důlek po kulce.“
No jo...
Krev stříkala.

NOUNEJM 2
Verča
Na nepřítele si vyleštím kulky (do pistole)
bude to taková prda,
až mu to přerazí i čínský hůlky (nebo
francouzský hole).

NOUNEJM 3
Verča
Meč si brousím.
Matka kimono pere
a já bláboly trousím.
Zítřejší bitva mě dost dere.
Vůbec se mi do toho nechce
a meč je tupej.
Ale snad všechno půjde hladce
a nepřítelův velitel bude dutej.
Radši bych tu celou dobu psala básničky
než tu potupu,
že všechny neschopné vojáky, zpívající
sprosté písničky,
cestou zpět udupu.
V boji padá hlava za hlavou
a já už nemám tři žebra.
Jen dva lidé stojí na nohou
a kolem běhá zmatená zebra.
Z boje se připlužím,
a nechci prohloupit,
k Blonďákovi – Zuzce se přidružím,
berle si jdu koupit.

CESTA DO BOJE
Michaela Roušalová
Půjdu dneska do boje,
cestou narazím do hnoje.
Bude to cesta obtíží,
možná se mi z toho přitíží.
Ale co když se něco stane,
a na někoho se v boji nedostane?
Neboj se statečný hrdino,
v boji narazíš na lino.
Zanechal ho zde válečný hrdina,
který tě po všem pozve do kina.

ÓDA NA BITVU
Sini
Všude jen samý mrtvý voják
z nepřátelských řad,
ale z našich už
taky leckterý pad.
Nepřítele se nebojí
a statečně ho pobíjí
až ho pobijí
také se napijí.

VÁLKA A KLAVÍĎUV SALÁT
Áťa
Klavíďo nastrouhal okurek
a vznikl z ní okurkový salát.
Pak samurajové spustili válku,
kterou měl každý z první skupiny rád.
Áťa dojedla salát a šla rychle bojovat
kdo jiný by to mohl vyhrát než první skupina
Áťa všechny zabíjí a Kájina také
pak se všichni napijí lahodného sake válka ta už skončila
všichni jsou o hlavu krátcí
najednou to s Áťulkou o zem lehce bací
to ten hnusný Klavíďo chtěl Áťulku zničit.
Skoro se to povedlo,
ještě trochu zkrátit
o hlavu o nohu
to je přece jedno
hlavně že to stvoření už konečně chcíplo
zbyla jen kostra suchá tlustá
Kájina na Klavíďa flusla,
ale pak řekla:
Vždyť je to jedno, že chcípla
hlavně že naše družina zvítězila.

BITVA S BLÁZNY
Kájina
Bitva na spadnutí
a vojáci chcípají.
Teď jeden voják vykřikne
Já vím kdo nám může pomoci
– jen blázni můžou.
Ty do všeho jdou
někdo střelí a voni stále pokračujou
Jen oni to mohou být
Znám dvě jména bláznů
KÁJINA A ÁŤA
Ty jsou ze všech bláznů nejodvážnější.
Konec.

VÁLKA
Lucka
Do války vesele půjdeme
protivníka z kůže stáhneme.
Necháme ti zde pár jenů
i našeho Jendu.
Kulomety za sebou potáhneme
a tenna si pohlídáme.
Rod Fudžiwara do války jde, tři slepice tam zabije.
Každá válka nějak končí sbohem matko zavřu oči.
Neměl jsem tě rád
a mohl sem na tebe i řvát.
Číst si mě nenaučila
a vůbec si mě nečesala.
Už se matko nevrátím,
tak už toho nech s tím.
Tátu jsem měl blbého,
učil mě jazyku polského.
Hračky mi nedal,
pouze mi nadával.
Teď mám generála,
který si ve válce zpívá lalala.
Dá mi jíst
i napít koli lift.
Chtěl jsem hledat E 55,
ale generál mi řekl o bílí květ.
Znám hodně pověstí
o válce jsem dostal pěstí.

DOBRODRUŽSTVÍ S VOSAMI
Bára
Šógun padl, mrtev jest,
na nové uchazeče připravíme lest.
Na trůn nikdo neusedne,
protože . června odpoledne
uchazeči musí objet hustý les.
Kdo rychle les objede,
ten prý na trůn usedne.
Mocný tennó stále čeká,
kdo bude mít Filipa
a zkratkou si nadjede.
Všechny rody chtěli zvítězit
a zkratkou rozhodli se jít.
Podvod se však nevyplatil,
někdo, ani nevím kdos,
šlápl do hnízda zuřivých vos.
Vosy se naštvaly, vytáhly žihadla
k tomu jed a ostrá kusadla.
Všichni podvodníci dostali do těla,
na každého nejedna vosa letěla.
Jednomu na nohu, druhému na oko,
řev bylo slyšeti široko daleko.
Někdo stačil se spasiti útěkem,
ostatní vak zůstali stát úlekem.
Tennovi nebylo ze závodu hej,
ale šel se podívat na tu fair play.
Ani syn nebes však nedostal protekci
a i on dostává pár pálivých injekcí.
Po této nehodě sám tennó svou zem spravuje
a šóguna už nepotřebuje.

ÓDA NA BITVU
Míša
Milý tennó,
jdeme do války
necháme tu buráky.
Necháme ti tu pár jenů
i kdyby jsme měli ženu.
Ženu holt nemáme,
tak si jedno pivo dáme.
Když budeš chtít
dáme ti i pít.

ÓDA NA BITVU
Keliška
Dnes je ten den
ten ošklivý sen,
kdy máme jít do války
i přes všechny malé zahálky.
Kdo nepůjde bojovat
nebude náš kamarád.
Všude kam se koukneš barák
a v něm jeden voják.
Na nohách maj kanady
a vyprávěj si balady.

PŘÍBĚH DĚDY
Aleš
Krev se pomalu vsakuje do půdy,
na zemi leží usekané údy
zeptejte se svého děda,
kde na poli ztratil střeva.
Jak katana mu do břicha zajela
a pětkrát se tam otočila,
když už měl v žaludku guláš
nepřítel zvolal „tu máš“
jeho tělo přinesli ve džberu
rozsekané na maděru.
Když to jeho žena viděla
radostí dva metry vyskočila
„Děti přineste hrnce,
jídla budou zase kopce“.
Pozvala celou vesnici
na tu velkou žranici.
Všem to hrozně chutnalo,
ale děti něco popadlo
„Mamí, mami vždyť je to tatínek,
dej mi aspoň jeho oči,
mám tu na ně kelímek.“
Máma pusu otírá
a dítěti povídá.
Jen jedno oko já ti dám
z druhého polívku udělám.
Dítě oko do lihu dalo
a tak navěky ho uchovalo.
Dnes je oko na výstavě
vystavené v první hale
no není to krásné?
To je konec mojí básně.

PRO TENNA
Lenka
Tennó to je náš král,
na Tomovu kytaru umí hrát.
Velkého šóguna ztratil,
strašně moc za to platil.
U ohně pořád není,
stále nám tu schází.
Ve svém domě něco počítá a násobí,
potom to všem ohlásí a vyhlásí.

ÓDA NA BITVU
Bětka
Bojuj vždy čestně,
statečným duchem,
katany, šípy a meče
ať sviští vzduchem.
Slyš ty každý z bojovníků,
mužů i žen,
jeden vítěz bude,
však nikdo poražen.

ÓDA NA BITVU
Zůza
Válečníci, bojovníci
do bitvy se připravují
Protože jsou přitroublíci
ostatní je zveličují.
Jak to všechno zvládají,
to nám nikdy neprozrazuje.
Všichni si myslejí,
že se v noci připlíží
a nepřítele ubijí.
Když někoho očekávají
svou základnu bedlivě hlídají.
Když se chystají do akce
připravují se dvě noce
zatímco manželky objednávají kremace.
Umírají velmi hladce
trpí velmi krátce.
Je-li to jinak,
lehnou si naznak
manželky peněz zaplatí
plný vak.
Kremace je zrušená
oslava je připravená.
Oslavují ve dne v noci
a opíjí se do němoty.
Oslava už skončila
všichni chcípli za živa
zdraví vás Godzila.

ÓDA NA BITVU
Michal
My, stateční samurajové o titul šóguna bojovat jdem,
ale my to stejně dozajista vyhrajem.
Bojovníci z Ašikaga rodu,
určitě získají plný počet bodů
Přemůžeme Fudžiwaru,
pobijeme Minowaru
i Minamoto zničíme
- to se teda činíme.
Zpět vrátíme se všichni v pořádku a zdrávi
to bude na tennově dvoře zase slávy.
hurá, hurá, hurááááá.

ÓDA NA BITVU
Záškrt
Jsme stateční bojovníci
nejsme žádní odpadlíci.
My nosíme vždy dva meče,
kudy projdem tam krev teče.
Získáme i titul šógunův,
bude na nás koukat celý dvůr tennův.
Budeme na nový titul hrdí,
i sám tennó to o nás tvrdí.
Vítězům třikrát HURÁ, SLÁVA,
jiná družstva se též vzdávaj.
My mužní jsme bojovníci,
po meči i po přeslici,
bojujeme velmi rádi
a se zlem nejsme kamarádi.

ÓDA NA BITVU
Píďa
Dnes je válek čas
rody bojují zas.

Šógun pomalu upadá
slunce mezitím zapadá.

Rody čerpají síly
na hoře Fudži.

Poslední rady
mezi samuraji.

Boj může začít
nové období počít.

STÍN BARBARI
Jeník
Tam, kde slunce vychází
velká bitva nadchází.
Šógun byl zavražděn,
jiným bude nahražen.
S čestnými se čestní utkávají,
samuraj proti samuraji.
Tam, kde slunce vychází
pouze jeden zvítězí.
Tam, kde slunce chodí spát,
chodí jiní umírat.
Pouze jeden samuraj
může převzít tento kraj.
Tam, kde slyšíš mocný řev
bojovníci cedí krev.
Kde sekyra rotuje,
mocný barbar bojuje.
Jde též cestou bušidó
říkají mu Likvido.
Mocný barbar tasí meče
najednou krev všude teče.
Silný je za mužů pět,
za uchem má bílý květ.
Jeho muži mocní jsou
vlajku bílou ponesou.
Nagabi však chystá léčku
v průsmyku hor dělí značku.
Část Likvida družiny,
pouští se do úžiny.
Na skále však vojáci jsou,
kuše, luky s sebou nesou.
Lučištníci střílejí,
silní muži padají.
Nagabi je potěšen
barbar bude pověšen.
Jeho bratr však to zví
vesnici uvědomí.
Barbarova legie
do města se probije
bože, ach, pozdě je
Likvido již nežije!!!!!
Nagabi na něm vyzrál
tuto bitvu vyhrál.
Tam kde slunce vychází
Nagabi Lang se nachází.
Tam kam slunce chodí spát
budou jiní umírat.
Nagabi je vládce krutý
bílý znak je z vlajky smytý.
Nagabi teď v židli sedí,
rádcové mu dobře radí.
Nindža se do dveří déře,
převlečený za kuchaře.
„Co si dáte, ó mocný?“
„Dám si nápoj ovocný.“
Nindža kutí v kuchyni,
o jed nápoj doplní.
Sluha vchází do dveří
k šógunovi hovoří.
„Tady to je pane náš.“
„Na, dva jeny, tumáš.“
Nagabi už nápoj pije,
sklenku rukou přidržuje.
Něco se mu nezdá
sklenku zpět odevzdá.
Teď tam leží, mrtev je,
barbar se jen raduje!!!
Šógun nový jasný je,
barbar Dódža panuje.
Země znovu rozkvétá,
Nagabi již odlétá.
Ví to snad již celý svět
kde leží ten bílý květ.
Tam kde slunce vychází,
tam se země nachází.
Japonsko se jmenuje
barbar mu tam panuje.
Jako mon má bílý květ
tohle ví již celý svět.

NEBEZPEČNÁ BITVA
Anonym
Už tu bude bitva, nebo spíše pitva.
Náš Tennó mocný král
Lasseho si zavolal.
„Lasse, bitva se blíží
a my se táhnem jak Mlžský plži!“