| Rok 1983 byl rokem změn a nejistoty. Oddíl přišel o hryzelské tábořiště, dosavadní vedoucí oddílu Láďa Novák ukončil činnost a shodou okolností odcházejí trvale nebo dočasně i další vedoucí. Vedoucích bylo tak málo, že se na pořádání tábora museli Průzkumníci spojit s Bobry, dnešním Žlutým Kvítkem. Tábor se tenkrát konal na malotickém tábořišti, kde dříve tábořil pan Mokrý. Ten už se svým oddílem skončil, ale Průzkumníkům tehdy hodně se zajištěním tábora pomohl. Podle toho také vypadalo vybavení. Ve stanech vedoucích byly hlasité telefony spojené linkou se stanem hlavního vedoucího Fanase, kde byla telefonní ústředna. Hned pod ní byla instalována ústředna poplašného zařízení, tzv. hlídač. To byl tenký drátek který se natáhl okolo hlídaného objektu a jeho konce se připojily do ústředny. Pokud byl drátek nepřerušený, elektrický obvod byl uzavřen a vše bylo v pořádku. Když přišel diverzant, drátek nevědomky přetrhl, obvod se přerušil a ústředna spustila poplach. Tímto způsobem byl hlídán zásobák, kuchyň a vlastní tábor. Tenkrát se mimo jiné přišli na tábor podívat v noci také bývalí členové oddílu Kosa a Charlie. Dopadli bídně, protože dupali jako sloni a strhli přitom hlídač i s plotem. Ani z toho nebyl poplach, protože jako naschvál měli hlídku dva velcí borci Cvrček a Pavel (Meloun) z Bobrů a bez nějakých cavyků oba diverzanty zneškodnili.
Sólová akce jim tedy nesvědčila, ale Fanas se s nimi dohodl na organizované noční akci. V této hře měli představovat dva mimozemšťany, kteří nouzově přistáli u památníku na kopci nad obcí Ždánice. Nouzové vysílání měli provádět morseovkou. Způsob předání zprávy táborníkům byl docela zajímavý. Šéďa totiž zjistil, že hlasité telefony mají stejný konektor jako magnetofon. Když telefon připojil k magnetofonu, podařilo se mu nahrát telefonní hovor. Navíc bylo možné k telefonu připojit klíč (to je to tlačítko na morseovku), takže nahrát celou zprávu na magnetofon nebyl problém. Pak si Šéďa půjčil od Haňáry druhý magnetofon a nahrával zprávu pořád za sebou dokola, až byla kazeta plná.
Po večerce odnesl magnetofon do zásobáku, připojil jej na vedení od hlídače, Fanas ve stanu přepojil toto vedení do telefonní ústředny a propojil všechny telefony. Pak už stačilo v zásobáku stisknout tlačítko a ve všech telefonech se rázem ozvala morseovka. Byl vyhlášen poplach a táborníci šli k telefonům luštit. Někteří koumáci sice pátrali, kdo to vysílá, ale nikdo nechyběl a všechny telefony pípaly. Možnost vysílání ze záznamu je nenapadla. Družiny vyfasovaly od pana Mokrého vysílačky a vyrazily do Ždánic. Každá šla jinou trasou. Například Fanas a Želva se svou družinou zabloudili až do kravína. Vysílačku v táboře obsluhoval další bývalý člen oddílu Honza Soukup, který byl zrovna na návštěvě. Pořád se dožadoval různých zpravodajských podrobností, aby se nenudil. A teď si představte, že jste zabloudili do kravína, kde nemáte co dělat, všude hrobové ticho a najednou vám do toho začne hulákat vysílačka. Zatímco ostatní družiny se při odposlechu dobře bavily, Fanas dostal vztek: "Drž už hubu, nebo nás tady někdo sejme," prohlásil do éteru a vypnul na nějakou dobu vysílačku. Mimozemšťané byli posléze zachráněni, družiny se vrátily zpět do tábora a akci zakončil velkolepý ohňostroj. Pokud některý pamětník nesouhlasí s tím, že by Kosa v té době už byl bývalým členem oddílu, je k tomu třeba dodat jen tolik, že přijel na konec tábora absolvovat instruktorské zkoušky spolu se svými vrstevníky Kozou, Čertem, Adamem, Mary, Jenufou a dalšími a do oddílu se zase vrátil.
Tato akce byla také posledním působením pana Mokrého v oddíle Průzkumník. A tím skončila i série her o mimozemšťanech. 
Staří mazáci Adam a Čert mají leták, Dodo kupodivu ne |