Celotáborovou hru roku 1996 připravovaly Lucie a Ještěrka. Tábor představoval indiánský kmen, který vzývá ducha rudé dýmky, svého ochránce.
Hned úvodní etapa prověřila improvizační schopnosti vedoucích. Scénář byl následující. Kmen se shromáždí u šamanova teepee (bylo postaveno v cípu louky u kamenného mostku) a zde provede obřad uctívání ducha rudé dýmky. Ještěr měl rozdělat oheň třením dřev, od tohoto ohně měla Ještěrka zapálit dýmku z rudé hlíny a po jejích slovech vzývajících ducha rudé dýmky, aby ochraňoval kmen, měla dát dýmku kolovat. Ještěrovi měla dýmka spadnout na zem a rozbít se a rozzlobený duch měl promluvit a ke svému udobření stanovit podmínky. Tak měla začít celotáborová hra.
Hlas ducha byl nahrán na magnetofon. Šéďa ještě v Kolíně pro všechny případy zkopíroval originální nahrávku na jednu záložní kazetu. Hlas ducha měl pouštět Kuba z křoví u kamenného mostku a když už byla záložní kazeta k dispozici, vzal si s sebou kazeťáky dva, kdyby jeden selhal. Postavu ducha pak ztvárňovala Eva nasvícená zezadu Starostou dvěmi světlomety.
Léto roku 1996 bylo velice chladné. Snad i proto měl Ještěr značné problémy s rozděláváním ohně třením dřev. Po nějaké době to vzdal a pošeptal Lucii, že to nejde. Vedoucí se chvilku radili a pak Buggy prohlásil, že duch ohně je rušen a že se oheň bude muset rozdělat v klidu v teepee. To že okolo posvátného ohniště byl už delší dobu ruch, byla pravda, a tak toho Buggy využil. Zatím Ještěr v teepee chvíli třel dřeva o sebe a pak zapálil oheň třením sirky o škrtátko. Vynesl jej ven a zapálil připravenou hranici. Pak se snažila Ještěrka zapálit hořící větvičkou rudou dýmku nacpanou drtí z usušeného jahodového listí, jenže drť navlhla a dýmka jen párkrát začoudila, ale nechytla. Ještěrce nezbylo nic jiného, než s vyhaslou dýmkou provést rituál uctívání ducha rudé dýmky a pak dát dýmku ke kolování. Vzápětí dýmku Ještěr upustil a všichni vykřikli. To byl signál pro Starostu, který zapálil dýmovnici. Pak rozsvítil světlomety a na cestě k mostku se objevila temná postava. Zatím Kuba bojoval svoji soukromou bitvu. Zapnul první kazeťák, ale nic se neozvalo. Zastavil jej a zapnul druhý kazeťák se záložní nahrávkou. Ten naštěstí neselhal a duch promluvil.
Pozdější kontrola prokázala, že Kuba se v té tmě spletl a stiskl tlačítko nahrávání, takže se mu povedlo kus nahrávky smazat.
Rozmary techniky pronásledovaly tuto celotáborovou hru celou dobu. Každá etapa totiž byla zahajována úkolem od ducha a Kubův kazeťák byl mimořádně žravý, co se baterií týče. Navíc u něj docházelo při poklesu kapacity baterií ke zrychlování, takže to občas vypadalo, že se duch zbláznil.
Na závěr hry se měly družiny vydat do jeskyně na břehu Sázavy ducha odprosit. Tato poslední etapa se konala v rámci dvoudenní výpravy. Přesun k jeskyni byl na čas. Když se vedoucí ve srubu domlouvali na průběhu etapy, Slon z legrace vylosoval pořadí v této etapě. Vyšlo mu pořadí 3., 2., 1. a 4. družina.
Družiny ráno s výbavou na dvoudenní výpravu vyrazily na vlak. Hlas ducha měl obstarat Čert v jeskyni a Šéďa měl příchod k jeskyni organizovat. Chybička se vloudila. Čert naprosto podcenil schopnost družin k rychlému přesunu, takže k jeskyni s Šéďou dojeli až v době, kdy už tam tři družiny byly. Po chvíli přišel Herouš, vyzvedl si banány, které Čert s Šéďou pro družiny přivezli, a řekl, že už asi k jeskyni nepůjdou. Po chvíli přišla 4. družina, která jediná odprosila ducha a dostalo se jí odpovědi. Protože Herouš mluvil za dvě družiny a třetí byla viděna, jak jde do Českého Šternberka, Čert a Šéďa se sbalili a odjeli. Mimochodem, Slonem vylosované pořadí se splnilo do puntíku.
Duchovo usmíření se tedy opakovalo večer po dvoudenní výpravě u šamanova teepee. Rozmary techniky však vyvrcholily. Kubův kazeťák se zasekl úplně a odmítl nejen hrát, ale i vydat uvězněnou kazetu. Záložní kazeta však byla k dispozici a večerní závěr celotáborové hry proběhl bez problémů. Šéďa, který tentokrát v teepee duchův hlas pouštěl, držel pro jistotu celou dobu před spuštěním kazeťáku prst na tom správném tlačítku, aby se náhodou nespletl.
| Posvátné teepee u totemového háje
Ještěrka uctívá ducha rudé dýmky Ještěr přebírá od Buggyho posvátnou dýmku a pouští ji na zem
Etapa krocení divokého koně byla velice náročná,
o tom se přesvědčili také Katka a Klavíďo |