|
Ráno přibližně kolem deváté hodiny jsme se za jasného a slunného rána sešli na kolínském nádraží, nakonec v relativně hojném počtu 32 dětí, 4 instruktoři a 1 vedoucí.
V půl desáté jsme odjeli z pátého nástupiště vlakem směr Poděbrady. Cesta ubíhala rychle, než jsme se nadáli, už jsme stáli na poděbradské kolonádě.
Vydali jsme se směrem k Labi, poté jsme se napojili na stezku vedoucí podél ve směru Libice.
Kolem jedenácté jsme se na chvíli zastavili, posedali si na spadané stromy vedle cesty a trochu se posilnili svačinou a pitím.
Počasí se trochu zatáhlo a když zafoukal vítr, byla pěkná zima. Ani to nás však neodradilo od našeho cíle. V půl dvanácté jsme došli k základům Slavníkovského kostela, kde se děti rozdělily do 4 skupin (dvě mladší, dvě starší). Obdržely tajnou zprávu o tomto zajímavém místě, kterou se jim za nějaký čas podařilo rozluštit.
Ty skupinky, které vyluštily zprávu dříve se poté účastnily her na hrdinu nebo raz, dva, tři buldok, aby nám v té zimě moc nezatuhly kosti. Postupně se ke hře na buldoky přidaly všechny skupinky, následně jsme si dali ještě mrazíka a krátkou "obědovou" přestávku.
Po lehkém obědě jsme rozdělili herní skupiny následujícím způsobem: háďata + mamuti a broučci + sovičky. První skupiny se nejprve ujala Sára, Gepard a Blecha, druhé Johny a Verča.
Jako úvodní hru jsme vybrali ocásky, které pobavily jak děti, tak i vedoucí. Postupem času se Johny přidala k první herní skupině a zvolila pro starší členy poněkud drastičtější hru, "na policajty a demonstranty". Druhá skupina si zahrála ještě vystrkávanou, červený a černý, cukr káva a "kde je asi šutr". Sára zdatně přebíhala od jedné skupiny ke druhé a dávala pozor na procházející pejskaře.
Ve 14:40 jsme sbalili veškeré svačiny, šátky, odpadky i batůžky a vyrazili na vlak, který odjížděl z Libice v 15:15. V nezměněném počtu a nepříliš pohmoždění jsme se všichni úspěšně vrátili z výpravy do svých domovů.
|
