|
Rok se s rokem sešel a my opět vyrazili na Indiánské Léto pořádané klubem T.K. Eridanus. V sobotu ráno jsme se sešli na zastávce u Kmochova ostrova a odtud jsme přejeli vlakem o zastávku dál, tedy do Nové Vsi. Ušli jsme celý jeden kilometr a ocitli se v lomu, který s Novou Vsí sousedí. Zde nás přivítalo vedení již zmíněného oddílu, napsalo nám samolepky se jmény a už nás nahánělo přímo do středu lomu. Tam proběhlo tradiční představování všech přítomných oddílů a také přeříkání jejich pokřiků. Pak jsme byli podle věku rozděleni do skupin, ve kterých jsme sehráli několik her. Také nás seznámili s dnešním programem, tedy že musíme projít celým rokem, měsíc po měsíci a nakonec rozhodnout, které roční období je nejlepší. Byli jsme totiž svědky hádky mezi Jarem, Létem, Podzimem a Zimou, kteří nás požádali o rozsouzení.
Vydali jsme se tedy na putování po lomu. U každého měsíce nás čekal úkol, který se musel splnit, abychom daný měsíc pečlivě poznali. Tak například v červnu chodíme často k vodě a bereme s sebou nafukovací míč, naším úkolem bylo pinkat míčem tak, aby se ho všichni jednou dotkli a mezitím nám nespadl na zem. Jednoduchý úkol, ale nelehké plnění. V únoru zase jezdíme na hory lyžovat, proto muselo družstvo jednoho co nejrychleji obout do přezkáčů, nasadit lyže a přenést na určitou vzdálenost. V červenci jezdíme na dovolenou a posíláme dopisy či pohledy, proto jsme „na koni“ jezdili ke stromu, na kterém byl rozstříhán dopis a naším úkolem ho bylo správně složit, aby mohl být poslán. A u měsíce listopadu jsme kreslili barvami jak si představujeme podzim, ale neměli jsme štětce, a tak využíváme prstů, listů či dalších přírodnin. Jedním z úkolů bylo také připravit a vyrobit hada. Tedy pochoutku upečenou na klacku (i když někdo to zkoušel i ve víčku od ešusu), kterou pak hodnotila porota podle vzhledu, podle chuti a podle originality.
Na každém stanovišti družstvo získalo vždy nějaké body, podle kterých byl v závěru určen vítěz našeho putování. A abychom určili, které roční období je nejoblíbenější, vybral si každý sám za sebe to své. Z čehož vyplynulo, že nejoblíbenější období nás všech je zima, ale třeba to byla jen náhoda, že se sešlo tolik přívrženců zimních radovánek.
Po vyhlášení výsledků část účastníků odjela a ti co zbyli si zahráli ještě několik her. Když se všichni navečeřeli usedli jsme k ohni a zazpívali jsme spoustu písniček. Postupně jsme odpadávali do stanů, kde jsme spali až do rána.
V neděli nezbývalo než si zabalit, nasednout na vlak a vystoupit v Kolíně, tam jsme se rozloučili a vyrazili k domovům. Už se těšíme až zas za rok vyrazíme.
|
