Za dosti nepříznivého počasí se sešlo více než 10 Průzkumníků, aby stejně jako v předchozích letech uctilo památku neznámého vojína na hřbitově v Ratboři. V posledních letech je akce organizována jako odpolední a večerní vycházka za kolínská humna pro dvě nejstarší družiny.
Cestu přes Polepy a Pašinku (kde jsme vyzvedli Kikinu) do Ratboře jsme si letos zkrátili obejitím Kohoutova mlýna a broděním potoka v jeho blízkosti. Bylo to více než akční. Vyprávět by o tom mohl Gagarin, kterýžto se pokusil využít svých obřích bot jako lodí, jen Archimédův zákon byl proti němu. To jak Sini uklouzla noha tady snad ani rozpitvávat nebudu. Zkuste se ji na to zeptat sami.
K Ratboři jsme se přiblížili již před 18. hodinou o čemž nás přesvědčil zvon místního kostela. V tichosti pokládáme na hrob svíčky a věnec a minutou ticha uctíváme památku padlého. Na rozdíl od let minulých to vypadá, že na vojína zapomnělo místní zastupitelstvo. Že by shon okolo komunálních voleb?
Zpět se vydáváme po silnici přímo na Pašinku, kde zanecháváme Kikinu a míříme do klubovny, kde zakončujeme výpravu dosti netradičním způsobem. Objednáváme si pizzu a diskutujeme o nové publikaci, kterou jsme do klubovny koupili – Svitku březové kůry. Každý si našel něco, především Ted byl potěšen, že bude moci zúročit svou zálibu v pečení bábovek. No a aby nezůstalo pouze u mluvení, přešel Slon rovnou k činům a s lasem v ruce začal plnit některá orlí pera z kategorie lasování.
Okolo 22 hodiny, jak bylo plánováno, se rozcházíme domů.
|