Káťa sděluje dojmy ze hry na schovávanou potmě: Málem jsem se napíchla na stolici.
T. K. Průzkumník » Nouzovský žurnál » Slavné výroky
Slavné výroky
Dříve se jednalo o nejčtenější rubriku Nouzovského žurnálu, dnes o sekci, kde se každý vždy zasměje.
podzim
Starosta: Skvělý stojan, perfektně se svalil.
Káťa se pokouší zahrát na Bobrův saxofon.
Haňára: To je vidět hospodský. Ty mají dobrej nátisk.
Starosta: Přišel jsem tam, rozbalil jsem spacák a těšil jsem se, že budu spát, a měl jsem kočku pod hlavou.
Koza kouká Ještěrce do konzervy: Co ty to máš?
Ještěrka: To samý co já.
Helča: Slůně lže, jako když tiskne Rudý právo.
Slon: Hrál bych hru, kdo první přistane na Měsíci.
Eva: A Měsíc je Slůně!
Kamila: Tady někdo šel. To jsou nějaký velký stopy. To byl určitě Bivoj.
Káťa: To půjdeme pěšky? To abych si vzala boty.
Slon: V Praze najdu kdekoliv záchod.
Márty: Hele, Vojín nese tašku.
Šéďa: Už zase donáší.
Slon: Jo, mám upozornit, že je to rychlosádra. Marian než vylezl na štafle, tak mu to zatuhlo.
Máček Haňáře: Ty se nekasej! Jen ses nastěhovala do Prahy, už ze sebe děláš revolucionářku.
Kosa: Koukejte na mě, já jsem tady nejhezčí.
Slon: Radečku, proč jsi zasekl tu sekeru do stromu?
Radek: Protože je to tvrdý strom.