Historie T. K. Průzkumník

V roce 1969 založil pan Miloslav Mokrý technický kroužek, který měl ve svých začátcích asi 12 členů. Cílem kroužku bylo seznámit chlapce a děvčata školního věku s principy radiotechniky. V dubnu roku 1971 přešel kroužek pod hlavičku Pionýrské organizace a přibral nové děti ze 6. tříd.

12. června téhož roku složili členové první slib na Veletově a oddíl byl pojmenován Průzkumník. Tímto datem se začala psát historie klubu. Se svým zaměřením neměl ve svých začátcích lehkou pozici, neboť většina pionýrských oddílů té doby byla zaměřena na turistiku, táboření či kulturu a s technickým oddílem neměl nikdo žádné zkušenosti. Přesto se jeho činnost ujala a s příchodem nováčků v průběhu let 1971–73 se klub rozrostl na téměř 40 členů a zařadil se mezi nejaktivnější ve 2. pionýrské skupině při 2. ZDŠ Kolín. V té době spolu s novými členy přišla do oddílu i paní Květa Macková, učitelka 5. ZDŠ Kolín, která vnesla nové prvky do jeho činnosti – zájem o přírodu, turistiku a brannost. Tak se začalo zaměření oddílu postupně měnit. V roce 1976 založil pan Mokrý nový, čistě technický oddíl a vedení Průzkumníka převzala do té doby jeho zástupkyně paní Macková. Z víceméně technicky založeného oddílu se tak stál oddíl branně-turistický. Průzkumník se rozrostl na tři, posléze čtyři samostatné družiny s věkově odlišným složením. Jejich vedením bylo pověřeno sedm instruktorů – prvních, které si oddíl vychoval.

V roce 1978 neumožnily zdravotní důvody paní Mackové dále v oddíle pracovat a předala vedení Ladislavu Novákovi. Tímto datem začala nová etapa ve vedení Průzkumníka, neboť jeho vedoucím se stal člověk, který zde vyrůstal již od svých školních let. Oddíl měl v této době zhruba 50 členů a více se začalo prosazovat turisticko tábornické zaměření.

Začátek osmdesátých let byl pro činnost Průzkumníka snad nejkrizovějším obdobím v jeho již více než desetileté historii. O Vánocích roku 1982 přišel oddíl o svou léta budovanou klubovnu na Císařovsi, nedlouho po tom následoval i zákaz užívání tábořiště v Hryzelích a ze zdravotních důvodů odešel i vedoucí Ladislav Novák. Vedení přebral František Kopka, který se nesmířil s tím, že by měl Průzkumník zaniknout. Bylo to období, kdy je výrazně narušena činnost oddílu. Svůj podíl na jeho udržení měla parta nadšených instruktorů a vedoucích, kteří bez ohledu na čas a finanční ohodnocení spláceli oddílu to, co jim poskytl jako dětem. V tomto čase se scházelo v klubovně oddílu kolem 65 členů. Období hledání nového zázemí i starost, kam uložit po léta shromažďovaný tábornický materiál však netrvalo dlouho. Průzkumník tak mohl dále úspěšně pokračovat ve své činnosti, jejíž zaměření se plně stabilizovalo na poznávání přírody, turistiku a táboření. Jak plynula další léta, docházelo k výměnám na postu vedoucího oddílu z vlastních řad. V této funkci se vystřídali: Aleš Koláčný, Pavel Mráz, Martin Pipek, Ladislav Vacek, Pavel Švorm, Ladislav Vinklát, Ondřej Chobot, Šárka Bukačová, Pavel Houdek, Pavel Douša, Tomáš Gotvald a od prosince 2005 Aleš Darebný. Mnozí z nich pracují v klubu nadále, ale pracovní, studijní či rodinné důvody jim neumožňují věnovat se této práci naplno.

Významným zlomem v historii oddílu se stal jeho přechod od Pionýrské organizace pod Českou tábornickou unii, která znovu obnovila činnost po listopadu 1989.

Od 31. 3. 1991 nese oddíl název Tábornický klub Průzkumník. Celé období existence klubu je zaznamenáno v několikasvazkové kronice s textovým i obrazovým materiálem.

Průzkumnické klubovny

nahoru

Do roku 1973 se klub scházel v upravených půdních prostorách dnešního Penzionu pod věží. Hygienický zákaz však zastavil provoz v této klubovně a ještě v témž roce se podařilo panu Mokrému zajistit náhradní klubovnu na Císařovsi v domku pana Rajského. Kdo tuto dobu pamatuje, ví, kolik úsilí a času stálo zvelebení tří místností. Stěny byly mokré, omítka opadaná, nevyhovující elektroinstalace. Měli jsme však střechu nad hlavou a náležitě jsme si toho vážili. Vše se opravilo, stěny se v jedné míst¬nosti obložily dřevem, v druhé hliníkovými profily, natřel se nábytek, okna i dveře, na půdě se vybudoval sklad. V roce 1983 se oddíl musel z klubovny vystěhovat na základě nařízení MěNV – náš starý domek vadil při budování městské tržnice za dnešním supermarketem DELVITA. Oddíl dostal od 2. PS Kolín obytnou buňku, která byla umístěna na židovském hřbitově nedaleko kolínského Domova důchodců. Pokud se sešel celý oddíl, schůzky se odbývaly pouze ve stoje a venku.

V roce 1986 se naskytla možnost získat několik místností v domě Na Petříně. Věděli jsme, že je to jenom dočasné řešení. Dům vlastnila Střední zdravotnická škola v Kolíně, která jej měla rekonstruovat na internát pro své studenty. V roce 1989 se klub vrátil zpět do výše zmiňovaných buněk na židovském hřbitově. Na konci roku 1996 dostal klub od městského úřadu spolu s dalšími třemi kluby (Oregon, Utah a Stopaři) dům ve Fügnerově ulici, který se nacházel v demoličním pásmu pro průtah Kolínem. Klub jej přijal s vědomím, že i zde je dočasně. Nutno dodat, že takové prostory byly vždy naším snem. Tato „dočasnost“ trvá již deset let a věříme, že ještě pár let vydrží. Děkujeme touto cestou všem, kteří se jakoukoli měrou podíleli na získání těchto prostor.

Celoroční činnost klubu

nahoru

V průběhu školního roku se členové Průzkumníka schází v klubovně ke svým pravidelným schůzkám. Zatímco na začátku existence klubu byla jejich náplň zaměřena na výrobu různých technických výrobků (polní telefonky, pípátka, minohledačky a hlídače), dnes se více orientuje na poznávání přírody, turistiku a tábornictví.

Děti se učí např. uzlovat, stavět ohniště, ovládat morseovu abecedu, pracovat s mapou, poznávat přírodu. Získávají též základy zdravovědy, učí se zásadám života v přírodě a dovednostem při praktických činnostech. Součástí schůzek jsou hry, písničky, soutěže, sportovní a výtvarné činnosti.

Každých čtrnáct dní klub pořádá jedno, či vícedenní výpravu spojenou s programem. Děti si tak v praxi ověřují vědomosti a dovednosti získané na schůzkách. O jejich zdraví a bezpečí se stará několik vyškolených instruktorů a vedoucích. Tradičním ukončením kalendářního roku je vánoční besídka spojená se zábavným programem a nadílkou.

Po několik posledních let se pořádají i zimní týdenní tábory v horských oblastech Čech (Jedlová, Tolštejn). Mnozí vedoucí klubu se v období letních prázdnin účastní turistických expedic za poznáváním přírody mnohých států Evropy – Rumunsko, Rakousko, Slovensko, Německo, …

Pro každého člena, bez ohledu na jeho věk, je odměnou za celoroční práci účast na pravidelných letních táborech.

Letní tábory

nahoru

Od počátku své existence bylo doménou klubu pořádání letních táborů. Každý z členů je považuje za vyvrcholení celoroční činnosti. Již v roce 1971, tedy pár měsíců po vzniku klubu, se uskutečnil první, tehdy ještě čtrnáctidenní tábor „Pod starým hradištěm“ na tábořišti v Hryzelích. Začátky byly těžké. Spalo se v obyčejných stanech, chybělo technické zázemí tábořiště. To vše se muselo postupně vybudovat. Postavila se dřevěná kuchyně s jídelnou, získaly se vyřazené podsady z tábora Frigery Kolín a ZPA Pečky, několik se jich vyrobilo z krajinek. Na některé z nich se v začátcích stavěly plachty z vojenských jehlanů.

Roku 1973 získala pionýrská skupina finanční dotaci, za kterou jsme pořídili nový hangár, nádobí a drobné vybavení. Zaměření táborů odpovídalo i tehdejšímu zaměření klubu. Budoval se automatický hlídač tábořiště, telefonní spojení a další „vymoženosti“. I celotáborové hry využívaly techniky. První z nich byla dnes již legendární „RENA“ – meziplanetární stanice, jejíž vysílání se podařilo táborníkům zachytit. S odchodem pana Mokrého začal klub více propagovat tábornické a zálesácké prvky, kulturu a historii. Jednou z nejzajímavějších her se stala v roce 1976 hra o návštěvě „bohů z jiné planety“, v jejichž skutečnost věří spousta táborníků snad dodnes. Neznámá skříňka, nalezená v rozvalinách valu bývalého slovanského hradiště kousek nad tábořištěm, obsahovala zprávu na ručním papíře psanou švabachem, kde jistý Jan Coubal zanechal informaci o návštěvě „bohů“ v místech hradiště. Vyvrcholením bylo nalezení čtyř kovových pouzder s průhlednou folií, která po složení dávala kompletní mapu tehdejšího hradiště s označením místa, kde „bohové“ (mimozemská civilizace) zanechali své poselství nám, obyčejným pozemšťanům.

Další celotáborovky čerpaly již z odkazu zálesáckých a indiánských tradic, případně z dávné slovanské historie. Za zmínku stojí Taraque, Alvarez, Kondor.

V roce 1982 se však tábor „Pod starým hradištěm“ konal naposled. Místní myslivecké sdružení rozhodlo o zřízení bažantnice v jeho těsné blízkosti a pro tábor již nebylo místo. Každý se však na tábor těšil, proto si oddíl pro rok 1983 vypůjčil tábořiště od pana Mokrého nedaleko Malotic. V dubnu roku 1984 se začalo hledat nové tábořiště. Podařilo se najít malebnou louku obklopenou lesy, ohraničenou potokem a chráněnou před větrem nedaleko nouzovského statku u Církvice. K radosti všech členů klubu nám ji JZD Horní Kruty poskytlo pro konání pravidelných táborů. Již v květnu se postavila kuchyně s jídelnou a začátkem srpna nové tábořiště uvítalo první táborníky. Začalo budování nového zázemí. Stavěly se latríny, kopala odpadovka, lávka přes potok. V roce 1986 se započala stavba nové kuchyně, neboť tábor se rozrůstal až na dnešních 55 účastníků a kapacita staré již nestačila. Svůj provoz zahájila roku 1987 a ke vší spokojenosti slouží dodnes. Vybavila se dvěma novými sporáky, kotlem na teplou vodu, sklípkem na potraviny, dostatečným zásobovacím skladem a hlavně tekoucí vodou. To umožnila stavba strážní věže, kam se umístila nádrž na vodu. Pod věží je umývárna s koupelnovými kamny na teplou vodu.

V roce 1988 vyrostla na tábořišti dnešní nejhonosnější stavba – nefalšovaný srub s krbem, který umožňuje navštěvovat tábořiště po celý rok. Největší podíl na jeho výstavbě má tehdejší instruktor klubu David Ozieranec se svými kamarády z volného sdružení Western. S přibývajícími lety, potřebami táborníků a hygienickými normami, vznikaly nové stavby. Jednak nahradily ty, jejichž životnost již vypršela (nová vodárenská věž s umývárnou, nový nářaďovník či mnohem komfortnější latríny) nebo zvýšily pohodlí táborníka (sauna, krytá pevná jídelna u kuchyně). Největší akcí posledního roku je stále probíhající rekonstrukce a přístavba původního srubu.

Najdeme zde spoustu dalších drobných staveb, které slouží potřebám tábořiště. Vše bylo postaveno svépomocí, díky elánu mladších i starších členů Průzkumníka. V roce 1992 se louka vrátila v restituci jejímu původnímu majiteli, panu Rejhonovi. Po vstřícných jednáních byla louka odkoupena a je ve vlastnictví klubu.

Na každoroční nové celotáborové hře se pilně pracuje již v průběhu školního roku. Vždy se přišlo s něčím novým, s výjimkou dvou či tří případů, kdy se po mnoha letech oprášila úspěšná hra, a připomněla se tak mladší generaci. Přehled těchto her je pestrý, a proto jmenujme ty nejúspěšnější: Nouzovské království, Dodge City, Olympijské hry Mudo-Gashi, Nipponkoku, Harry Potter či v posledních dvou letech klasické: Hoši od Bobří řeky a Rok na vsi.

Ještě jedna informace je ke konání táborů důležitá. Všichni vedoucí a instruktoři jezdí na tábory ve svém volném čase, někteří v rámci své dovolené, a to bez nároku na jakékoliv finanční ohodnocení. To umožňuje držet rozpočet tábora v podstatě o 40 % níže oproti táborům pořádaným výdělečnými organizacemi. Dá se tedy říci, že táborník za své peníze obdrží ne 14 dnů pobytu, jak je zvykem u komerčních táborů, ale tradičně celé tři týdny her, práce, dobrodružství a nezapomenutelného kamarádství. O tom, že je o děti řádně postaráno, svědčí i táborový rozpočet. Jeho 75 % část připadne na potraviny, 15 % na materiální zabezpečení a zbytek na režii spojenou s každodenním zásobováním. Jediná funkce není placená. Táborníci si sami vaří, zabezpečují palivové dřevo i ostatní věci spojené s provozem tábora. Veškeré dnešní vybavení si oddíl postupně sám pořídil ze svých prostředků v průběhu dlouhých 35 let.

Z celotáborové hry ALVAREZ

Společenská prezentace klubu

nahoru

V éře pionýrské organizace se Průzkumník pravidelně účastnil soutěží vypisovaných touto organizací. V 70. a 80. letech to byla zejména Pionýrská stezka odvahy – branný závod, kde členové klubu sklízeli vavříny v krajských i celorepublikových kolech. V roce 1981 byl Průzkumník vyhodnocen jako nejlepší oddíl okresu Kolín. Na začátku osmdesátých let založili instruktoři a vedoucí vlastní ZO SSM, jež se zaměřila na získávání prostředků pro klubovou činnost. V letech 1987–89 pořádala každoročně vlastní „Zimní bál“ na Zámecké v Kolíně, který byl oblíbený zejména u studentů a mladých lidi. Na jeho úspěchu měl velký podíl orchestr METRONOM pod vedením pana Ing. Mráze.

Významnou roli hrála vždy výchova nových instruktorů a vedoucích. Část jich našla uplatnění v našem vlastním klubu, část jich odešla a založila kluby nové, které úspěšně pokračují v našich tradicích. Mezi ně patřily či patří Žlutý kvítek, Stopaři, Eridanus nebo Oregon.

Po roce 1989, kdy obnovila činnost Česká tábornická unie, stál u novodobých začátků dnes nejstarší člen klubu Marian Jankulík. V letech 1990–94 byl a od jara 2000 je opět náčelníkem Labsko-sázavské oblasti. V současné době se Průzkumník nejen účastní akcí pořádaných právě ČTU, ale jako dlouholetý a aktivní klub mnohé z nich i pořádá. Účastníme se Velké ceny České tábornické unie v lasování, Setkání v lesích, pořádáme oblastní kolo hudební soutěže Trampská porta.

Pro starší členy, instruktory a vedoucí pořádá náš klub různé sportovní akce. Dříve to býval softbalový turnaj pro týmy z Kolína a okolí, Sportovní maratón, což je dvacetičtyřhodinový souboj dvou týmů ve čtyřech sportech (florbal, sálová kopaná, volejbal, košíková).

V okolí tábořiště pořádáme v měsíci květnu memoriál tragicky zesnulého člena klubu Jakuba „Kubíčka“ Dvořáka „Vlajková hra“, o letních prázdninách „Cross triatlon“. Zpravidla na podzim se koná nejstarší akce „Návrat“, kdy dvojice účastníků během několikahodinového nočního pochodu hledají v neznámém terénu cílové místo. V roce 2005 se uskutečnil již 20. ročník . V celé jeho historii se ho zúčastnilo celkem 140 bloudivců. Zajímavostí může být, že pět z nich nachodilo po vlastech českých více než 200 km.

Největším podnikem je „Nouzovská třístovka“, vědomostní závod tří až pětičlenných družstev v okolí našeho tábořiště. V roce 2005 proběhl již osmý ročník. Za poslední čtyři roky získala na věhlasu a prestiži. Pravidelně se jí účastní více než stovka závodníků, kteří k nám přijíždějí např. až z Liberce.

Před Vánocemi je pak pořádána „Uzlařská regata“, což je soutěž ve vázání šesti základních uzlů na čas. V roce 2002 se jí zúčastnil i mistr republiky Jiří Vilhelm, který za námi přijel až z Orlové. Tím zároveň ocenil kvalitu našich borců a jejich velmi dobré postavení v celorepublikovém měřítku.

O tom, že činnost klubu není skryta zrakům veřejnosti, svědčí články i v MF Dnes, časopise Top Dívky, Kolínském deníku či Kolínském presu.

Pro vlastní prezentaci se snažíme dělat maximum. Z počátku v listinné a dnes i elektronické podobě vydávaný Nouzovský žurnál, vycházející od roku 1985, mapuje průběžné dění v klubu.

Od roku 1998 jsou v provozu klubové stránky na internetové adrese www.pruzkumnik.cz. Pravidelně aktualizovaný web, rozdělený do přehledných sekcí získal i své ocenění časopisem Computer. Nejen psané slovo, ale i stovky fotografií a desítky hodin videa umožňují brouzdat historií klubu. V této sekci najdeme i jednu perlu – reportáž tehdy Československé televize: Vlaštovka u Průzkumníka, odvysílanou na černobílých obrazovkách v roce 1975.

Spolupráce s rodiči

nahoru

Vždy jsme vítali vstřícný krok a pomocnou ruku rodičů. Jen její forma se léty měnila. V sedmdesátých a začátkem osmdesátých let rodiče spolupracovali při budování kluboven, stavbách táborů, získávali drobné vybavení pro zdárný chod klubu, pomáhali při zásobování – často ve spolupráci se svými zaměstnavateli. Nezbývá než poděkovat touto cestou zejména pánům Mackovi, Koláčnému, Jankulíkovi, Košnerovi, Březinovi, Bryscejnovi, Vinklátovi, Ozeirancovi, Švormovi, Hruškovi, Doušovi či manželům Soukupovým a Novotným.

V dnešní době udržují kontakt hlavně rodiče, kteří sami prošli klubem jako děti. A tak v září roku 1995 vznikla nová platforma, která si začala říkat „Staří páni“. Jejím smyslem bylo zavzpomínat na mládí, sejít se s kamarády a hlavně přiložit ruku k dílu pro potřeby tábořiště. Jejich prvním dílem byla výstavba nového mostku přes náhon, rukopis jejich činnosti pak dále nalézáme například na nové studni, sauně, jídelně a v poslední době na rekonstrukci a přístavbě srubu. Zároveň se svou činností snaží přispět i finančně.

Nemalou finanční částkou přispěli i současní rodiče – Barákovi, Darební, Šimonovi, Chodounští, Koutovi, Chrastilovi.

Děkujeme všem rodičům, kteří nám jakoukoli formou pomáhají, fandí nám a mají o dění v našem klubu zájem. Uvítali bychom, kdyby takových rodičů byla většina. Nabízíme za to bezproblémové využití volného času jejich dětí, a to téměř zadarmo.

Rádi bychom všechny rodiče, bývalé členy i přátele oslovili se žádostí o poskytnutí příspěvku, ať již materiálního, či finančního, který by podpořil provoz a naše vybavení. Všechny tyto prostředky slouží pouze ke zkvalitnění podmínek pro práci a život dětí v klubu.

Spolupráce s městem a sponzory

nahoru

Naše poděkování patří městu Kolín za podporu klubovny a za finanční přispění na realizaci projektů a těmto sponzorům: VM TRANS s. r. o., velkoobchod ALMO, PEK servis, PZK servis, THERMO KING, ROTATISK, autodoprava HYKMAN JOSEF, BOOM TISK, LAFARGE – kamenivo, Z-INFO, EMBLEM.

Součastnost

nahoru

Za uplynulých 35 let prošlo klubem více než 300 děvčat a chlapců. Proto se nemůžeme divit, že několik dnešních členů je již druhou generací Průzkumníka.

Scházíme se pravidelně v klubovně ve Fügnerově ulici. V současnosti je klub rozdělen do pěti družin.

Věkově nejstarší je družina Koťat, která se schází v pondělí a má v současnosti 7 členů. Následuje družina Káňat se schůzkami v pátek. Káňat je dnes šest. Třetí nejstarší družinou jsou Štěňata, náš experiment, kdy jsme za členy vzali již školáky z první třídy. Scházejí se v úterý a jsou s 18 členy nejpočetnější. V družině Arsinoi, která má schůzky v pátek, je dnes 12 členů. Benjamínkem je jedenáctka Psounů. Ty můžete zahlédnout v klubovně ve středu odpoledne.

Systém práce v družinách je založen na kolektivním duchu. Proto bychom chtěli touto cestou požádat rodiče členů klubu o pochopení pro jejich práci. Jako členové klubu mají nejen svá práva, ale i povinnosti, a to nejen ve vztahu k sobě, ale i k ostatním. Umožněte jim tedy v maximální míře účastnit se klubových aktivit. Ti nejlepší a nejaktivnější jsou pak za svou celoroční činnost odměněni – osmička oceněných tráví víkend na akci zvané Velký tah. Mají tak šanci zcela zdarma prožít víkend v některém zajímavém koutu republiky.

O chod vlastního klubu na schůzkách, brigádách, výletech či jiných akcích se s ohledem na své časové, pracovní či studijní možnosti stará v současné době 28 vedoucích a instruktorů.

Veškeré informace o aktuálním dění najdete na našich webových stránkách www.pruzkumnik.cz.

Na závěr dovolte věnovat tichou vzpomínku těm, kteří prošli za uplynulá léta našimi klubovnami, účastnili se společných akcí a táborů a dnešních dní se již bohužel nedožili.

Kolín, březen 2006