|
Scházíme se na nádraží v sobotu po ránu v ideálním počtu 29 účastníků + pejsek Babetka. Kromě batohů si s sebou všichni vláčíme nejrůznější pekáče a lopaty a sáňky. Cílem dnešní výpravy totiž je řádně otestovat svahy s polohou jižně od Kolína. Svezeme se tedy nejdříve kousek vláčkem, do Hlubokého Dolu. Po určení správné cesty se vydáváme směrem na Polepy. Sněhu je dost, asi tak nějak po kolena. Přicházíme do Polep a z hlavní ulice uhýbáme k rybníku (bývalé hasičské nádrži). Nejdeme bruslit, ale za rybníkem je perfektní svah na pekáčování a sáňkování. Dráha potřebuje nejdříve znovu vyhladit, protože nová vrstva sněhu zatím jízdu značně brzdí. Po chvíli však už to pěkně sviští. Našli se však i tací, kteří se po pár jízdách uchýlili k zodpovědnější činnosti, totiž stavění nedobytné sněžné pevnosti, hlavní architekti a stavaři především Vlk a Matěj společně s Vérou.
Po chvilce za námi přichází Kozel s Tedem a Albínem, za doprovodu dalšího člena psího spřežení Jessinky. Na radu Kozla se přesouváme o pár desítek metrů dál, kde se nachází ta úplně nejlepší a nejrychlejší dráha v Polepech, což jsme mnozí doteď netušili. Zažíváme ty nejúžasnější adrenalinové jízdy – na saních, na lopatách, na pekáčích, Rony a Áďa B. ve stoje na „bobo-snowboardech“.
Vzápětí se roznáší strašná zpráva, že Tedík a ještě několik banditů unesl princeznu (JZD) a teď ji vězní v nedobytné pevnosti na vrcholu sněžné hory. Osvoboditelé princezny mají těžký úkol: vyškrábat se na horu, dostat se do pevnosti a zmocnit se princezny. Nesmí je však zasáhnout sněžná koule, ta je totiž neúprosně svalí zpátky do údolí. Boj byl těžký, až když osvoboditelé získali značnou odolnost proti sněžným nábojům (působení až třetího zásahu koulí) a zvolili si taktiku útoku, podařilo se jim princeznu z pevnosti osvobodit.
Když už jsem všichni dostatečně vymáchaní a vymrzlí míříme si to přes celé Polepy až k našemu baráčku, kde už pan Darebný chystá horký čaj a hrníčky. Vytvořené dvojice se zmocňují každá svého hrníčku čaje, někdo se dočká i přídavku. Poděkujeme a už nám nezbývá nic jiného než nasadit směr Kolín. U Jána na poli si dáváme ještě poslední sáňkovačku a pak už máme co dělat, abychom došli v čas ke klubovně.
|
