|
Začínající podzim jsme se rozhodli strávit v kraji vinohradů a vápencových skal - na Pálavě. Krásné město Mikulov a klubovna místních skautů se pro nás po čtyři dny staly útočištěm a místem, kam jsme se po procházkách vraceli.
Ve čtvrtek po obědě jsme se z klubovny vydali na první poznávání okolí. Svatý kopeček je jednou z hlavních dominant Mikulova. Na holém skalnatém vrchu, na kterém se tyčí kostel sv. Šebestiána, jsme hledali zvířátka ztvárněná ve vápencových kamenech. Po výstupu naše kroky pokračovaly po modré značce k Mariánskému mlýnu a mezi vinicemi zpět do Mikulova. Po večeři a hře Activity jsme zalehli do spacáků a před usnutím jsme se těšili na zítřejší výlet.
Na páteční den jsme si naplánovali cestu po Pálavských vrších. První zastávka byl Kozí hrádek, ze kterého je krásný výhled na historické centrum Mikulova a zámek. Kousek od Kozího hrádku se nachází dětské hřiště, kde jsme se vyřádili na různých prolézačkách. Cesta nás dále zavedla kolem lomu Turold na Kočičí skálu, Sirotčí hrádek a do vsi Klentnice. Naši páteční cestu jsme otočili pod vrcholem Děvín. Na vyhlídce jsme si zahráli pár her a vyrazili zpět do Mikulova. Večer jsme si přečetli úryvek z knihy Lovci mamutů, jako přípravu na následující den.
V sobotu ráno jsme se probudili do sychravého dne. Vyrazili jsme autobusem do Dolních Věstonic. Zde jsme si prohlédli vodní nádrž Nové Mlýny a především Archeologické muzeum s expozicí Lovci mamutů. Po obědě jsme se vydali na Dívčí hrady, odkud je obvykle výhled na novomlýnskou nádrž. Odměnou za výstup nám však byla jen mlha a déšť. Mnozí z nás již byli značně promočení a unavení, proto jsme se rozdělili na dvě skupiny. Početnější vyrazila do Pavlova na autobus a druhá směřovala do Mikulova pěšky. Města bývají za tmy nejkrásnější, a proto jsme se rozhodli poznat Mikulov po sobotní večeři. Nejstarší táborníci se chopili rolí průvodců a s výkladem nám představili historické centrum Mikulova.
Nedělní ráno nás překvapilo první sněhovou pokrývkou. Cesta vlakem domů byla dlouhá a my mohli pozorovat měnící se moravskou a českou krajinu. Na kolínském nádraží jsme se rozloučili pokřikem a vydali se sušit do svých domovů.
Pár fotek z výpravy.
|
