|
Po třech letech se opět vydáváme do Prahy. Nasedáme na expres, ale nemilým překvapením je, že celou cestu musíme stát. Za slunečného počasí nás vítá hlavní město a my se rychlou chůzí přemisťujeme přes centrum k lanové dráze na Petřín. Každý obdržel vlastní lístek, který si musel pečlivě označit a jízda mohla začít. Někteří byli velice zklamaní, že jízda probíhá pomalu, jiní naopak nadšení, že nemusí cestu na vrchol absolvovat pěšky. Po desetiminutové jízdě nás čeká exkurze na Štefánikově hvězdárně. Usedáme do příjemné posluchárny a necháme se vtáhnou do zajímavého promítání O letech ke hvězdách.
Příjemně odpočatí se jdeme podívat do dvou kopulí, kde můžeme bezpečně pozorovat Slunce (hlavně protuberance-výbuchy) a Venuši. V tu dobu už většině z nás kručí v břiše, takže návštěvu rychle ukončujeme a jdeme využít místních zahrad k doplnění energie.
Další zastávka nás čeká nedaleko – rozhledna Petřín. Výstup po mnoha schodech byl obtížný, ale všem se nahoře naskytne překrásný výhled z ptačí perspektivy. Nabití energií míříme do zrcadlového bludiště, kde se smějeme z plných plic.
Následuje sestup z Petřína na Kampu a přes zahraniční turisty se probijeme na Karlův most. Zkratkou, již bez turistů, proběhneme na Staroměstské náměstí a prohlédneme si jeho dominantu – orloj. Jelikož všichni, včetně nejmenších, cestu zvládli, odměnou nám byla návštěva McDonalda. S nacpanými pupky jdeme zpátky na vlak a spokojeni s vydařeným dnem se loučíme na kolínském nádraží.
|
