|
Po unavujícím týdnu, plném nekonečné a vyčerpávající školy, se na kolínském nádraží těsně po páteční šestnácté hodině odpolední sešlo několik průzkumníků a průzkumnic, kterým ještě škola trochu energie nechala. Bylo se na co těšit, jelikož se na nás sluníčko smálo a slíbena byla výprava odpočinkovějšího rázu.
S batohy, plnými dobrůtek a svačinek od maminek, jsme se nalodili do autobusu, který směřoval do Plaňan. I přes otrávený obličej pana řidiče nespadl průzkumníkům úsměv ze rtů a jelo se.
V Plaňanech jsme si odložili batohy u jedné milé a ochotné paní a šla se hrát hra. Monča nás rozdělila do čtyř skupin. Každá skupina dostala obálku, ve které byly fotografie, mapa Plaňan, na které byla zakreslena čísla a papírek s morseovkou. Abychom věděli, co máme dělat, museli jsme morseovku vyluštit. Naším úkolem bylo přiřadit místa zobrazená na fotografiích k číslům na mapě. Úkol nebyl lehký, ale každá skupina se ho zhostila výborně.
Poté jsme se vydali ke srubu plaňanských skautů, kde se nacházel cíl našeho přenocování. Každý se vydal do lesa pro dřevo a udělali jsme oheň. Po večeři nám bylo sděleno, že patrně nejsme v lese sami a hrozí nám útok od nějakých záškodníků, kteří by nám mohli ukrást vlajku a papírky, které se objevily u srubu. Proto jsme si rozdělili hlídky. Už u ohně jsme slyšeli praskání větví a nějaký šramot, takže o adrenalin nebyla nouze. Zváště u těch jedinců, kteří ještě neabsolvovali tábor. Ani jsme se nenadáli a obávaní diverzanti zaútočili. Nejdříve se hlídce povedlo je zastrašit, ale později bohužel došlo k odcizení vlajky.
Sobotní ráno začalo časnějším budíčkem. Poté, co jsme si zaplnili žaludky vydatnou snídaní a vše po sobě řádně uklidili, vydali jsme se na cestu k plaňanskému nádraží. Odtud jsme jeli vlakem do Zalešan, kde jsme vystoupili a dali se cestou necestou směr Kouřim.
Na kouřimském náměstí jsme si udělali osvěžující pauzu. Slaďoučcí nanuci nám zahnali žízeň a čekala nás cesta do kouřimského skanzenu. Trochu jsme si ho prohlédli, ale protože naše bříška začínala kručet, museli jsme jim nějak pomoci od trápení.
V kouřimském muzeu se nachází mnoho zajímavých expozic a jelikož nám to čas dovoloval, mohli jsme si ho jít prohlédnout.
Pak následovala cesta na vlak. Horké počasí nás unavilo a tak si většina z nás ve vlaku ráda schrupla.
Na kolínském nádraží jsme si dali oblíbený pokřik a honem domů.
|
