|
Opět po roce jsme se jednoho sobotního rána sešli na Nouzově, abychom zápolili o vítězství ve Vlajkové hře. V průběhu dopoledne si týmy rozlosovaly barvy a výseče. Před startem jsme vzpomněli na Kubíčka a uctili jeho památku. A v poledne, za svitu slunce a pod bezmračnou oblohou, jsme se rozeběhli do všech stran. Proběhlo vyznačení kempů a válečné výpravy k protihráčům mohly začít. V následujících hodinách se půtky stupňovaly a vlajky začaly kolovat mezi kempy. Nastala ta pravá vlajková vřava.
Odpoledne se na nás tradičně přijel podívat Jarda Dvořák. Poseděl u ohně a povyprávěl o svých současných projektech. Hra probíhala v pohodě, potyčky mezi stoupenci jednotlivých barev byly v přátelském duchu.
Po osmé hodině žlutý tým oslabil Ledvouš – povinnosti ho odvolaly. Až do půl deváté bylo vše v pořádku. Pak jsem si v zápalu boje přerazil nos o Kozlovu hlavu:) Zatímco ostatní pokračovali ve hře, nechal jsem se ošetřit v kolínské nemocnici a vrátil se zpět. Tou dobou již u ohně seděly trosky, jimž došly síly na další hru. Pomalu vychládalo i bojové nadšení ostatních, únava se začala projevovat. Běhat dvanáct hodin po lese, na to nejsme nikdo zvyklý.
Nastala půlnoc. A letošní vlajková skončila. Proběhlo vyhlášení výsledků a šlo se slavit nebo spát. Podle předpokladu vyhráli modří, kteří měli nejpočetnější tým. A ráno se všichni pomalu rozešli po svých cestách.
Ale příští rok se opět sejdeme…
Podrobné výsledky
|
