|
Jako každoročně jsme byli oddílem T.K. Eridanus pozváni na již tradiční akci Indiánské léto, konanou vždy v sobotu během září. Pro ty, kteří se nebojí studených nocí a chtěli si v krásném prostředí lomu u Nové Vsi a v pravé indiánské atmosféře užít celý víkend, byl sraz už v pátek v 18:15 na hl. nádraží. Těchto odvážlivců nebylo mnoho, takže jsem se brzy s chutí mohli vydat na cestu.
Už ve vlaku jsme narazili na pár dalších kolínských oddílů. Ve skromném davu jsme pak došli na místo. Tady jsme si našli to nejideálnější místo ze všech a pustili jsem se do rozdělávání stanů. Při téhle činnosti jsme zjistili, že jednotlivé části stanu jsou různě promíchané a že už ani sami nevíme, jak to má být správně. Proto naše stany měly mnohdy velice bizarní tvary. Všichni jsme jen zadoufali, že to do rána vydrží a přemístili jsme se od stanů k ohni. Tady jsme si s ostatními zazpívali pár písniček a pak teple oblečeni zalehli do spacáků.
Druhý den ráno se lom začal pořádně plnit. Ani jsme se ještě nestačili pořádně probudit a už tu byl zbytek našeho oddílu. Stál tu jeden krásný indián vedle druhého. Stihli jsme si ještě vzájemně pomalovat tváře indiánskými ornamenty a pospíchali jsme do lomu na úvodní ceremoniál.
Jako každoročně předvedly jednotlivé oddíly své pokřiky a už tu byl čas na úvodní indiánský příběh. Tentokrát vyprávěl o dvou bratrech, kteří chodili světem. Jednoho dne byl jeden z nich zákeřně zavražděn nepřátelským indiánským kmenem. Proto se druhý rozhodl pro pomstu…
My jsme se rozdělili do jednotlivých skupin a měli jsme pomoct vrahy dopadnout. Čekalo na nás několik stanovišť s nelehkými úkoly. Když jsme je všechny zdolali, přišlo na řadu tradiční pečení těstových hadů. Opět tu byla nekompromisní porota, která zhodnotila všechny hadovy parametry a hledala nejvhodnějšího kandidáta na první místo.
Kolem páté hodiny přišlo na řadu slavnostní vyhodnocení nejlepší záchranné skupiny a nejlepšího kuchaře. Tím se stala naše Kobra. Vyhodnocením skončil hlavní program a my jsme se rozloučili s těmi, co přijeli ráno. Zábava ale stále pokračovala a my jsme se přesunuli k ohni hrát hry a zpívat. Každý si našel to svoje a všichni si večer velice užili.
Ráno jsme po sobě uklidili, sbalili stany, pomohli Eri a v jednu hodinu vyrazili na vlak. Na kolínském nádraží jsme si dali pokřik a rozutekli se po hezky stráveném víkendu domů.
Poznámka:
Při této akci se vždy užije spousta zábavy, ale taky se zde přihodí mnoho úrazů. Abychom neporušili tradici, tak jsme letos odváželi do nemocnice Áťu se zlomenou nohou.
|
