podzim [zobraz další období tohoto roku] Starosta zmateně vysvětluje Marianovi, kudy na Jedlovou. Šárka: Já mám malý žaludek. Starosta: Že by se do toho dalo rejpat, jak je u nás zvykem. Čmelák si fetl nitrolaku: Nemohl bych to jíst. Z davu: Špeku, běž se vyudit. Marian: Lidi, já jdu na záchytku. Starosta: Všichni pospíchají. Tady na mě tlačí. Haňára: Vykašlete se na Mikulášskou. My máme v Praze akci Tajemství čertova pytle. Káťa sděluje dojmy ze hry na schovávanou potmě: Málem jsem se napíchla na stolici. Starosta: Skvělý stojan, perfektně se svalil. Káťa se pokouší zahrát na Bobrův saxofon. Starosta: Přišel jsem tam, rozbalil jsem spacák a těšil jsem se, že budu spát, a měl jsem kočku pod hlavou. Koza kouká Ještěrce do konzervy: Co ty to máš? Helča: Slůně lže, jako když tiskne Rudý právo. Slon: Hrál bych hru, kdo první přistane na Měsíci. Kamila: Tady někdo šel. To jsou nějaký velký stopy. To byl určitě Bivoj. Káťa: To půjdeme pěšky? To abych si vzala boty. Slon: V Praze najdu kdekoliv záchod. Márty: Hele, Vojín nese tašku. Slon: Jo, mám upozornit, že je to rychlosádra. Marian než vylezl na štafle, tak mu to zatuhlo. Máček Haňáře: Ty se nekasej! Jen ses nastěhovala do Prahy, už ze sebe děláš revolucionářku. Kosa: Koukejte na mě, já jsem tady nejhezčí. Slon: Radečku, proč jsi zasekl tu sekeru do stromu? Kosa: Já vás všechny zahejduluju. Márty připravuje ohniště. Radek vysvětluje hru: Krajní můžou plácat, ty středový nemají čím. Kosa: Já vám to podbarvím. Myška Máčkovi: Ty si tam dmýchej. Kosa o Čmelákovi: Já ho dole opiju a pak se budeme smát, jak poleze po schodech. |