hledat slovo všech výrocích: 

 

Slavné výroky

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2019 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001 | 2000 | 1999 | 1998 | 1997 | 1996 | 1995 | 1994 | 1993 | 1992 | 1991 | 1990 | 1989 | 1988

zima [zobraz jen zima 1989]

Slůně, když se po něm něco chce: Je rozdíl mezi chtít a mít.

Z davu: Kde vezmeme tmu?
Vojín: Odvedeme děti fuč, oni se budou bát.

Haňára: Že se vůbec připouštějí připomínky. Pak jsou z toho hámotiny.

Andrea: Já už chápu, proč to nechápu.

Haňára: Já jsem sociální případ. Já nepřispěju.
Kosa: Vždyť je. Jen se na ni podívej.

Špek: Ty bláho, to teda bude tvrdej oheň!

Haňára: To se vám to píchá do mojí nástěnky.

Vojín organizuje výlet.
Vojín: Budu tam já, Šárka a Helča.
Máček: To teda bude brloh.

Vojín: Mám takový pocit, že se tam přesedá.

Myška: Půjdeš taky, Špekulíne?
Máček: Cože? Jaks mu to řekla? Špeku línej?

Haňára: A kdy budete posílat honorář za Žurnál? Za příspěvky? Ale já jsem to myslela vážně! To to můžu poslat do Dikobrazu.

Máček: Kolega o tom ještě neví, ale oni taky přijdou.

Šéďa na vojenské dovolené: Já jsem nesvéprávná osoba. Já nemám občanku.

Márty: Ten Žurnál mi začíná přerůstat přes hlavu.

Máček: Hurá, budou tašky! Já zas budu mít s čím chodit na nákup.

Márty: To přeješ pěkné věci svému bližnímu.
Haňára: To není bližní, to je vzdálený.

Máček komentuje Andreino noční oblečení: Proč sis nesvlíkla tepláky, když sis vzala sukni?

Z davu: Cvočku, co dělá ruka?
Cvoček: Už je menší.

Špek: Kdyby každá kachna z Vavřince dala tři péra, tak nevíme, co s tím.

jaro [zobraz jen jaro 1989]

Myška o Máčkovi: To už je podvědomý reflex. Jak vidím jeho záda, tak ho drbu.

Márty se posiluje jogurtem.
Máček: To je jediný pití, který tady máme? To je pěknej mejdan.

Diskuze nad starými fotografiemi.
Máček: To jsem já, svalovec.
Mák: Nevěřil bys, že se z tohodle vylíže taková pěkná holka.
Vojín: Tohle čtvrtý zleva, co tu stojí, je otec rodiny?
Márty: Ty kruhy na vodě, to jsem já.
Myška: Aleš, koncentráčnickej typ.
Máček: Já byl odjakživa štíhlý chlapec.
Haňára: On se směje, aby nevypadal blbě.

Bobrovi se po pádu rozbilo kolo.
Slůně: Přines sekeru, vyseknem kus řetězu.

Špek: Kdo přijde bez plavek, posílám ho domů.

Marian: Eh co, napíšu se já.

Máček Mákovi: Ty seš brácha s tou žádostí úplně marodnej.

Ála na plese: Já ji mám větší než Mary!

Kamila: C, c, c ... Pořádek je pro blbce, já jsem inteligent.

Haňára: Který druh turistiky budeme provozovat? Já abych věděla, co si mám vzít na sebe.

Bobr: Mám nůž, porazíme soušku.

Máček: A na to přišla nechápavá Andrea.

Rozhovor.
1.: To chce ty stany dát do pořádku.
2.: Jaký stan?
3.: Afghanistan.

Starosta: Aby se z dětí stali ostřílení jedinci.
Helča: Jako jseš ty?

Dodo: Dneska jsem skvěle ochránil malý stromeček. Seřval jsem malý dítě, co ho ničilo.

Starosta: Vezměte si k tomu, co potřebujete - smeták, kýbl, hadr ...
Špek Vojínovi: Přijdeš, Kýble?

Starosta: Dodo, marně ti před každou poradou říkám: Mlč!

Haňára: Je slušnost přijít, když odcházím.

Márty se diví Dodovu kvádru: Ty jdeš na ples, Dodo?
Starosta: Kam by šel? Skládat cihly do Veltrub?

Máček: Tombola na plese ...
Dodo: Našel jsem periskop.
Máček: Žádný smeťákový záležitosti!
Dodo: Nemá akorát skla.

Starosta: Cítím Žurnál!

Márty: A co kůže?
Dodo: Stáhli jsme mu ji. Ten řval!

Slůně: Haňára v Nový Vsi nebyla.
Káťa: Ale byla. Vždyť tam svlíkala Doda.
Špek: A byl tam Kosa?

Z davu: Andreo, tobě to dneska sluší!
Andrea: Vážně?
Z davu: Apríl!

Dodo: Kalhoty! Kalhoty! Oni praskaj. Já to cejtím!

Čert na poradě: Já tady nemám sekretářku dneska. Kde ji mám?

Dodo: Já už ho dávno dostal ... rozum.
Eva: A kde sis ho schoval?
Haňára: A k čemu ti to bude?
Dodo: Oni mi říkali ve škole, že se s ním nemá plejtvat.

Starosta: Těch trapasů mít víc, tak si doma založím deníček.

Slůně při vybíjené: Jde mi šejdrem.

Čert o Aleně: My se na ni nedíváme, my ji nevidíme.

Starosta: Ty máš hezkou ruku, Čerte.

Dodo: Andrea se za chvilku usadí a bude normální.

Starosta: Šárko, to ty jsi se mnou jela na kole a říkáš, že seš tvrdá holka?

Márty: Budeme také volit Miss.
Kosa: Já jsem Miss!

Helča: Dodo, pojeď, nebo tě zmlátím.

Starosta: Poslechl jsem si písničku.
Dodo: A ujel nám vlak.

Čert: Kdyže budete mít výlet?
Dáša: 17. června v květnu.

Dodo: Moje ségra ... v tý jejich poblázněný škole ... oni dneska vyhlašovali miss třídy ... a oni ji zvolili!

Márty: Máček má sako. Já myslel, že má montérky.

Dodo: Ukaž mi to.
Márty: To si přečteš v Žurnálu.
Vojín: Anebo v Dodově Pravdě. Co bude s Dodovou Pravdou? Dodo: Za Pravdu se platí.

Špek organizuje: Tam budou značky křídou ... máte někdo křídu?

Andrea: Prosím vás, já jdu na vejlet, ale nepočítejte mě mezi ty, co chápou.

Márty: Želvičko, já s tebou udělám rozhovor pro Žurnál.
Želva: A nebude to bolet?

tábor [zobraz jen tábor 1989]

Dotaz Žurnálu pro dvojčata Šárku a Káťu: Proč na táboře nespíš se sestrou?
Šárka: Protože jí mám doma plné zuby.
Káťa: Já s ní spala na táboře jen jednou. To mi stačilo. Já s ní spím doma na gauči.

Andrea: Ne, přilbu na hlavu ne! Já byla včera u holiče.

Starosta přejel prázdným kolečkem žábu.
Starosta: To je dobrý, to rozchodí.
Pozn. Žába byla naštěstí v blátě, a tak se jí nic nestalo.

Máček Myšce: Ty máš načesanou hlavu, seš jak atomovej hřib, atomák.

Dodo: Ahoj Myško, tobě to sluší. Vypadáš jak Brouk Pytlík.

Haňára: Tam nepojedu, nevím, jak to tam vypadá. Utrhnu spoiler a Mráz mě zabije.

Máček: To je typické ovoce pro tebe, Starosto. Vezmi si blůmu.

Dopisy v kynutých knedlících:
- Slůně je chlapec milý, kecá každou chvíli.
- Kde se jí, tam jez. Kde se pije, tam pij, Kde se pracuje, tam nepřekážej.
- Pivo dělá pěkná těla od Špeka až po anděla.
- Naše milá Haňára, ta se s čajem nepárá. Vypije ho raz, dva tři, sváču strčí do kapsy.
- Dodo kedluben chroupe, kůže se mu loupe.
- Márty sedí u stolu, před sebou má bramboru.
- Když nám Máček dobře vaří, na latríně se vše daří.
- Špek má velké svaly, to mu v kráse vadí.
- Jedna báseň kynuťáky, ty Starosto, vem si taky.
- Chrousti nejsou! (pro Dášu a Doda)

Dodo: Musím se porejpat trochu ve svým obličeji.

Dáša: Špatný věci dělám po tatínkovi, dobrý po mamince.
Máček: Tak to jsi celá po tatínkovi.

Čmelák: Dodo, cos to postavil? Ta brána ti padá doprava.
Dodo: Nejsme žádný levičáci.
Špek: Víte proč Dodo postavil tak velkou bránu? Aby aspoň jednou v životě udělal něco velkýho.

Myška: Dodo, pojď si pro maso.
Dodo: Já nechci. Já už jsem jak mičuda nafouklej.

Špek: Musím se oholit, nebo budu vypadat jako mladej Mikuláš.

Máček: Kolego, bouchněte dveřma od srubu. Marian se chce oholit.

Andrea v zajetí: To je docela sympatický foukat s šátkem v hubě do ohně. Připadám si jak debil.

Helča: Když ti Dodo nabídne, proč si od něj nevezmeš pořádně, to je u něj vzácnost.

Čmelák: Já střílím ve všech polohách.
Starosta: Jestlipak taky dobře míříš?

Při žolících. Haňára: Tohle bude krátká hra. Já hned zavírám.
Máček: Jo, ale dveře od srubu.

Markéta při noční akci: Stromy, rozestupte se, teď jdu já!

Káťa: Vemte si něco teplýho, ať vám není zima.
Cvoček: Já už teplej jsem.

Marian o Andree: Ona má hlavu jak házenkářskej míč. Takhle do ruky.

Márty předává Andree dopis s titulem "Vážená slečna".
Starosta: Jak často se vážíš, Andreo? To jestli jsi vážená hodně nebo málo.

Máček: Kosa, jak ti Haňára vaří?
Kosa smutně: Vaří.

Starosta: Dodo ještě dneska nebyl v potoce.
Helča: Má to slíbený.
Starosta: On je dneska v kuchyni. To má kousek.

Dodo: Aleno, prosím tě, choď pořádně.
Alena: Nemůžu, bolí mě zadek.

Eva: Dobrý den, paní vedoucí kuchyně.
Myška: Pomocná síla, pomocná síla. Ještě jsem to tak daleko nedotáhla.

Myška: A co Dodo?
Želva: Dodo spí. Dodo chrápe. Takže ještě dýchá.
Myška: A co když dodýchal?

Márty: Žádný dlouhý kalhoty. Koukej se oblíknout!

Helča: My jsme normálně družina mrzáků.

Eva nad kartičkami strážců rezervace: A tady jsou ty opice. Mně to připadá jak ušatý Slůně v klobouku, nemůžu si pomoct.

Dodo: Kde je Andrea, opice jedna?

Máček: Kde já mám svačinu?
Dodo: Kdo dřív pozdě, ten mele.

Želva: Ta brána mně přijde jako výkřik do tmy.

Dodo: Jaúúú, pusť mě za flígr.

Myška vypráví, jak se Máček pořezal: Teklo z něj krve jak z vola. Krásně pěnil.

Dodo: Aby ti usy ušly!

Cestovatel: Já nemám páru, jak se ten potok jmenuje.
Venca: Ten vždycky přijde s takovým trhákem.

Dodo: Ty, Meruno, ty jseš v tý umývarce na diskotéce?

Špek: Jak Cestovatel cvičil kliky? Jako kdyby krotil anakondu.

Honza V. hledá toaletní papír: To není můj, já mám silnější.

Mirka klikuje.
Dodo: Další rampa. Holky nás tady budou za chvilku mlátit.

Márty: Blíží se návštěvák.
Dodo: Nic nehraju!

Helena nad dopisem: Já musím doma naše srovnat, co mi píšou žákyně. Už mě to taky rozčiluje.

Dodo: Já nevěděl, že bude zátah, já bych čekal u latrín.

Lenka V.: No jo, Andrea, svetr naruby - zamilovaná.

Čert: Já už jsem starej vypelichanej kocour.

Máček si prohlíží Johanův periskop.
Máček: Kterou ponorku jsi Johane vykrad?

Kosa cyklista: Holky mně ty krovky prorokovaly. Zapích jsem to do nějakýho pařezu.

Máček: Mariana když chytne amok, tak přebere brambory a zasype tam lopatku.

Haňára: Odlij si svoji stopu. Čuně jako čuně.
Dodo: Pravda. Haňáro, kudy chodíš?

Slůně: Čerte, praky a střelný zbraně jsou zakázaný.
Čert: To není prak, to jsou parohy.

Dodo: Nebo taková ryba, ta má zajímavou stopu.

Čmelák: Já prchám s plynem, aby se nezamořilo okolí.

Čert: Teda Haňáro, ty dneska po ránu žereš jak kontejner.

Márty: Dodo, ty jseš bez. Ty jseš šeřík na tři.

Dodo: Na smůlu můžu zejtra dojít já v kuchyni.

Z davu: Čmeláku, řveš dobře, ale do špatný díry.

Dodo: Vypijem to harcinogení mlíko v pytlíku.

Špek: Začínám se polevovat. Zvykám si na levou ruku.
Haňára: Stává se z něj levičák.

Dodo honí kočky: Už jsem ji držel za ocas, ale nějaká paní řvala, ať ji pustím.

Kosa: Čert zakryl svý špinavý tělo čistou bundoškou.

Marian při kanastě: Jé, já hraju žolíky.

Máček Myšce: Prosím tě, pojď hrát a nedělej tady servírku.

Haňára Ále: Vezmi si plavky, kdyby v noci pršelo.

Márty: Když Máček krájí chleba, je to profík.
Eva: Jo, profík. A pak si profik prsty.

Dodo: Já bych na tu smůlu mohl jít, já vím, kde je.

Marian: Ty mouchy dneska lítají oběma směry.

Eva Mártymu: Takhle mě nezvedneš. Takhle mě budeš tahat jako kružítko.

Čert o nocování v přístřešku: Kanec mi tam celou noc chrochtal do ucha. A když jsem se probral, zjistil jsem, že je to Helena.

Marian o Dáše: Ona má tak svalnaté nohy, že nemá jablko.

Eva: Já mám plnou ruku pazourů.

Myška: To je takovej kyndák ten Dodo.
Haňára: Co nemá na výšce, to má na hubě.

Želva: Čmeláku, ty vypadáš jak čmelák.

Márty: Háňo, ty držíš dietu?
Haňára: Nó, chleba. Fůj!

Johan si jde pro večeři: Já si jdu vzít svoje oko.

Rodiče Mrázovi: Teď už víme, co je ten Dodo zač. Tomáš, když něco řekl, tak to bylo: "Dodo, pípa, rum!"
Cestovatel: Co je to pípa? Když to ví takovej mrňous jako malej Tomáš, proč to nemůžu vědět já?

Špek: Teďka jdu na ostrý střelby na latrínu.

Márty: Sprcha bude individuální. Každej si umeje hubu a ksicht.

Cestovatel: No jo, toho Alvareza znám.

Honza K.: Já jsem dojil kolouška.

Cestovatel: Hele, nějaká malá sršeň nebo velká vosa.

Trempík Mirek: Takovýho psa, jako je ten náš doma, toho ještě nikdo neviděl. To je takovej kříženej ksichtoklap s žabonosem.

Cestovatel: Jé, tyhle koleje jsou bez elektriky.
Venca: A na co to teda jezdí?
Cestovatel: Asi na nějaké palivo, na benzín nebo na co.
Venca: A kde to bere?
Cestovatel: No, žaludek to nemá, tak asi ze země.

Starosta: Mariane, jdeš s náma hrát?
Marian: Já se zrovna dusím.

Máček: Alenka si dá taky. Alenka je takovej internátnickej živel.

Dodo: Myslíš, že chodím celej tábor v jedněch trenýrkách?

Cestovatel: Já nevím, jak se ty koleje při teple můžou roztahovat, když je tam takovejch šroubů?

Dodo: Copak já vím, kam se svlíkám?

Marian: Dám si bágl a padnu jako choroba.

Čert: Prohlížel si srnce v říji, ten kluk. Říkal to Márty.
Dodo: Prohlížel si mě?

Dodo: Nástup s baťůžkama a sladkostmi.
Cestovatel: Jo. Vyžerete mě. Tůdle!

Cvoček: Mariane, mám na hlavě klíště.
Marian: A jak jsi na to v tý tmě přišel?
Cvoček: Nandaval jsem si čepici a ono překáželo.

Z davu: Aleši, shání tě Helena.
Máček: Ježíšikriste!

Cestovatel: Ten kecá, jako kdyby nekecal.

Kosa: Funguje ten kouř i na vosy?
Čert s cigaretou: Když ji trefím oharkem, tak jo.

Zuzanina máma: Co je to za barvu na té košili?
Zuzana udiveně: No přece černá!

Dodo vítá rodiče: Já je nechám přijít blíž, ať se trochu vycukají.

Čert: Nemá tam někdo rodiče?
Helena: To nejsou moji. Ty jsou moc hezký.

Marian: Kdo nemá zašněrovaný stan jako já, ať si ho zašněruje.

Dodo: Bůh ví, co tam pod tím stolem hledáš?

Bobr: Pionýři nekradou, ale pořád se něco ztrácí.

Máček poučuje Andreu: Ty ses narodila až po táboře.

Dodo: Je nás tady hodně a bude nás tady ještě víc. Tenhle rok bude úrodnej.

Marian: Nazdar, dítě. Čí jsi?
Márty: Možná, že tvoje.

Dodo: Káťo, ty vole, ty seš jediná dobrá holka. Ty víš, jak to myslím.

Máček: Běžte do háje s parohama. Já jich mám dost od Lenky.

Marian závistivě: Dodo, ty baby tě stojej času.

Dodo: Andreo, co to tady máš na krku? To tě štípl mravenec?
Andrea: Jakej mravenec? Nějaký hovado mi to udělalo.

Máček: Co uvidíte, tak přeřízněte.

Dodo: Moje ségra mi ani nepůjčí mejdlo v koupelně a od tebe se tak nechá vyfotit, Čmeláku.

Káťa: Vždyť ona Helča chodí spíš se Šárkou.

Dodo klikující Andree: Ty ňák reješ držkou v zemi.

Haňára: Vypustils mi dítě!

Kosa na poradě: Jdeme se porodit.

Haňára: Nejdete někdo kolem latríny, abyste mi to vzali s sebou?

Dodo píše na obálku dopisu, co posílá Dáša rodičům: TATI TY VÍŠ CO MÁŠ VZÍT 12°

Marian: Uštvu nějakou srnu.

Špek vyrábí prak: Máku, až si to udělám, tak tě střelím.

Marian: Máku, celtu. Kdyby mě to chytlo, půjdu spát do lesa.

Slůně hází špalkem.
Špek: Měl bys to vypustit plnou silou.
Slůně: Já to vypustím, ale do tebe.

Čert: Andreo, to je tvoje? Můžu si sáhnout?

Cvoček: Jestli zas vyhraju dvě mejdla, tak to dám do Žurnálu, že se tady podvádí.

Márty: Vy tam dáváte moc výher. Zkrachujete.
Andrea: Až zkrachujeme, budeme si muset vydělávat jinak.

Mák: Eva to pojala ve velkém stylu. Prohrála všechny peníze a došla si namalovat nový.

Dodo se klidně houpal v síti, ale ostatní ho pořádně rozhoupali.
Dodo: Pomóc, vypadnu! Necháš toho?! Počkej, až tě uhodím. Běž si oplacovat někoho jinýho! Mně už je teplo! Vypadnu! Za chvilku budu u stropu! Si narazim boky a co potom ... !
Dodo posléze: Připadám si jak nabouchanej krocan.

podzim [zobraz jen podzim 1989]

Starosta zmateně vysvětluje Marianovi, kudy na Jedlovou.
Marian: To je šílený.
Starosta: Chápeš to, jo?
Marian: Jo, chápu.
Starosta: Já bych to nepochopil.

Šárka: Já mám malý žaludek.

Starosta: Že by se do toho dalo rejpat, jak je u nás zvykem.

Čmelák si fetl nitrolaku: Nemohl bych to jíst.

Z davu: Špeku, běž se vyudit.

Marian: Lidi, já jdu na záchytku.

Starosta: Všichni pospíchají. Tady na mě tlačí.

Haňára: Vykašlete se na Mikulášskou. My máme v Praze akci Tajemství čertova pytle.
Čert: Starej se o svůj pytel a můj nech na pokoji.

Káťa sděluje dojmy ze hry na schovávanou potmě: Málem jsem se napíchla na stolici.

Starosta: Skvělý stojan, perfektně se svalil.

Káťa se pokouší zahrát na Bobrův saxofon.
Haňára: To je vidět hospodský. Ty mají dobrej nátisk.

Starosta: Přišel jsem tam, rozbalil jsem spacák a těšil jsem se, že budu spát, a měl jsem kočku pod hlavou.

Koza kouká Ještěrce do konzervy: Co ty to máš?
Ještěrka: To samý co já.

Helča: Slůně lže, jako když tiskne Rudý právo.

Slon: Hrál bych hru, kdo první přistane na Měsíci.
Eva: A Měsíc je Slůně!

Kamila: Tady někdo šel. To jsou nějaký velký stopy. To byl určitě Bivoj.

Káťa: To půjdeme pěšky? To abych si vzala boty.

Slon: V Praze najdu kdekoliv záchod.

Márty: Hele, Vojín nese tašku.
Šéďa: Už zase donáší.

Slon: Jo, mám upozornit, že je to rychlosádra. Marian než vylezl na štafle, tak mu to zatuhlo.

Máček Haňáře: Ty se nekasej! Jen ses nastěhovala do Prahy, už ze sebe děláš revolucionářku.

Kosa: Koukejte na mě, já jsem tady nejhezčí.

Slon: Radečku, proč jsi zasekl tu sekeru do stromu?
Radek: Protože je to tvrdý strom.

Kosa: Já vás všechny zahejduluju.

Márty připravuje ohniště.
Šéďa: Už si hrabe noru.

Radek vysvětluje hru: Krajní můžou plácat, ty středový nemají čím.

Kosa: Já vám to podbarvím.

Myška Máčkovi: Ty si tam dmýchej.

Kosa o Čmelákovi: Já ho dole opiju a pak se budeme smát, jak poleze po schodech.