Slůně, když se po něm něco chce: Je rozdíl mezi chtít a mít. Z davu: Kde vezmeme tmu? Haňára: Že se vůbec připouštějí připomínky. Pak jsou z toho hámotiny. Andrea: Já už chápu, proč to nechápu. Haňára: Já jsem sociální případ. Já nepřispěju. Špek: Ty bláho, to teda bude tvrdej oheň! Haňára: To se vám to píchá do mojí nástěnky. Vojín organizuje výlet. Vojín: Mám takový pocit, že se tam přesedá. Myška: Půjdeš taky, Špekulíne? Haňára: A kdy budete posílat honorář za Žurnál? Za příspěvky? Ale já jsem to myslela vážně! To to můžu poslat do Dikobrazu. Máček: Kolega o tom ještě neví, ale oni taky přijdou. Šéďa na vojenské dovolené: Já jsem nesvéprávná osoba. Já nemám občanku. Márty: Ten Žurnál mi začíná přerůstat přes hlavu. Máček: Hurá, budou tašky! Já zas budu mít s čím chodit na nákup. Márty: To přeješ pěkné věci svému bližnímu. Máček komentuje Andreino noční oblečení: Proč sis nesvlíkla tepláky, když sis vzala sukni? Z davu: Cvočku, co dělá ruka? Špek: Kdyby každá kachna z Vavřince dala tři péra, tak nevíme, co s tím. Myška o Máčkovi: To už je podvědomý reflex. Jak vidím jeho záda, tak ho drbu. Márty se posiluje jogurtem. Diskuze nad starými fotografiemi. Bobrovi se po pádu rozbilo kolo. Špek: Kdo přijde bez plavek, posílám ho domů. Marian: Eh co, napíšu se já. Máček Mákovi: Ty seš brácha s tou žádostí úplně marodnej. Ála na plese: Já ji mám větší než Mary! Kamila: C, c, c ... Pořádek je pro blbce, já jsem inteligent. Haňára: Který druh turistiky budeme provozovat? Já abych věděla, co si mám vzít na sebe. Bobr: Mám nůž, porazíme soušku. Máček: A na to přišla nechápavá Andrea. Rozhovor. Starosta: Aby se z dětí stali ostřílení jedinci. Dodo: Dneska jsem skvěle ochránil malý stromeček. Seřval jsem malý dítě, co ho ničilo. Starosta: Vezměte si k tomu, co potřebujete - smeták, kýbl, hadr ... Starosta: Dodo, marně ti před každou poradou říkám: Mlč! Haňára: Je slušnost přijít, když odcházím. Márty se diví Dodovu kvádru: Ty jdeš na ples, Dodo? Máček: Tombola na plese ... Starosta: Cítím Žurnál! Márty: A co kůže? Slůně: Haňára v Nový Vsi nebyla. Z davu: Andreo, tobě to dneska sluší! Dodo: Kalhoty! Kalhoty! Oni praskaj. Já to cejtím! Čert na poradě: Já tady nemám sekretářku dneska. Kde ji mám? Dodo: Já už ho dávno dostal ... rozum. Starosta: Těch trapasů mít víc, tak si doma založím deníček. Slůně při vybíjené: Jde mi šejdrem. Čert o Aleně: My se na ni nedíváme, my ji nevidíme. Starosta: Ty máš hezkou ruku, Čerte. Dodo: Andrea se za chvilku usadí a bude normální. Starosta: Šárko, to ty jsi se mnou jela na kole a říkáš, že seš tvrdá holka? Márty: Budeme také volit Miss. Helča: Dodo, pojeď, nebo tě zmlátím. Starosta: Poslechl jsem si písničku. Čert: Kdyže budete mít výlet? Dodo: Moje ségra ... v tý jejich poblázněný škole ... oni dneska vyhlašovali miss třídy ... a oni ji zvolili! Márty: Máček má sako. Já myslel, že má montérky. Dodo: Ukaž mi to. Špek organizuje: Tam budou značky křídou ... máte někdo křídu? Andrea: Prosím vás, já jdu na vejlet, ale nepočítejte mě mezi ty, co chápou. Márty: Želvičko, já s tebou udělám rozhovor pro Žurnál. tábor [zobraz jen tábor 1989] Dotaz Žurnálu pro dvojčata Šárku a Káťu: Proč na táboře nespíš se sestrou? Andrea: Ne, přilbu na hlavu ne! Já byla včera u holiče. Starosta přejel prázdným kolečkem žábu. Máček Myšce: Ty máš načesanou hlavu, seš jak atomovej hřib, atomák. Dodo: Ahoj Myško, tobě to sluší. Vypadáš jak Brouk Pytlík. Haňára: Tam nepojedu, nevím, jak to tam vypadá. Utrhnu spoiler a Mráz mě zabije. Máček: To je typické ovoce pro tebe, Starosto. Vezmi si blůmu. Dopisy v kynutých knedlících: Dodo: Musím se porejpat trochu ve svým obličeji. Dáša: Špatný věci dělám po tatínkovi, dobrý po mamince. Čmelák: Dodo, cos to postavil? Ta brána ti padá doprava. Myška: Dodo, pojď si pro maso. Špek: Musím se oholit, nebo budu vypadat jako mladej Mikuláš. Máček: Kolego, bouchněte dveřma od srubu. Marian se chce oholit. Andrea v zajetí: To je docela sympatický foukat s šátkem v hubě do ohně. Připadám si jak debil. Helča: Když ti Dodo nabídne, proč si od něj nevezmeš pořádně, to je u něj vzácnost. Čmelák: Já střílím ve všech polohách. Při žolících. Haňára: Tohle bude krátká hra. Já hned zavírám. Markéta při noční akci: Stromy, rozestupte se, teď jdu já! Káťa: Vemte si něco teplýho, ať vám není zima. Marian o Andree: Ona má hlavu jak házenkářskej míč. Takhle do ruky. Márty předává Andree dopis s titulem "Vážená slečna". Máček: Kosa, jak ti Haňára vaří? Starosta: Dodo ještě dneska nebyl v potoce. Dodo: Aleno, prosím tě, choď pořádně. Eva: Dobrý den, paní vedoucí kuchyně. Myška: A co Dodo? Márty: Žádný dlouhý kalhoty. Koukej se oblíknout! Helča: My jsme normálně družina mrzáků. Eva nad kartičkami strážců rezervace: A tady jsou ty opice. Mně to připadá jak ušatý Slůně v klobouku, nemůžu si pomoct. Dodo: Kde je Andrea, opice jedna? Máček: Kde já mám svačinu? Želva: Ta brána mně přijde jako výkřik do tmy. Dodo: Jaúúú, pusť mě za flígr. Myška vypráví, jak se Máček pořezal: Teklo z něj krve jak z vola. Krásně pěnil. Dodo: Aby ti usy ušly! Cestovatel: Já nemám páru, jak se ten potok jmenuje. Dodo: Ty, Meruno, ty jseš v tý umývarce na diskotéce? Špek: Jak Cestovatel cvičil kliky? Jako kdyby krotil anakondu. Honza V. hledá toaletní papír: To není můj, já mám silnější. Mirka klikuje. Márty: Blíží se návštěvák. Helena nad dopisem: Já musím doma naše srovnat, co mi píšou žákyně. Už mě to taky rozčiluje. Dodo: Já nevěděl, že bude zátah, já bych čekal u latrín. Lenka V.: No jo, Andrea, svetr naruby - zamilovaná. Čert: Já už jsem starej vypelichanej kocour. Máček si prohlíží Johanův periskop. Kosa cyklista: Holky mně ty krovky prorokovaly. Zapích jsem to do nějakýho pařezu. Máček: Mariana když chytne amok, tak přebere brambory a zasype tam lopatku. Haňára: Odlij si svoji stopu. Čuně jako čuně. Slůně: Čerte, praky a střelný zbraně jsou zakázaný. Dodo: Nebo taková ryba, ta má zajímavou stopu. Čmelák: Já prchám s plynem, aby se nezamořilo okolí. Čert: Teda Haňáro, ty dneska po ránu žereš jak kontejner. Márty: Dodo, ty jseš bez. Ty jseš šeřík na tři. Dodo: Na smůlu můžu zejtra dojít já v kuchyni. Z davu: Čmeláku, řveš dobře, ale do špatný díry. Dodo: Vypijem to harcinogení mlíko v pytlíku. Špek: Začínám se polevovat. Zvykám si na levou ruku. Dodo honí kočky: Už jsem ji držel za ocas, ale nějaká paní řvala, ať ji pustím. Kosa: Čert zakryl svý špinavý tělo čistou bundoškou. Marian při kanastě: Jé, já hraju žolíky. Máček Myšce: Prosím tě, pojď hrát a nedělej tady servírku. Haňára Ále: Vezmi si plavky, kdyby v noci pršelo. Márty: Když Máček krájí chleba, je to profík. Dodo: Já bych na tu smůlu mohl jít, já vím, kde je. Marian: Ty mouchy dneska lítají oběma směry. Eva Mártymu: Takhle mě nezvedneš. Takhle mě budeš tahat jako kružítko. Čert o nocování v přístřešku: Kanec mi tam celou noc chrochtal do ucha. A když jsem se probral, zjistil jsem, že je to Helena. Marian o Dáše: Ona má tak svalnaté nohy, že nemá jablko. Eva: Já mám plnou ruku pazourů. Myška: To je takovej kyndák ten Dodo. Želva: Čmeláku, ty vypadáš jak čmelák. Márty: Háňo, ty držíš dietu? Johan si jde pro večeři: Já si jdu vzít svoje oko. Rodiče Mrázovi: Teď už víme, co je ten Dodo zač. Tomáš, když něco řekl, tak to bylo: "Dodo, pípa, rum!" Špek: Teďka jdu na ostrý střelby na latrínu. Márty: Sprcha bude individuální. Každej si umeje hubu a ksicht. Cestovatel: No jo, toho Alvareza znám. Honza K.: Já jsem dojil kolouška. Cestovatel: Hele, nějaká malá sršeň nebo velká vosa. Trempík Mirek: Takovýho psa, jako je ten náš doma, toho ještě nikdo neviděl. To je takovej kříženej ksichtoklap s žabonosem. Cestovatel: Jé, tyhle koleje jsou bez elektriky. Starosta: Mariane, jdeš s náma hrát? Máček: Alenka si dá taky. Alenka je takovej internátnickej živel. Dodo: Myslíš, že chodím celej tábor v jedněch trenýrkách? Cestovatel: Já nevím, jak se ty koleje při teple můžou roztahovat, když je tam takovejch šroubů? Dodo: Copak já vím, kam se svlíkám? Marian: Dám si bágl a padnu jako choroba. Čert: Prohlížel si srnce v říji, ten kluk. Říkal to Márty. Dodo: Nástup s baťůžkama a sladkostmi. Cvoček: Mariane, mám na hlavě klíště. Z davu: Aleši, shání tě Helena. Cestovatel: Ten kecá, jako kdyby nekecal. Kosa: Funguje ten kouř i na vosy? Zuzanina máma: Co je to za barvu na té košili? Dodo vítá rodiče: Já je nechám přijít blíž, ať se trochu vycukají. Čert: Nemá tam někdo rodiče? Marian: Kdo nemá zašněrovaný stan jako já, ať si ho zašněruje. Dodo: Bůh ví, co tam pod tím stolem hledáš? Bobr: Pionýři nekradou, ale pořád se něco ztrácí. Máček poučuje Andreu: Ty ses narodila až po táboře. Dodo: Je nás tady hodně a bude nás tady ještě víc. Tenhle rok bude úrodnej. Marian: Nazdar, dítě. Čí jsi? Dodo: Káťo, ty vole, ty seš jediná dobrá holka. Ty víš, jak to myslím. Máček: Běžte do háje s parohama. Já jich mám dost od Lenky. Marian závistivě: Dodo, ty baby tě stojej času. Dodo: Andreo, co to tady máš na krku? To tě štípl mravenec? Máček: Co uvidíte, tak přeřízněte. Dodo: Moje ségra mi ani nepůjčí mejdlo v koupelně a od tebe se tak nechá vyfotit, Čmeláku. Káťa: Vždyť ona Helča chodí spíš se Šárkou. Dodo klikující Andree: Ty ňák reješ držkou v zemi. Haňára: Vypustils mi dítě! Kosa na poradě: Jdeme se porodit. Haňára: Nejdete někdo kolem latríny, abyste mi to vzali s sebou? Dodo píše na obálku dopisu, co posílá Dáša rodičům: TATI TY VÍŠ CO MÁŠ VZÍT 12° Marian: Uštvu nějakou srnu. Špek vyrábí prak: Máku, až si to udělám, tak tě střelím. Marian: Máku, celtu. Kdyby mě to chytlo, půjdu spát do lesa. Slůně hází špalkem. Čert: Andreo, to je tvoje? Můžu si sáhnout? Cvoček: Jestli zas vyhraju dvě mejdla, tak to dám do Žurnálu, že se tady podvádí. Márty: Vy tam dáváte moc výher. Zkrachujete. Mák: Eva to pojala ve velkém stylu. Prohrála všechny peníze a došla si namalovat nový. Dodo se klidně houpal v síti, ale ostatní ho pořádně rozhoupali. podzim [zobraz jen podzim 1989] Starosta zmateně vysvětluje Marianovi, kudy na Jedlovou. Šárka: Já mám malý žaludek. Starosta: Že by se do toho dalo rejpat, jak je u nás zvykem. Čmelák si fetl nitrolaku: Nemohl bych to jíst. Z davu: Špeku, běž se vyudit. Marian: Lidi, já jdu na záchytku. Starosta: Všichni pospíchají. Tady na mě tlačí. Haňára: Vykašlete se na Mikulášskou. My máme v Praze akci Tajemství čertova pytle. Káťa sděluje dojmy ze hry na schovávanou potmě: Málem jsem se napíchla na stolici. Starosta: Skvělý stojan, perfektně se svalil. Káťa se pokouší zahrát na Bobrův saxofon. Starosta: Přišel jsem tam, rozbalil jsem spacák a těšil jsem se, že budu spát, a měl jsem kočku pod hlavou. Koza kouká Ještěrce do konzervy: Co ty to máš? Helča: Slůně lže, jako když tiskne Rudý právo. Slon: Hrál bych hru, kdo první přistane na Měsíci. Kamila: Tady někdo šel. To jsou nějaký velký stopy. To byl určitě Bivoj. Káťa: To půjdeme pěšky? To abych si vzala boty. Slon: V Praze najdu kdekoliv záchod. Márty: Hele, Vojín nese tašku. Slon: Jo, mám upozornit, že je to rychlosádra. Marian než vylezl na štafle, tak mu to zatuhlo. Máček Haňáře: Ty se nekasej! Jen ses nastěhovala do Prahy, už ze sebe děláš revolucionářku. Kosa: Koukejte na mě, já jsem tady nejhezčí. Slon: Radečku, proč jsi zasekl tu sekeru do stromu? Kosa: Já vás všechny zahejduluju. Márty připravuje ohniště. Radek vysvětluje hru: Krajní můžou plácat, ty středový nemají čím. Kosa: Já vám to podbarvím. Myška Máčkovi: Ty si tam dmýchej. Kosa o Čmelákovi: Já ho dole opiju a pak se budeme smát, jak poleze po schodech. |