Šárka: Slůně, dej mi opít. Máček: Mariane, tys nám tady chyběl. Šárka Čertova: Honzo, čí jsou ty dvě kafe? tábor [zobraz jen tábor 1991] Kosa: Mariane, ty chceš z toho, co přivezu, vařit? Káťa: Obraťme list. Šéďa: Co na to Marian? Káťa: A ona si Marianovi nechtěla lehnout, ta souška. Šárka: Souška je suchá, protože roste kolmo k zemi. Šárka Čertova pozoruje při ranním bodování letecký den: Co je to za hru? Kosa: Všichni mi utekli z rozcvičky. V kuchyni po obědě. Kosa vyděšeně: Mariane, já mám křeč! Šárka Marianovi: Ty seš jak naše babička. Ta nám dává k snídani pomeranče, aby ušetřila. Šéďa před bodováním vedoucích: Kdo se do mého kufru jedním očkem podívá, do smrti veselej nebude. Káťa: Pánové, kdo má moje černý trenky? Mák: Slůňáku, tak blbej jsem taky. podzim [zobraz jen podzim 1991] Káťa: On tomu rozumí, on je automechanik železničních strojů. Jaruška nastydla. Křečci hrají na brambory. Na výpravě. Křečci hrají na schovávanou potmě. Šárka: Přišel Špek bez oka, teda měl ho zavázaný. Helča: Koukala jsem do komína jak husa. Šárka: Musím si zavázat ledviny v krku, nebo co to je. Jo, uzliny. No co, já nejsem tak operační. Radek: Venku sněží mokrej déšť. |