|
 Existuje videozáznam z této akce [Praha]
Cílem naší výpravy 12.4.2008 se stala botanická zahrada v Tróji. Sraz byl naplánován na 7.15, abychom v hojném počtu 32 výletníků stihli včas rychlík směr Praha. Zpoždění vlaků a práce na trati způsobila, že jsme nasedli do úplně jiného spoje, který nám umožnil obsadit celý vagón. Cesta ubíhala ve veselém duchu a za chvíli nás vítalo hlavní město s trochu chladnějším počasím než se v dubnu očekává. Nepřízeň počasí jsme poznali hlavně na výletním parníku, který nás měl dopravit k botanické zahradě. Většina z nás využila útulnost, občerstvení a hlavně teplo podpalubí. Přesto historické centrum Prahy a zdymadla na řece nezůstaly bez povšimnutí. Po hodinové projížďce jsme se vylodili u jezdeckého areálu Trója. Velký obdiv budí trojský kůň, který opravdu nemohl být originál, jak se někteří domnívali, protože má v trupu zasazeno několik oken…
Cestu nás zpestřuje parkurový závod, visutý most přes řeku a zámecké zahrady. Zde si prohlížíme nejen zahradní architekturu s různými bazénky, fontánami a bludišti, ale i překrásné barokní schodiště zámku. Kozí stezkou pak stoupáme k hlavnímu vchodu botanické zahrady. Každý obdrží lístek, který umožňuje vstup do venkovní expozice a skleníku Fata Morgana.
Kouzlo zahrad nás uvnitř úplně pohltí. Koberce rozkvetlých vřesů, konikleců a narcisů nás doprovází na každém kroku. Japonské zahrady lákají k relaxaci a stupňovitý vinohrad sv. Kláry poskytuje překrásný výhled na celé okolí. Hlavním lákadlem botanické zahrady je ale výstava tropických motýlů ve skleníku Fata Morgana. Heslem skleníku je: „ Kdo odloží více svršků, vyhrává.“ Teplota kolem 30ºC lahodí nejen cizokrajným rostlinám, ale i motýlům, kteří nám poletují nad hlavou. Jejich barvy a tvary jsou neuvěřitelné. Někteří sedají na připravené misky s ovocnou šťávou, jiní na zvědavé návštěvníky. Když už vysoká teplota začíná být nesnesitelná, míříme k občerstvení s nanuky a na oběd.
Počasí se umoudřilo a my se přemísťujeme do lesa a na svahy zahrad. Zde nás čekají prapodivná plechová zvířata, válení sudů a další gymnastické prvky. Čas ubíhá rychle a tak míříme nazpět, autobus nás přibližuje na nádraží Holešovice. Sehnat 32 lístků na metro mimo trafiku v automatu je celkem problém, ale během několika minut jsme už na Wilsonově nádraží. Hraní her nám zpestřuje čekání na vlak a kolem páté hodiny vystupujeme v Kolíně a rozcházíme se k domovům.
|
