Jak už bylo řečeno, na nouzovské louce se voda dlouho nedrží. Jenže nesmí moc dlouho pršet. Po několika sušších letech byl rok 1996 na dešťové srážky bohatý. Pršelo hodně i v červenci na táboře a na louce to bylo znát. Po jedné větší průtrži mračen na několika místech stála voda po kotníky. Navíc do tábořiště začala stékat voda z nejvyššího místa louky, kam přitékala z lesa. Bylo okamžitě nutné zahájit odvodňovací práce. “Můžeme zahájit vodní výcvik přímo tady,” prohlásil Šéďa. Skutečně, louže u nástěnky připomínala spíše malé jezero. Ke slovu přichází škopek, kropicí konev a ešusy a táborníci vynášejí vodu tam, kam patří, tedy do potoka. Hladina jezera klesá jen zvolna. “Jedu, jedu, nekoukat, nelelkovat, dělat!” hraje si Starosta na Trautumberka. Anča vynáší vodu, Kuba se někde zašívá, jenom hajnej chybí.

Odčerpávání jezera u nástěnky

Buggy zkouší odčerpat vodu hadicí. Nejdříve se z ní snaží vypudit vzduch, aby voda proudila sama. Po půlhodině snažení konečně začíná fyzika fungovat a voda zvolna odtéká z jezera do potoka. Jde to však pomalu a navíc se hadice po chvíli ucpává bahnem. “No co, ale jde to!” dává Buggy najevo svou spokojenost. Zatím za stany budují Křečci a další na ochranu proti vodě přitékající z lesa celou vltavskou kaskádu. Vzhledem k tomu, že do potoka by musela voda téct do kopce, vznikají tu velké sběrné nádrže, které vodu zadržují a zvedají její hladinu, aby mohla odtéct do potoka. Hloubka jedné nádrže je kolem 30 cm. Tygr si už nabral do holínek. Sysel se ohání krumpáčem, bláto stříká na všechny strany a ostatní prchají do uctivé vzdálenosti. Pak se Syslovi zdálo, že přihlížející Ještěrka je příliš čistá. Bere tedy do ruky hrst bahýnka a vyráží do akce. Ještěrka okamžitě prchá k jednomu stanu a kryje si jím záda. Ví totiž, komu ten stan patří. “To je můj stan!” zastavuje Sysel akci a Ještěrka je zachráněna. Vltavská kaskáda se osvědčila a tábor byl zachráněn od většího zaplavení.

Tomáš předvádí hloubku jedné nádrže vltavské kaskády