V minulé kapitole jsme zvládli hned několik živlů najednou, ale vraťme se ještě k vodě. Přesto, že roku 1980 pršelo celý tábor, hladina potoka se držela v rozumných mezích. Naproti tomu roku 1982 stačila jedna jediná bouřka. Po asi dvouhodinové průtrži mračen jsme s překvapením konstatovali, že voda v potoce stoupla tolik, že odnesla lávku. Ta se zarazila až kousek za ostrovem. Pečecký tábor, který leží přímo na potoce, byl částečně vyplaven. Navíc, kde se vzala, tu se vzala, náhle přišla velká voda z pole nad valy a úplně vyplavila úvozovou cestu za kuchyní. Dříví a dokonce i padesátilitrové konve s vodou jsme hledali po celé louce. Bylo opravdu neuvěřitelné, co voda dokázala za tak krátkou dobu.

Márty, Krteček, Honza S. a Marian pozorují rozvodněný Bohouňovický potok, který sebral lávku

Následovala akce lávka. Dobrovolně se k vylovení lávky přihlásil Márty. Nechal si uvázat pod rameny provaz a odhodlaně vstoupil do proudu, zatímco ho ostatní jistili provazem. Márty s překvapením zjistil, že voda mu stoupla až k ramenům, a pak už se jen zmítal v proudu, který mu podrazil nohy. Nakonec se podařilo lávku vytáhnout a dostat ji zpět na své místo. To už voda pomalu opadávala a za dva dny se potok tvářil zase stejně mírumilovně jako dřív. I velká voda může být užitečná. Ať se vydovádějí, řekli si vedoucí a na Marianův návrh hned druhý den zorganizovali dopravu nařezaného dříví do tábora po potoce. Nařezaná polínka se plavila z Mordové rokle až k lávce. Podél potoka se rozestavěli táborníci s bidly, aby usměrňovali zbloudilá polena. U lávky byli chytači, kteří chytali polínka, nakládali je na káru a vozili do tábora. Jistě si spočítáte, že tato krkolomná trasa nebyla moc výhodná, ale aspoň byla zábava. Na všechno dohlížel ostřížím zrakem Velký šéf Láďa. Hlavně na to, jestli někdo svoje povinnosti bidlaře nepřehání. Doda to na břehu nebavilo, a tak vlezl do potoka. Když šel okolo Láďa poprvé, varoval Doda, že jestli si namočí trenýrky, jde do tábora. To bylo samozřejmě totéž, jako kdyby řekl - Dodo, prosím tě, namoč se. Stalo se, a tak při další obchůzce Velkého šéfa Dodo okamžitě putoval do tábora. Za čtvrt hodiny byl zpátky v suchých trenýrkách. Ty však dlouho suché nevydržely. Netrvalo dlouho a Láďa hnal Doda do tábora znovu. Tentokrát už natrvalo. Výsledek plavení dříví byl celkem dobrý, uplavalo asi jen 10 polínek, žádný bidlař ani chytač, nikdo se neutopil, takže vládla všeobecná spokojenost. A pak že velká voda není občas užitečná.